Mediální pokrytí tzv. migrační krize v online zpravodajství (Novinky, iDnes, ČT24.cz) – základní výsledky obsahové analýzy

Abstract

Tato výzkumná zpráva prezentuje základní výsledky obsahové analýzy mediálního pokrytí tzv. migrační krize v online zpravodajství (Novinky, iDnes, ČT24.cz) v druhé polovině roku 2015, a konkrétně od 26. června do 31 října 2015.

Full text

1
Michal Tkaczyk
Mediální pokrytí tzv. migrační krize v online zpravodajství (Novinky,
iDnes, ČT24.cz) – základní výsledky obsahové analýzy1
Mediální pokrytí takzvané evropské migrační krize v českých sdělovacích
prostředcích získalo mimořádnou pozornost české odborné a laické veřejnosti
a stalo se předmětem rozporuplné kritiky. Zatímco někteří vyčítali médiím
„politicky korektní“ pokrytí a podceňování rizik souvisejících s migrací, jiní
kritici poukazovali na tendenci médií k odlidšťování migrantů a přílišné,
respektive neopodstatněné, zdůrazňování bezpečnostního rozměru krize. A
našly se i analýzy, jež na způsobu pokrytí migrační krize nic nekorektního
neshledaly.2 Doposud ale chybí systematická analýza mediálního pokrytí
migrační krize zaměřená na online zpravodajství, a to i přes skutečnost, že
zpravodajské weby patří mezí nejvyužívanější zdroje zpráv3 a nejcitovanější
zdroje převzatých zpráv.4 Právě tímto směrem se proto obrací analýza, v níž
se pokoušíme odpovědět na otázku, jakým způsobem tři vybrané české
zpravodajské portály (Novinky, iDnes a ČT24.cz) konstruovaly mediální obraz
migrační krize v druhé polovině roku 2015. S ohledem na výzkumné zájmy
autora této studie přitom byla zvláštní pozornost věnována způsobům a míře
konstrukce obrazu migrační krize coby bezpečnostního problému.
Formulace výzkumných otázek
Ve vztahu k zkoumaným mediálním obsahům jsme formulovali následující
hlavní (HVO) a vedlejší (VVO) výzkumné otázky:
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
1 Tento výzkum proběhl v rámci projektu specifického výzkumu Vybrané aktuální problémy
mediálního výzkumu (MUNI/A/1173/2015).
2 Na tomto místě pouze pojmenováváme základní postoje zastávané českou laickou a
odbornou veřejností k otázce mediálního pokrytí migrační krize. Jedná se o výčet, nikoli o
systematický přehled. Namítání údajné politické korektnosti a podceňování rizik souvisejících
s migrací je součástí diskurzu proislámských hnutí, které, na základě charakteristik
přisouzených jím v odborné politologické literatuře, lze označit za populistické (srov. Mareš
2015). S konceptem politické korektnosti, ne nutně ve vztahu k médiím, pracuje také část
politických aktérů. Mnoho vysílatelů musí zároveň a jen zdánlivě paradoxně čelit i zcela
opačným námitkám, jež přicházejí převážně ze strany akademické obce: dle těchto námitek
lze ve způsobu mediální prezentace migrantů shledat určité odlidšťující prvky nebo postupy,
které lze vnímat jako konstrukci hrozby (srov. Motal 2015; Tkaczyk, Pospěch, Macek 2015;
Sedláková 2015). Existuje také množství analýz, které na mediální prezentaci krize, až na
ojedinělé případy, neshledaly nic nekorektního. Zde můžeme zmínit především analýzy, které
byly realizovány v rámci monitoringu celoplošných televizních a rozhlasových programů
v roce 2015 a 2016 pro účely Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, a které jsou dostupné
na webových stránkách teto instituce (viz http://www.rrtv.cz/cz/static/prehledy/analyzy-
vysilani/).
3 MEDIARESEARCH. Mezi zpravodajskými zdroji vedou Novinky.cz, zprávy v televizi sledují
spíše starší lidé, tisková zpráva [online]. Praha, 16. února 2015 [2015-02-16]. Dostupné z:
http://www.netmonitor.cz/sites/default/files/prilohy/150216_tz_mezi_zpravodajskymi_zdroji_ve
dou_novinky.cz_zpravy_v_televizi_sleduji_spise_starsi_lide.doc
4 MEDIAINFO. Nejcitovanější česká média jako zdroj převzatých zpráv, tisková zpráva
[online]. Praha, 2. prosince 2013 [2013-12-02]. Dostupné z:
http://www.newtonmedia.cz/cs/mediainfo-cz/analyzy-studie/nejcitovanejsi-ceska-media-jako-
zdroj-prevzatych-zprav/detail

2
HVO: Jakým způsobem tři vybrané české zpravodajské portály (Novinky,
iDnes a ČT24.cz) konstruovaly mediální obraz migrační krize v druhé polovině
roku 2015?
VVO1: Jakou důležitost přisuzovaly vybrané zpravodajské portály tématu tzv.
migrační krize?
Pro potřeby této zprávy budeme posuzovat důležitost agendy na základě
množství příspěvků věnovaných tématu migrační krize za jeden den. Specifika
online zpravodajství a odlišné pojetí jednotlivých zpravodajských portálů
omezují možnost posuzovat a srovnávat míru důležitosti agendy na základě
dalších editoriálních postupů, které mohou ovlivňovat vnímání důležitosti
zpravodajských obsahů (redakční členění, rozsah, počet fotografií, přítomnost
dalších obsahových prvků).5 Ve vtahu k zkoumanému vzorku nicméně
sledujeme i tyto vlastností analyzovaných obsahů.
VVO2: Jakou důležitost portály přisuzovaly jednotlivým aspektům a atributům
migrační krize?
Pro odhad důležitosti jednotlivých aspektů a atributů v rámci mediálního obrazu
krize budeme sledovat zastoupení zpravodajských hodnot; tematické řazení
příspěvků; strukturu a hierarchii mluