Forest fires in the Czech Republic - definition and classification: Review

Abstract

The Czech Republic has a fragmented terrain and a dense network of forest paths, making it an area where forest fires seldom cause catastrophic damage. As a result, forest fires causes in the Czech Republic have been considered by only a few authors. Foresters, scientists, and the public, however, are increasingly concerned about understanding and controlling forest fires in the country. Although the term "forest fire" is defined in the Regulation no. 2152/2003 of the European Parliament and Council and in a number of professional publications, the Czech literal translation is inaccurate and terminologically obsolete. Because basic terms relating to forest fires are lacking in the Czech language, we herein propose suitable Czech alternatives to the stable foreign terminology. In particular, we provide a new definition of "forest fire" and describe the main types of fires that occur in the Czech Republic. The numbers of forests fires varied between 444-1,398 per year in the period of 2006-2015, an average of 725 per year. The burned area is not commonly large, in average around 0.35 ha, and about 70% of all forest fires are smaller than 0.05 ha. The incidence of forest fires in the Czech Republic is not uniform, in some municipalities with extended powers there was no single forest fire, while in some municipalities there were more than ten forest fires. Estimated ratio between types of forest fires showed percentage superiority of surface forest fire (99.57%). Percentage of crown forest fires (0.04 %) and ground forest fires (0.39%) were almost negligible.

Full text

ZLV, 63, 2018 (2): 102-111
102
HOLUŠA J. et. al.
proof copy
ÚVOD
Lesní požáry, fenomén především zemí jižní Evropy, Kanady, USA
či Austrálie, mohou být v důsledku teplotních anomálií vbudouc-
nu rovněž problémem i vestřední Evropě, včetně České republiky.
Dlouhá období sucha, nedostatek dešťových srážek a mírné zimy
jsou jevy vedoucí kúbytku vláhy vlesních porostech, čímž se výrazně
zvyšuje zápalnost ahořlavost tohoto prostředí (X, Z 2007;
X et al. 2012).
Lesní požáry reprezentujíjeden znejvětších problémů týkajících se
lesních porostů nacelém světě (K et al. 1998; T et al. 2008);
jedná se o katastrofy z ekologického a environmentálního hledis-
ka (R et al. 2002; B et al. 2011). Vzávislosti na rozsa-
hu amístních podmínkách mohou požáry narušit stabilitu lesních
ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU, 63, 2018 (2): 102-111
ekosystémů vesmyslu změny vodního režimu, obsahu asložení živin
ajejich koloběhu izměny vefyzikálních a chemických vlastnostech
půdy (B 1982; K, Š 1982; C 2005).
Lesní požáry v České republice (ČR), vzhledem kčlenitosti krajiny
ilesních porostů ahustoty osídlení, nedosahují katastrockých roz-
měrů známých ze zemí jako Kanada, Austrálie nebo Spojené státy
americké (F 2007). Škody lesními požáry byly naúzemí ČR mezi
lety 2010–2015 vyčísleny na88,16 milionů Kč (Zpráva 2016). Ačko-
liv škody způsobené lesními požáry nejsou příliš vysoké, obyvatelé je
uvádí jako druhou největší hrozbu pro lesní porosty (R, Š
2013). Lesní požáry považuje zanejvětší hrozbu pro lesní porosty rov-
něž veřejnost vPolsku, Slovensku avezbytku Evropské unie (ECO-
RYS 2009). Je tedy zřejmé, že nejen lesníci, ale iširoká veřejnost vnímá
LESNÍ POŽÁRY V ČESKÉ REPUBLICE – DEFINICE A ROZDĚLENÍ: REVIEW
FOREST FIRES IN THE CZECH REPUBLIC – DEFINITION AND CLASSIFICATION: REVIEW
Jaroslav Holuša1) – Roman Berčák1) – Karolina Lukášová1) – Zdeněk Hanuška2) – Pavel Agh2)
– Jan Vaněk3) – Emanuel Kula4) – Ivan Chromek5)
1)Česká zemědělská univerzita, Fakulta lesnická a dřevařská, Kamýcká 129, 165 00 Praha 6 – Suchdol, Czech Republic
2)Ministerstvo vnitra – generální ředitelství HZS ČR, Kloknerova 26, 148 01 Praha, Czech Republic
3)Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje, Barvířská ul. 29/10, 460 01 Liberec III, Czech Republic
4)Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Zemědělská 3, 613 00 Brno, Czech Republic
5)Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta, Katedra protipožiarnej ochrany, T. G. Masaryka 24, 960 53
Zvolen, Slovak Republic
email: holusaj@seznam.cz
ABSTRACT
e Czech Republic has afragmented terrain and adense network of forest paths, making it an area where forest res seldom cause catastrophic
damage. As aresult, forest res causes in the Czech Republic have been considered by only afew authors. Foresters, scientists, and the public,
however, are increasingly concerned about understanding and controlling forest res in the country. Although the term “forest re” is dened in
the Regulation no. 2152/2003 of the European Parliament and Council and in anumber of professional publications, the Czech literal translation
is inaccurate and terminologically obsolete. Because basic terms relating to forest res are lacking in the Czech language, we herein propose
suitable Czech alternatives to the stable foreign terminology. In particular, we provide anew denition of “forest re” and describe the main
types of res that occur in the Czech Republic. e numbers of forests res varied between 444–1,398 per year in the period of 2006–2015, an
average of 725 per year. e burned area is not commonly large, in average around 0.35 ha, and about 70% of all forest res are smaller than
0.05 ha. e incidence of forest res in the Czech Republic is not uniform, in some municipalities with extended powers there was no single
forest re, while in some municipalities there were more than ten forest res. Estimated ratio between types of forest res showed percentage
superiority of surface forest re (99.57%). Percentage of crown forest res (0.04 %) and ground forest res (0.39%) were almost negligible.
For more information see Summary at the end of the article.
Klíčová slova: lesní požáry; denice; druh požáru; statistická evidence
Key words: forest res; denitions; type of forest res; statistical monitoring

LESNÍ POŽÁRY V ČESKÉ REPUBLICE – DEFINICE A ROZDĚLENÍ: REVIEW
ZLV, 63, 2018 (2): 102-111 103
proof copy
proof copy
tento jev jako velký problém, přesto však je to právě člověk, kdo svou
nedbalostí způsobí okolo 70 % lesních požárů naúzemí ČR (K,
J 2013; Zpráva 2016). Naše země není rozhodně výjimkou,
antropogenní podíl lesních požárů je vysoký ivostatních částech svě-
ta (tab. 1) (FAO 2001; F et al. 2009; T, MA
2010).
Lesní požáry na území České republiky, resp. Československa, ne-
byly doposud důkladně studovány (přehled prací viz C et
al. 2018). Analýzou jednotlivých lesních požárů z hlediska příčin
vzniku, velikosti, meziročního asezónního výskytu vprůběhu ně-
kolika let se zabývali K (1914), B (1932), P-
 (1938), K (1981, 1985a, 1985b), S (2004) a K,
J (2013). Ve sbornících, vědeckých článcích, úryvcích
vnaučných časopisech se pokusilo několik autorů (N 1927;
P 1996; H 2003, 2005a, 2005b; F 2004; S,
R 2004; C 2006; T 2007; F 2007; H,
C 2016; M 2016) formulovat základní informa-
ce, jako například druhy lesních požárů, příčiny jejich vzniku adal-
ší. P (1961), F et al. (1970), S (1985), S et
al. (2001) aK et al. (2002) vesvých učebnicích týkajících se
ochrany lesa též uvádějí vjednotlivých kapitolách základní informace
olesních požárech. Naproti tomu N (1949), H (1963),
K (1967) a K (2004) jsou autory rozsáhlejších prací
olesních požárech (druhy apříčiny vzniku požárů, šíření ahašení,
používaná technika, vliv lesních požárů na lesní ekosystém atp.).
Vneposlední řadě je třeba zmínit práce H    et al. (2005, 2009),
které se zabývají lesními požáry nakalamitních plochách vsouvis-
losti snezpracovanouvětrnou kalamitou veVysokých Tatrách zroku
2004.
Oproblematice lesních požárů průběžně diskutují nejen lesníci avěd-
ci – toto téma se dostává idopovědomí široké veřejnosti (M,
Š 2009). Včeském jazyce nicméně chybí moderní denice
lesního požáru, aproto jsou zalesní požáry často nepřesně považová-
ny ipožáry přírodnin (keře, stromy) vzástavbách aparcích, nebo po-
žáry luk. Obecně jsou všechny tyto jevy nazývány požáry přírodního
prostředí (K 2017).
Výše uvedené bylo podnětem pro zpracování rešerše klesním požá-
rům. Cílem práce je denovat lesní požár, sjednotit druhy lesních po-
žárů napříč všemi sektory, které se jimi zabývají, uvést skutečné počty
lesních požárů aobjasnit nutnost zpřesnění jejich evidence.
Statistické sledování lesních požárů
Evidence lesních požárů Evropskou unií
Naúrovni Evropské unie je dána povinnost monitorovat lesní požáry
nazákladě Nařízení Evropského parlamentu aRady (ES) č. 2152/2003.
Prováděcí pravidla monitorování jsou upravena vNařízení Evropské
komise(ES) č.1737/2006. Databáze lesních požárů naúrovni Evrop-
ské unie je spravována vEvropském systému informací olesních po-
žárech „e European Forest Fire Information System (EFFIS)“ (Naří-
zení EHS 2158/1992; Nařízení ES2121/2004; Nařízení ES 1737/2006;
EFFIS 2017a).
Každý členský stát Evropské unie má povinnost ze svého území před-
ložit Evropské komisi do1. července daného roku jednotné minimum
údajů pro každý lesní požár zpředchozího roku. Ačkoliv povinnost
odesílat informace olesních požárech doEFFIS je závazná (Nařízení
ES 1737/2006) pro členské státy Evropské unie, Česká republika údaje
neposkytuje, aproto chybí vevýroční zprávě Forest Fires in Europe,
Middle East and North Africa, kterou vydává Joint Research Centre
ajež poskytuje základní informace olesních požárech všech přispíva-
jících států EU (EFFIS 2017b).
Statistické sledování lesních požárů Českou republikou
Povinnost evidovat požáry a další mimořádné události s nasazením
jednotek požární ochrany, včetně lesních požárů, ukládá MV-GŘ HZS
ČR ijednotlivým HZS krajů zákon č. 133/1985 Sb., opožární ochraně,
veznění pozdějších předpisů, ato dle § 24 odstavec 1, písmeno p) a§
26, odstavec 2, písmeno k) citovaného zákona. Interní pokyn 37/2015
GŘ HZS ČR (2015) detailně vymezuje astanoví pravidla statistického
sledování mimořádných událostí, zásahové aostatní činnosti jedno-
tek požární ochrany ačinnosti operačních a informačních středisek
Hasičského záchranného sboru ČR adokumentace ovedení zásahů.
Všechny požáry jsou vloženy doProgramu SSU (Statistické sledová-
ní událostí), přičemž jsou jednotlivé události charakterizovány řadou
parametrů scílem jednotlivé události kategorizovat aposkytnout další
doplňující informace.
Země/Country
Příčiny lesních požárů
(vyjádřené v % počtu lesních požárů)/
Causes of forest res
(% of numbers of forest res)
Přírodní činitel/
Natural factor
Člověk/
Human
Neznámý/
Unknown
Afrika (Africa)
Etiopie (Ethiopia) 0 100 0
Keňa (Kenya) 0 60 40
Mozambik (Mozambique) 5 90 5
Asie (Asia)
Indie (India) ? 99 ?
Laos (Laos) ? 90 ?
Japonsko (Japan) ? 99 ?
Jižní Korea (South Korea) 0 80 20
Oceánie (Oceania)
Austrálie (Australia) 26 51 24*
Fidži (Fiji) 1 99 0
Nový Zéland (New Zealand) 0,2 98 2*
Evropa (Europe)
Portugalsko (Portugal) 3 77 20
Španělsko (Spain) 10 66 24
Itálie (Italy) 1 63 36
Estonsko (Estonia) 1 81 18
Kypr (Cyprus) 17 46 37
Turecko (Turkey) 3 48 49
Německo (Germany) 2 59 39
Rusko (Russia) 16 81 3
Finsko (Finland) 10 61 29
Amerika (America)
Kanada (Canada) 35 ? ?
USA (USA) 12 88 0
Mexiko (Mexico) 3 94 3
Kuba (Cuba) 11 47 42
Bolívie (Bolivia) 0,1 99,9 9
Argentina (Argentina) 11 61 28*
*Součty jsou vyšší než 100 % (viz FAO 2001)/*Sums are higher than100% (see FAO 2001)
Tab. 1.
Příčiny lesních požárů vesvětě (FAO 2001)
Causes of forest res in the world (FAO 2001)

ZLV, 63, 2018 (2): 102-111
104
HOLUŠA J. et. al.
proof copy
Výskyt lesních požárů vobdobí 2006–2015
Informace olesních požárech (2006–2015) pocházejí zdatabáze HZS
České republiky. Počet lesních požárů vhodnoceném desetiletí do-
sáhl 444–1398/rok (prům.725 ± 311) (obr. 1). Lesní požáry naúzemí
ČR jsou, až navýjimky, sohledem navyhořelou plochu velice malé
(prům. 0,35 ha), ale okolo 70 % lesních požárů je < 0,05 ha (obr. 2).
Výskyt lesních požárů na území ČR není rovnoměrný, vněkterých
obcích srozšířenou působností les nehořel, existují však lokality, kde
obce registrovaly i> 10 lesních požárů (obr.3).
Dominantně se jednalo opozemní požáry (99,57 %), které doplňu-
jí požáry korunové (0,04 %) apodzemní (0,39 %). Korunový požár
zpravidla navazuje napožár pozemní avyhořelá plocha je nesrovna-
telně větší. Příkladem je lesní požár vrevíru Bzenec (LS Strážnice)
z24.května 2012 svyhořelou plochou 165 ha (M 2012).
Denice požáru
VČeské republice vyhláška Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb. de-
nuje požár jako každé nežádoucí hoření, při kterém došlo kusmrcení
nebo zranění osob či zvířat, keškodám namateriálních hodnotách
nebo životním prostředí anežádoucí hoření, při kterém byly osoby,
zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí ohroženy.
Obecněji požár denuje ČSN EN ISO 13943 (730801) jako samovol-
né hoření, šířící se nekontrolovaně vprostoru ačase. Výkladový ter-
minologický slovník některých pojmů používaných vanalýze ahod-
nocení rizik pro účely zákona oprevenci závažných havárií (S
2004) vytvořený Výzkumným ústavem bezpečnosti práce – Odborné
pracoviště pro prevenci závažných rizik – denuje požár jako pro-
ces nekontrolovaného hoření, charakterizovaný plamenem a vývi-
nem tepla azplodin hoření. Prostor, kde požár probíhá, není předem
určen aohraničen (narozdíl odohně). Konspekty odborné přípravy
jednotek požární ochrany zapožár považují každé nežádoucí hoře-
ní, při kterém došlo kusmrcení či zranění osob nebo zvířat, anebo
keškodám namateriálních hodnotách. Zapožár se považuje inežá-
doucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata nebo materiální hodno-
ty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy (V 2008).
Požár je proces nestacionární, doprovázený různými chemickými
afyzikálními jevy. Všechny tyto jevy spolu vzájemně souvisejí akaž-
dý znich svým způsobem ovlivňuje proces arozvoj požáru (P
2004).
Existuje tedy ociální zákonná denice požáru alze dohledat idalší
denice požáru obecně. Ovšem denice lesního požáru není vnašich
zákonech ani vyhláškách přesně stanovena. Výjimkou není ani od-
borná literatura, kde se denování pojmu „lesní požár“ až najeden
případ neobjevuje. Pouze S (1985) denoval lesní požár jako
mimořádně škodlivý činitel antropogenního nebo přírodního půvo-
du, který poškozuje všechny složky lesních biocenóz, ato jak biotop,
tak irostlinnou aživočišnou sféru. Denice je obecná anevyhovující,
ato zhlediska evidence lesních požárů, neboť je zmíněn termín či-
nitel, nikoli hoření. Denuje však lesní prostředí. Další autoři, kteří
publikovali práce natéma lesních požárů během 20. století, žádnou
denici neuvádějí (N 1927; N 1949; P 1961;
K 1967; F et al. 1970).
Naevropské úrovni je lesní požár denován dle Nařízení Evropské-
ho parlamentu aRady EU č. 2152/2003 ze dne 17. listopadu 2003 ná-
sledovně: „Lesním požárem se rozumí požár, který vypukne ašíří se
vlese nebo najiné zalesněné ploše, nebo který vznikne najiné ploše
ašíří se do lesa nebo na jinou zalesněnou plochu. Denice lesního
požáru nezahrnuje předepsané nebo kontrolované vypalování, obvyk-
le scílem redukce nebo eliminace nashromážděného paliva nalesní
půdě“ (Nařízení EP 2152/2003).
Tato denice vznikla doslovným překladem zangličtiny: „Forest re
means re which breaks out and spreads on forest and other wooded
land or which breaks out on other land and spreads to forest and
other wooded land. e denition of ‘forest re’ excludes: prescribed
or controlled burning, usually with the aim of reducing or eliminating
the quantity of accumulated fuel on the ground“ (Nařízení ES
2152/2003).
Denice má tři úskalí. Zaprvé denuje požár nelogickým zacyklením,
tj. „požár“ je „požár“. Mnohem vhodnější by bylo použít termín nežá-
doucí hoření. Ipolská denice používá „nekontrolovaný proces hoře-
ní“ („Pożar lasu jest to niekontrolowany proces spalania w środowisku
leśnym. Powoduje on straty ekologiczne imaterialne.“; srv. P
2015). Také C (2006) uvádí, že hoření lesa je náhlá, částečně
nebo zcela neovládaná, časově aprostorově ohraničená mimořádná
událost, která se projevuje nepříznivým dopadem navšechny spole-
čenské funkce lesa. Vpřípadě použití slovního spojení „nežádoucí ho-
ření“ je druhá věta denice okontrolovaném vypalování (Nařízení EP
2152/2003) redundantní.
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Rok/Year
Obr. 1.
Početnost lesních požárů vobdobí 2006–2015 zdatabáze lesních po-
žárů HZS České republiky
Fig. 1.
Abundance of forest res between 2006 and 2015 from the database of
Fire Rescue Service of the Czech Republic
Obr. 2.
Počty lesních požárů podle rozsahu vyhořelé plochy vobdobí 2006–
2015
Fig. 2.
Numbers of forest res according to burned area between 2006 and
2015

LESNÍ POŽÁRY V ČESKÉ REPUBLICE – DEFINICE A ROZDĚLENÍ: REVIEW
ZLV, 63, 2018 (2): 102-111 105
proof copy
proof copy
< 0,25 ha
0,25–0,50 ha
0,50–1,00 ha
1,00–5,00 ha
> 5,00 ha
0
0,1–1
1–2
2–5
5–10
> 10
Celková plocha
lesních požárů (ha)
Obr. 3.
Plochy lesních požárů naúzemí ČR podle databáze HZS ČR sdostup-
nými přesnými souřadnicemi (2010–2015) (a); vrámci obcí srozšíře-
nou působností ČR vletech 2006–2015 (c); lesnatost (b)
Fig. 3.
Areas of forest res in the Czech Republic according to the database of
Fire Rescue Service of the Czech Republic with available coordinates
(2010–2015) (a); within municipalities of Czech Republic between
2006 and 2015 (c); forest cover (b)
a
b
c
Zadruhé je nelogické, aby požár, který vznikne najiné ploše a pou-
ze se „do“ lesa šíří, tedy doposud kněmu směřuje anenastalo hoření
vlese, byl dolesního požáru zahrnut. Správně by mělo tedy být „šíří se
vlese“. Třetím úskalím je „jiná zalesněná plocha“, denovaná obtížně
(viz konec další kapitoly), proto navrhujeme ituto pasáž vypustit.
Nejen pro přesné statistické vyhodnocování lesních požárů považu-
jeme zapřínosné jednotně denovat pojem „lesní požár“ adoporučit
jeho jednotné využívání napříč všemi dotčenými orgány ainstitucemi
České republiky. Nazákladě všech zmíněných skutečností navrhujeme
denovat lesní požár následovně: „Lesní požár je nežádoucí anekont-
rolované hoření, které vznikne ašíří se vlese, nebo vznikne mimo les
arozšíří se dolesa.“
Denice lesa
Jasná ajednoduchá denice „lesa“ je nezbytná, protože lesní požáry
řeší nelesnické organizace jako Hasičský záchranný sbor České re-
publiky. VČR se podle § 2 zákona č. 289/1995 Sb. lesy denují jako
lesní porosty sjejich prostředím apozemky určené k plnění funkce
lesa. Zalesní porosty jsou považovány stromy akeře lesních dřevin,
které vdaných podmínkách plní funkce lesa. Dle § 3 lesního zákona
se zapozemky určené kplnění funkce lesa (PUPFL) považují rovněž
zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky
nad horní hranicí dřevinné vegetace atd. Dalším problémem jsou
lesy, které rostou mimo pozemky PUPFL atvoří 9,9 % (286,6 tisíc ha)
zcelkové plochy lesa naúzemí ČR (K et al. 2015). Podle výkla-
du lesního zákona by zalesní požár nemohly být považovány požáry
porostů dřevin rostoucích mimo pozemky PUPFL, jelikož zprávního
hlediska se nejedná oles (D, D 2010). Pro účely lesního
požáru je však les nutné denovat jako ekosystém.
Snadnějším avěcně správným způsobem, jak vymezit „les“ pro úče-
ly denice lesního požáru je využít formulaci organizace FAO (FRA
2000), kterou akceptovala iEvropská unie ve svých dokumentech,
např. vNařízení ES 2152/2003. Za„les“ se vtomto případě považuje
porost oploše > 0,5 ha, skorunovým zápojem minimálně 10 % (tj. ro-
zestup stromů max. 25–30 m) ase stromy překračujícími vdospělosti
výšku 5 m.
Zales považujeme imladé porosty zpřirozené obnovy, kultury, lesní
školky, semenné sady avětrolamy ošířce minimálně 20 metrů. Požár
ovocného sadu, splní-li všechny stanovené podmínky (velikost plochy,
zápoj, výška stromů), musíme řadit mezi lesní požáry. Nicméně větši-
na ovocných sadů zpravidla nesplňuje výšku stromů vdospělosti větší
než 5metrů, tudíž tyto sady nelze řadit mezi lesní požáry.
Při evidování lesních požárů doEvropského systému informací je za-
potřebí mimo lesní požáry dle výše popisovaných kritérií uvést ipožá-
ry vzniklé „najiné zalesněné ploše“ (parky), přičemž zápoj může být
pouze 5–10 % (tj. rozestup stromů 30–50 m). Stromy rostoucí sodstu-
pem větším než 50 m nejsou považovány zales ani jinou zalesněnou
plochu.
Druhy lesních požárů
Rozdělení lesních požárů pro území České republiky iSlovenska bylo
dlouhodobě specikované dočtyř kategorií (H 1956; P-
 1961; K 1967; F et al. 1970; S 1985, 2001; H  
2003, 2005a; K 2004; C 2006; F 2007; K,
J 2013; H, C 2016), ato požár pozemní, pod-
zemní, korunový apožár dutého stromu.
V nejnovější práci C et al. (2018) bylo dokázáno, že řadit
požár dutého stromu mezi lesní požáry je dále neudržitelné. Rovněž
hasičský záchranný sbor rozlišuje pouze tři druhy lesních požárů:
podzemní, pozemní akorunový (synonymum vysoký) (Metodický list
21P 2001).
NaSlovensku se rozlišují čtyři základní kategorie lesních požárů: „pod-
zemné, pozemné – povrchové, korunové apožiare kalamitnej plo-
chy“. VPolsku rozlišují požáry napodpovrchové („pożary podpowi-
erzchniowe (torfowe, torfowo-murszowe)“), požáry půdního krytu

ZLV, 63, 2018 (2): 102-111
106
HOLUŠA J. et. al.
proof copy
(„pożar pokrywy gleby“), požáry celého porostu („pożary całkowi-
te drzewostanu“) a požáry jednotlivých stromů („pożary poje-
dynczych drzew“) (P 2011; J 2016; PSP Krakow
2017). Jiné členění rozlišuje požáry podpovrchové („podpowierzch-
niowe“), půdní („pokrywy gleby“), požáry kultur („upraw, podszytów
i podrostów“) a celého porostu („calkowite drzewostanu“) (OSP
2017a, 2017b; PSP Lescyza 2017).
Spolková republika Německo rozděluje lesní požáry napožár zemní
(„Erdfeuer“), požár přízemní („Bodenfeuer“), požár korunový („Kro-
nenfeuer“) apožár celkový („Vollfeuer“), který je popisován jako kom-
binace požáru korunového apřízemního (SUW 2017).
Vzahraniční literatuře se objevuje zpravidla rozdělení lesních požárů
natři základní druhy: podzemní požár („ground re“), pozemní po-
žár („surface re“) apožár korunový („crown re“), srv. R (2003),
T, MA (2010), Natural Resources Canada (2016).
Vzhledem ktomu, že dělení je již tradiční inaúzemí ČR (C
et. al 2018) aje analogické uprofesionálních hasičů (Metodický list
21P 2001), je vhodné inadále rozlišovat tři druhy požárů:
a) Pozemní požár „Surface re“ (obr. 4a). Dochází při něm kzapá-
lení půdního krytu vlese (P 1961; A, D G
1988; A, L 1989; R 2003; F 2007;
T, MA 2010). Tento druh požáru se vpodmínkách
střední Evropy vyskytuje nejčastěji (K 2004), stejně
jako vasijských zemích (R 2003). T, MA (2010)
konstatují, že pozemním požárem začíná akončí většina lesních
požárů. Ačkoli nemáme zřejmé údaje, protože evidence HZS ne-
disponuje detaily, které by umožňovaly stanovit, ojaký druh po-
žárů se jedná, zdostupných informací uváděných vevidenci lze
předpokládat, že se vevětšině případů lesních požárů jedná právě
opožáry pozemní.
Zdrojem požáru, respektive látkami vstupujícími dohoření, bývá
nejčastěji suchá tráva, opadlé listí, suché jehličí akůra, ležící větve,
nízké stromy, nárosty, kmeny asuché dřevo (R 2003; K-
 2004; F 2007; T, MA 2010). Výška pla-
mene při pozemním požáru závisí nazdroji hoření. Hoří-li hustá
tráva (smilka Nardussp., kostřava Festuca sp.) nebo hrabanka bez
přítomnosti klestu avětví, výška plamene dosahuje 0,05–0,5 m,
je-li zasaženo borůvčí, brusinka nebo třtina, jsou plameny vysoké
0,6–1,5 m. Plameny zhořícího jehličnatého podrostu vkmenovi-
ně nebo kumulovaného těžebního odpadu dosahují výšky 2–4m
(N 1949). Šíření pozemního požáru závisí především
na rychlosti větru (R 2003). N (1949) dělí pozemní
lesní požár do dvou kategorií: letmý pozemní požár a vytrvalý
pozemní požár. Letmý pozemní požár vzniká převážně vjarním
a letním období. Rychlost jeho šíření se pohybuje vhodnotách
menších než 0,5 m.min-1.
Podle rychlosti šíření se požáry dělí na slabé (rychlost < 1 m.
min-1), střední (1–3 m.min-1) asilné (> 3m.min-1). Pozemní požá-
ry lze charakterizovat výškou plamene jako slabé požáry (plamen
< 0,5 m), střední (0,5–1,5 m) asilné > 1,5 m (K 2004).
Pozemní požáry nejsou pro přírodu ičlověka tak vážným nebez-
pečím zapodmínky, že suchá tráva aspodní části kmenů dřevin
neposkytují dostatečné množství hořlavého materiálu provytvo-
ření velkého požáru (P 1961).
Mezi pozemní požáry se logicky řadí vyhořelé kultury avýsadby,
protože při korunovém (vysokém) požáru obecně platí, že oheň
zapálí větve (Metodický list 21P 2001). Tento stav může nastat až
odporostního stadia mlaziny, kdy je nastromech již viditelně od-
lišena korunová část (S, V 2008). Proto považujeme typ
požárů, který je někdy rozlišován vPolsku („upraw, podszytów
ipodrostów“) (OSP 2017a, 2017b; PSP Lescyza 2017) zanadby-
te čný.
Obr. 4.
Typy lesních požárů: pozemní požár (a), korunový požár (b), pod-
zemní požár (c); foto: J. Vaněk (a, b), R. Szczygieł (c)
Fig. 4.
Types of forests res: surface re (a), crown re (b), and ground re
(c); photo: J. Vaněk (a, b), R. Szczygieł (c)
a
b
c

LESNÍ POŽÁRY V ČESKÉ REPUBLICE – DEFINICE A ROZDĚLENÍ: REVIEW
ZLV, 63, 2018 (2): 102-111 107
proof copy
proof copy
b) Korunový požár „Crown re“ (obr. 4b). Korunový požár je
nejnebezpečnějším druhem lesního požáru (Metodický list 21P
2001). Hlavní nebezpečí spočívá v jeho velice rychlém šíření
atěžké zvládatelnosti (A, D G 1988; A-
, L 1989; K 2004). Ke vzniku dochází
vporostech, kde rostou hluboko zavětvené stromy avpodrostu je
vysoká buřeň, keře, mlaziny čidalší nárost. Mohou to být okraje
porostů nebo porosty spřirozeným zmlazením ityčoviny (K
1967; R 2003). Forma tohoto požáruzávisí nasložení porostů
aintenzitě hoření. Pokud vkorunách vzplanou drobné větévky,
dochází kvytvoření ohňového valu přesahujícího výškou 30 m (=
vysoký požár) (Metodický list 21P 2001), požár se velmi rychle
šíří porostem (> 10 km.hod-1) aje extrémně nebezpečný. Tento
typ je označovaný jako náhlý korunový požár se zpravidla velmi
krátkým trváním (T, MA 2010). Navzdory uvolňo-
vané vysoké tepelné energii hoří při tomto požáru pouze olistění
avětve velmi malých rozměrů (P 1961; T, MA-
 2010). Šíření tohoto požáru vkorunách je vevlnách (K-
 2004).
Vytrvalý korunový požár vzniká vprořídlých starších porostech,
kdy hoří drobné větvičky isilnější větve aze zasažených stromů
zůstávají ohořelé pahýly se zuhelnatělou kůrou. Šíření požáru je
pomalé (5–8 km.hod-1) (N 1949), pozvolně přecházející
vkorunách. Při tomto požáru dochází rovněž kvypálení hrabanky
ažnaminerální půdu akevznícení kořenů apařezů, popř. usklad-
něného dříví (P 1961).
Přesto, že se jedná opožár celého porostu, neboť hoří kompletní
řada nadzemních složek lesa, je tento typ požáru označen zako-
runový. Proto se vPolsku aNěmecku vymezuje tento druh jako
„požár celého porostu“ (OSP 2017a, 2017b; PSP Lescyza 2017;
SUW 2017). Vzhledem ktradičnímu užívání termínu korunový
požár ivangličtině, navrhujeme jeho zachování.
Vznik korunového požáru je závislý nadvou faktorech. Prvním je
intenzita pozemního požáru amnožství vyprodukovaného tepla,
které přenosem dokorunvysouší olistění avytváří další potenci-
álně hořlavý materiál. Druhým faktorem je výška tohoto olistění.
Vpřípadě, že výška nasazení koruny je poměrně nízká, dochází
kevznícení dostatečně vysušeného materiálu avzniká náhlý koru-
nový požár (T, MA 2010).
Korunovému požáru odolávají pouze vzrostlé, staré stromy svy-
soce nasazenou korunou a velmi silnou borkou (např. 90leté
a starší porosty borovice lesní v požářišti Bzenec) (M
2012) nebo stejnorodé porosty severoamerických sekvojí, jež byly
vmládí zasaženy opakovaně požáry, které zničily přimíšenou dou-
glasku aborovici (W 1990).
Korunové požáry nejsou příliš časté, ale postihují velké plochy.
Naúzemí České republiky knim dochází pouze výjimečně, ato
v případě rozsáhlých lesních požárů. Za posledních patnáct let
se takové požáry udály u Bzence 24. května 2012 (M
2012; HZS Jihomoravský kraj 2012) auJetřichovic 22. července
roku 2006 (P 2006), jedná se tedy o0,04 % lesních požárů
vobdobí 2006–2015. Největším nebezpečím zůstávají voblastech
sřídkým osídlením asextenzivním lesním hospodářstvím (P-
 1961). Je velmi složité korunový požár eliminovat pomocí
normálních hasičských technik, proto je jeho uhašení nejčastěji
závislé nazměně počasí, množství hořlavé hmoty nebo topograi
požářiště (T, MA 2010).
c) Podzemní požár „Ground re“ (obr. 4c). Vyskytuje se zpra-
vidla vmístech svysokou akumulací surového humusu, vložis-
cích rašeliny, aktivního vápence ap. (R 2003; K 2004;
T, MA 2010). Podzemní požár narašelinách často
prohoří idospodních vrstev (F2007), kde se zastavuje až
nahranici minerálního podloží (T, MA 2010). Šíří
se podél doutnajících kořenů zbylých pařezů; vežhnoucí rašelině
dochází kpoškození kořenů zdravých stromů, unichž se zvyšu-
je labilita, možnost vývratu iúhynu. Podzemní požár nevytváří
prakticky žádný plamen (R 2003).
Teplota požáru vystupuje pouze na300 °C (Z et al. 2008),
čímž se výrazně odlišuje odostatních druhů lesních požárů. Pod-
zemní požár je velmi složité lokalizovat, dílčí pomocí při lokalizaci
je přítomnost nepříliš hustého dýmu vycházejícího kolem kořenů
apařezů (T, MA 2010; P 1961), nebo lze vy-
užít termokamery (C et al. 2006).
Podzemní požár nebývá častý, ani příliš rozsáhlý. Za hodnoce-
ných deset let vdatabázi HZS je uvedeno 28 případů, kdy hořela
rašelina, což snejvětší pravděpodobností představuje podzemní
požáry (0,39 % lesních požárů naúzemí ČR). Frekvence výskytu
je podmíněna průběhemsuchého letního počasí, kdy dostatečně
proschnou vrstvy rašeliny (F 2007). Bývá velmi vytrvalý
amůže hořet týdny iměsíce (K 1967), vméně přístupných
oblastech dokonce iroky (MA, T 2010). Jedná se
onebezpečný požár, který může relativně snadno přejít dopožáru
pozemního.
Šíří se velmi pomalu, maximálně několik milimetrů až centi-
metrů zahodinu (Z et al. 2008). Jeho rychlost nepřesahu-
je 2–5 m zaden (K 2004; Z et al. 2008). Výskyt
podzemních požárů narašelinných půdách jevestřední Evropě
malý (P 1961). R (2003) uvádí vzácný výskyt ivHima-
lájských smrkových ajedlových porostech. T, MA
(2010) zjistili, že podzemní požár může hořet ašířit se ipod sně-
hovou pokrývkou.
ZÁVĚR
Lesním požárem se rozumí nežádoucí anekontrolované hoření, které
vznikne ašíří se vlese, nebo vznikne mimo les arozšíří se dolesa, jenž
má minimální plochu 0,5 ha akde korunový zápoj tvoří alespoň 10 %,
resp. 5 %.
Především vpřípadech, kdy dojde kvyhoření celého lesa, se zdá těžké
rozhodnout otěchto parametrech. Odhad 0,5 ha vyhořelé plochy je
jednoduchý avelmi rychlý, stejně jako odhad rozestupu stromů (zá-
poje) či šířky větrolamů. Povinnost zahrnout doEvropského systému
olesních požárech i„požáry jiné zalesněné plochy“ je splnitelná apro
praxi lehce použitelná nazákladě odhadnutého rozestupu stromů.
Vlesnické terminologii by se měly používat tři druhy lesních požárů:
pozemní, podzemní akorunový.
Vzhledem ktomu, že předpisy HZS nedenovaly exaktně lesní požár,
je nutno tuto absenci vyplnit ahodnocení jednotlivých lesních požárů
upravit tak, aby poskytovalo správnou kategorizaci požáru zlesnické-
ho hlediska izhlediska požadavků EFFIS.
Poděkování:
Příspěvek byl podpořen projektem České zemědělské univerzity IGA
C02/18 aprojektem QJ1620454 „Zdroje vody vkrajině vevztahu kha-
šení lesních požárů“ snanční podporou NAZV. Autoři děkují zaedi-
torské ajazykové úpravy angličtiny Dr.Bruce Jaee (USA).

ZLV, 63, 2018 (2): 102-111
108
HOLUŠA J. et. al.
proof copy
LITERATURA
A M.E., D G W.J. 1988. Fire behavior in jack pine
stands: as related to the Canadian Forest Fire Weather Index (FWI)
System. Edmonton, Northern Forestry Centre, Canadian Forestry
Service: [poster]. Dostupné na/Available on: http://cfs.nrcan.gc.ca/
pubwarehouse/pdfs/24310.pdf
A M.E., L R.A.1989. Predicting re behavior in
the black spruce-lichen woodland fuel type of western and northern
Canada. Edmonton, Northern Forestry Centre: [poster]. Dostupné
na/Available on: http://cfs.nrcan.gc.ca/bookstore_pdfs/23093.pdf
B V. 1932. Co je příčinou lesních požárů. Československý
háj, 9: 151.
B R.E.J. 1982. Fire and nutrient cycling in temperate
ecosystems.BioScience, 32.3: 187–192. DOI: 10.2307/1308941
B C.H., Q A., F D. 2011. Yield prediction of
young black locust (Robinia pseudoacacia L.) plantations for woody
biomass production using allometric relations. Annals of Forest
Research, 54: 215–227.
C A., C J.L., R A. 2006. Fire detection and monitoring
using MSG Spinning Enhanced Visible and Infrared Imager (SEVIRI)
data.Journal of Geophysical Research: Biogeosciences: G04S06, DOI:
10.1029/2005JG000116
C G. 2005. Eects of re on properties of forest soils:
areview.Oecologia, 143 (1): 1–10. DOI: 10.1007/s00442-004-1788-8
ČSN EN ISO 13943 (730801). 2011. Požární bezpečnost – slovník.
Praha, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví: 84 s.
D J., D P.2010. Lesní zákon. Komentář. Praha. Wolters
Kluwer ČR: 304 s.
ECORYS. 2009. Shaping forest communication in the European
Union: public perceptions of forests and forestry. [online].
Rotherdam, Ecorys: Research and Consulting: 157 s. [cit.2017-12-
06]. Dostupné na/Available on: http://ec.europa.eu/agriculture/fore/
publi/public-perception/report_en.pdf.
EFFIS. 2017a. Welcome to EFFIS [online]. Brusel, Evropská komise
[cit.2017-12-06]. Dostupné na/Available on: http://es.jrc.ec.europa.
eu.
EFFIS. 2017b. Annual re reports [online]. Brusel, Evropská komise
[cit.2017-12-06]. Dostupné na/Available on: http://es.jrc.ec.europa.
eu/reports-and-publications/annual-re-reports.
F J. 2007. Lesy alesnictví vestřední Evropě I. Přírodní podmínky
pro existenci lesa. [Forests and forestry in Central Europe. I. Natural
conditions for the existence of forests]. Živa, 2007: 18–21.
FAO. 2001. Global Forest Fire Assessment 1990–2000. Working
Paper 55 [online]. Rome, Forestry Department, Food and Agriculture
Organization of the United Nations [cit. 2017-12-06]. Dostupné na/
Available on: www.fao.org/documents.
F M.D., K M.A., D G W.J., W B.M.,
G L.M. 2009. Implications of changing climate for global
wildland re. International Journal of Wildland Fire, 18: 483–507.
DOI: 10.1071/WF08187
F P. et al. 1970. Ochrana lesů. Praha, Státní zemědělské
nakladatelství: 423 s.
FRA. 2000. On denitions of forest and forest change [online]. Rome,
2 November 2000. e Forest Resources Assessment Programme:
15s. [cit. 2017-12-06]. Dostupné na/Available on: http://www.fao.org/
docrep/006/ad665e/ad665e00.htm
F R. 2004. Prevence ahašení lesních požárů vČR, organizace
jednotek požární ochrany. In: Šišák, L., Stehlík, F. (eds.): Lesní požáry.
Sborník referátů ze semináře smezinárodní účastí, 18. února 2004.
Praha, ČZU FLE: 35–40.
F R. 2007. Lesní požáry v České republice zpohledu hasičů.
Lesnická práce, 86:504–506.
H V. 1956. Ochrana lesů: učební text pro lesnické technické
školy. Praha, Státní pedagogické nakladatelství: 257 s.
H   P. 2003. Človek najviac prispieva kvzniku lesných požiarov.
Enviromagazín, 2: 26–27.
H   P.  2005a. Základné typy lesných požiarov a ich spôsoby
hasenia lesným personálom. In: Kodrík, M., Hlaváč, P. (eds.):
Uplatňovanie nových metód vochrane lesa aochrane krajiny. Zborník
zmedzinárodnej vedeckej konferencie. Zvolen, 8. září 2005. Zvolen,
Technická univerzita vo Zvolenu: 209–214.
H   P.  2005b. Základné lesné charakteristiky protipožiarnych
prvkov navrhnutých pre ochranu kalamitního územia TANAP před
požiarmi. In: Kodrík, M., Hlaváč, P.(eds.): Uplatňovanie nových metód
vochrane lesa aochrane krajiny. Zborník zmedzinárodnej vedeckej
konferencie. Zvolen, 8. září 2005. Zvolen, Technická univerzita vo
Zvolenu: 223–227.
H P., C I., M A., O A. 2005. Projekt
protipožiarnej ochrany lesa naúzemí Vysokých Tatier po vetrovej
kalamite: realizačný projekt. Zvolen, Technická univerzita vo Zvolene:
67 s.
H P., C I., MA A. 2009. Od projektu
protipožiarnej ochrany lesa vo Vysokých Tatrách po vetrovej
kalamite pozmeny legislatívy voblasti ochrany lesov pred požiarmi
vpodmienkach Slovenskej republiky. Zvolen, Technická univerzita vo
Zvolene: 1 elektronický optický disk.
H P., C I. 2016. Lesné požiare a integrovaný systém
ochrany lesov pred požiarmi. Zvolen, Technická univerzita vo Zvolene:
1 elektronický optický disk.
H J. 1963. Požární ochrana vzemědělství alesním hospodářství.
Praha, Státní zemědělské nakladatelství: 378 s.
HZS: Jihomoravský kraj. 2012. Hasiči ukončili likvidaci požáru
uBzence [online]. Brno, HZS Jihomoravského kraje [cit. 2018-02-01].
Dostupné nawww: http://www.rebrno.cz/hasici-ukoncili-likvidaci-
pozaru-lesa-u-bzence.
C I. 2006. Využitie leteckej techniky pri hasení lesných
požiarov. Zvolen, Technická univerzita vo Zvolene: 1 elektronický
optický disk.
C I., L K., B R., V J., H J. 2018.
Hollow tree re is auseless forest re category. Central European
Forestry Journal, 64: 67–78.
J A.G. 2016. Ochrana przeciwpoźarowa Nadleśnictwa
Zawadzkie [online]. Zawadzkie, Nadleśnictwo Zawadzkie [cit. 2017-
12-11]. Dostupné nawww: http://www.zawadzkie.katowice.lasy.gov.
pl/ochrona-przeciwpozarowa#p_101_INSTANCE_kCS6.
K A.K., K M.M., J R.N., A J.P. 1998.
Application of GIS in identication of re prone areas – afeasibility
study in parts of Junagarh (Gujrat, India). Indian Forester, 124: 531–
535.
K P.2017. Požáry vpřírodním prostředí [online]. Praha, MV
GŘ HZS ČR. [cit. 2017-12-11]. Dostupné na/Available on: www:
http://www.hzscr.cz/clanek/pozary-v-prirodnim-prostredi.aspx.
K A. 2004. Lesné požiare. Zvolen, Technická univerzita vo
Zvolene: 78s.

LESNÍ POŽÁRY V ČESKÉ REPUBLICE – DEFINICE A ROZDĚLENÍ: REVIEW
ZLV, 63, 2018 (2): 102-111 109
proof copy
proof copy
K J. et al. 2002. Ochrana lesů apřírodního prostředí. Písek,
Matice lesnická: 386 s.
K F., Š L.1982. e herb layer production of r forests
in the eastern part of the Slovenské Rudohorie Mountains. Biologické
práce, 28: 52–178.
K. 1914. Lesní požáry. Háj, 43: 237–238.
K M., A R., K L., K I., F J., ZJ.,
P K, Č Z. 2015. Výstupy Národní Inventarizace lesů
uskutečněné vletech 2011–2015. 1.plocha lesa. Brandýs nad Labem,
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů: 3 s.
K E. 1981. Lesní požáry vČSSR. Lesnictví, 27 (6): 545–566.
K E. 1985a. Výskyt a příčiny lesních požárů v ČSSR (1979–
1983). Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae
Brunensis, série C, 54: 225–246.
K E. 1985b. Charakteristika požárů v lesním hospodářství.
Lesnická práce: 548–554.
K E., J Z. 2013. Forest res and their causes in the Czech
Republic (1992–2004). Journal of Forest Science, 59 (2): 41–53.
K A. 1967. Lesní požáry. Praha, Československý svaz požární
ochrany: 313 s.
M V. 2016. Požáry lesních porostů a jejich prevence.
Zpravodaj LOS, 16: 51–55.
M M. 2012. Jak se vypořádáme s následky velkého požáru
lesa nalokalitě Moravská Sahara uBzence. Lesu zdar, 11–12: 10–21.
Metodický list č. 21 P.2001. Lesní požáry. Bojový řád jednotek požární
ochrany – taktické postupy zásahu. Praha, MV GŘ HZS ČR: 3 s.
M J., Š E. 2009. Využití GIS vprocesu detekce lesních
požárů velkého měřítka. In: Pešková, K. (ed.): Symposium GIS Ostrava
2009. 25.–28. 1. 2009, VŠB-TU Ostrava. Ostrava, Tanger: [7 s.] [CD-
ROM]
Nařízení ES 2158/1992. Council Regulation (EEC) No 2158/92 of
23 July 1992. Ocial Journal of the European Communities L 217,
31/07/1992: 3–7.
Nařízení ES 2152/2003. Nařízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 2152/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o monitorování lesů
a environmentálních interakcí ve Společenství (Forest Focus).
[Regulation (EC) No 2152/2003 of the European Parliament and of
the Council of 17 November 2003 concerning monitoring of forests
and environmental interactions in the Community (Forest Focus)].
Úřední věstník Evropské unie, 03/sv. 41: 285–292. Dostupné na/
Available on: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/
PDF/?uri=CELEX:32003R2152&from=CS
Nařízení ES 2121/2004. Nařízení komise (ES) č. 2121/2004 ze dne 13.
prosince 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 1727/1999, kterým se
stanoví některá prováděcí pravidla knařízení Rady (EHS) č. 2158/92
oochraně lesů Společenství před požáry, anařízení (ES) č. 2278/1999,
kterým se stanoví prováděcí pravidla knařízení Rady (EHS) č. 3528/86
oochraně lesů Společenství před důsledky znečištění ovzduší. Úřední
věstník Evropské unie, L 367: 17–20.
Nařízení ES 1737/2006. Nařízení komise (ES) č. 1737/2006 ze dne
7. listopadu 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2152/2003 o monitorování
lesů aenvironmentálních interakcí veSpolečenství. Úřední věstník
Evropské unie, L 334: 1–73.
Natural Resources Canada. 2016. Fire behaviour [online]. Government
of Canada [cit. 2017-12-11]. Dostupné na/Available on: http://www.
nrcan.gc.ca/forests/re-insects-disturbances/re/13145.
N A. 1927. Lesní požáry. Sborník CAZ II, odd. A, 4: 569–651.
N V. G. 1949. Ochrana lesa proti požiarom. Bratislava, Oráč:
233.
OSP. 2017a. Pozar lasu. [online]. Rojewo, Ochotnicza Straź Poźarna.
[cit. 2017-12-11]. Dostupné nawww: http://www.rojewo.osp.org.pl/
Pozarlasu.html.
OSP. 2017b. Gaszenie poźarow lasów. Swarzedz, Ochotnicza Straź
Poźarna: 3 s.
P A. 1938. Lesní požáry vČeskoslovenské republice vr. 1934.
Praha, Státní výzkumný ústav pro ochranu lesů vPraze: 43 s.
P A. (ed.) 1961. Ochrana lesů. Praha, Státní zemědělské
nakladatelství: 838 s.
P M. 1996. Lesní požáry aprevence. Praha, Česká pojišťovna:
83 s.
P P.2015. Klasykacja zagrożenia pożarowego lasów w Polsce
zzastosowaniem technik GIS.Prace iStudia Geograczne, 57: 111–
127.
Pokyn 37/2015 GŘ HZS ČR. 2015. 37. pokyn generálního ředitele
Hasičského záchranného sboru České republiky. Praha, Sbírka
interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR: 8s.
P. 2006. Rozsáhlý požár lesa v Českém Švýcarsku [online].
Požáry.cz ohnisko žhavých zpráv. [cit. 2018-02-01]. Dostupné na/
Available on: https://www.pozary.cz/clanek/5527-rozsahly-pozar-
lesa-v-ceskem-svycarsku.
P A. 2011. Ogień w lesie a przyrode. Varšava, Dyrekcja
Generalna Lasów Państwowych: 166 s.
PSP Krakow. 2017. Lasy. Krakow, Państwowej Straźy Poźarnej: 4 s.
PSP Lescyza. 2017. Podstawy taktyki gaszenia poźarów. Lescyza,
Państwowej Straźy Poźarnej: 16 s.
P B. 2004. Základy požární taktiky: Parametry požáru.
Konspekt 1-1-04 Požární taktika. Praha, MV GŘ HZS ČR Odborná
příprava JPO: 9 s.
R K.J., S M., K D.R., R S. . Forest
re risk zone mapping from satellite imagery and GIS. International
Journal of Applied Earth Observation and Geoinformation, 4: 1–10.
R M., Š L. 2013. Analysis of the perceived condition of forests
in the Czech Republic. Journal of Forest Science, 12: 514–519.
R P.S. 2003. Forest re and degradation assessment using satellite
remote sensing and Geographic Information System. In: Sivakumar,
M.V.K. (ed.): Satellite remote sensing and GIS applications in
agricultural meteorology. Proceedings of a training workshop.
Indie, Dehra Dun, 7–11 July 2003. Geneva, World Meteorological
Organisation: 361–400.
S J., V S. 2008. Výkladový slovník hospodářské úpravy lesa.
Brno, Mendelova zemědělská alesnická univerzita vBrně: 126 s.
S M., R J. 2004. Lesní hospodářství a požáry. In: Šišák,
L., Stehlík F. (eds.): Lesní požáry. Sborník referátů ze semináře
smezinárodní účastí. Praha, 18. února 2004. Praha, ČZU FLE: 14–16.
S V. 2004. Výkladový terminologický slovník některých pojmů
používaných vanalýze ahodnocení rizik pro účely zákona oprevenci
závažných havárií. Praha, Výzkumný ústav bezpečnosti práce: 87 s.
S M. et al. 1985. Ochrana lesa. Bratislava, Príroda: 480 s.
S M., K J., N J., K J., H P.2001.
Ochrana lesa. Zvolen, Technická univerzita vo Zvolene: 67–75.

ZLV, 63, 2018 (2): 102-111
110
HOLUŠA J. et. al.
proof copy
SUW. 2017. Waldbrand [online]. Stiung Unternehmen Wald. [cit.
2018-02-01]. Dostupné nawww: http://www.wald.de/waldbrand.
S M. 2004. Požár rašeliny alesního porostu Hrdlořezy uNových
Hradů. In: Šišák, L., Stehlík, F. (eds.): Lesní požáry. Sborník referátů
ze semináře smezinárodní účastí. Praha, 18. února 2004. Praha, ČZU
FLE [CD ROM].
T E.A., MA R.S. 2010. Fire in the forest. Cambridge,
Cambridge University Press: 225 s.
T L. 2007. Prevence vzniku lesních požárů uLČR. Lesnická
práce, 86: 364–365.
T D., R F., L R., T L., K M. 2008.
Scan statistics analysis of forest re clusters. Communications in
Nonlinear Science and Numerica l Simulation, 13: 1689–1694.
V M. 2008. Nežádoucí hoření – požár. Konspekty odborné
přípravy jednotek požární ochrany. Ostrava, Sdružení požárního
abezpečnostního inženýrství vOstravě: 11s.
Vyhláška Ministerstva vnitra246/2001. Vyhláška Ministerstva vnitra
ze dne 29. června 2001 o stanovení podmínek požární bezpečnosti
avýkonu státního požárního dozoru (vyhláška opožární prevenci).
Praha, Sbírka zákonů: 88 s.
W C.P. 1990. Sequoiadendron giganteum (Lindl.)
Buchholz Giant Sequoia. In:Burns, R.M., Honkala, B. H.: Silvics of
North America. Vol. 1. Conifers. Washington, U.S. Department of
Agriculture, Forest Service : 552–562. Agriculture Handbook 654.
XG., CC., FP.2012. Fire hazard
and ammability of European forest types. In: Moreira, F. et al. (eds.):
Post-re management and restoration of Southern European forests.
Managing forest ecosystems. Dordrecht, Springer: 24.
X J., Z Q. 2007. Drought eects on large re activity in
Canadian and Alaskan forests.Environmental Research Letters, 2:
044003 (6pp). DOI: 10.1088/1748-9326/2/4/044003
Zákon133/1985. Zákon České národní rady ze dne 17. prosince 1985
opožární ochraně. Praha, Sbírka zákonů: 49 s.
Zákon289/1995. Zákon ze dne 3. listopadu 1995 olesích aozměně
a doplnění některých zákonů (Lesní zákon). Praha, Sbírka zákonů:
51s.
ZV., VF., SC., HA.R., FT. 2008.
Impact of lightning on organic matter-rich soils: inuence of soil
grain size and organic matter content on underground res. Natural
Hazards, 45: 19–31. DOI: 10.1007/s11069-007-9154-x
Zpráva. 2016. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České
republiky vroce 2015. Praha, Ministerstvo zemědělství: 134 s.

LESNÍ POŽÁRY V ČESKÉ REPUBLICE – DEFINICE A ROZDĚLENÍ: REVIEW
ZLV, 63, 2018 (2): 102-111 111
proof copy
proof copy
FOREST FIRES IN THE CZECH REPUBLIC – DEFINITION AND CLASSIFICATION: REWIEV
SUMMARY
Although forest res are reckoned as aserious problem in many countries (Tab. 1), they have not previously been considered as major agent
of forest damage in the Czech Republic. is assessment in the Czech Republic probably reects the lack of aclear and modern denition of
the term “forest re” and the lack of adequate data, which could be transmitted for European-wide monitoring of the European Forest Fire
Information System (EFFIS). Because of long periods of drought, general reductions in rainfall, and temperature anomalies, forest humidity
has declined in the Czech Republic and Europe, and this has resulted in the increased ammability of forest materials (X, Z 2007;
X et al. 2012). In the near future, forest res could become asignicant ecological, physical, and environmental problem in the
Czech Republic. is review attempts to ll the gaps resulting from the lack of suitable terminology in the Czech language related to forest res,
and from the lack of records on the number and extent of forest res in the country.
e denition of the term forest re varies from country to country depending on how the term is used and also on additional criteria, e.g. the
location where the re started, the distance from the ignition site to the forest, the size of the re, and forest ownership (e.g. C 2006;
P 2015). e Czech Republic lacks ocial denitions of forest res, and the denition and related terms in text books (N
1927; N 1949; P 1961; K 1967; F et al. 1970) and other sources are inconsistent. At European Union level, the denition
created by the FAO is currently used (FRA 2000). In the Czech Republic, however, aCzech translation of an earlier denition (provided in
regulation no. 2152/2003 of the European Parliament and Council) is currently used but is obsolete and illogical. We herein propose the
following new and ocial denition of the term “forest re” for the Czech Republic, which, when translated into English, the denition would
be as follows: Aforest re is an undesired and uncontrolled burning that begins and spreads in aforest or that begins in anon-forested area and
spreads into aforest with area 0.5 ha or more and forest canopy at least 10%, respectively 5%.
e number of forests res varied between 444–1,398 per year in the period of 2006–2015 (Fig. 1), i.e. 725 per year on average. e burned area
is not commonly large, on average 0.35 ha, and about 70% of all forest res are smaller than 0.05 ha (Fig. 2). e incidence of forest res in the
Czech Republic is not uniform, in some municipalities with extended powers there was no single forest re, while in some municipalities there
were more than ten forest res (Fig. 3).
Worldwide, forest res are generally divided into three basic types: surface, crown, and ground (subsurface) re (Fig. 4) (R 2003; T,
MA 2010; Natural Resources Canada 2016). Asurface forest re involves the dry grass, leaves, needles, branches, and other material on the
soil surface (P 1961; A, D G 1988; A, L 1989; R 2003; F 2007; T, MA2010).
Acrown forest re involves whole trees; this type of re is very dangerous and very dicult to extinguish (A, D G 1988;
A, L 1989; K 2004). Aground forest re is one that burns belowground and involves peat deposits or tree roots
(R 2003; K 2004; F2007; T, MA 2010). Ground res are very dicult to identify and can burn for weeks aer
aground or crown forest re has been extinguished (K 1967). As aresult, aground re can result in re-ignition of surface and crown res.
In the Czech Republic surface res are the most abundant, only 0.39% were designated as ground res and two res were crown res between
2006 and 2015.
Finally, we highlight the proposed denition of forest re in Czech and strongly recommend its use. We also recommend that the statistical
records of forest res should be modied such that this information can easily be provided by EFFIS. Regarding forests re records, we suggest
that forest res be divided into three basic categories: (1) surface, (2) ground, and (3) crown res.
Zasláno/Received: 23. 02. 2018
Přijato dotisku/Accepted: 17. 04. 2018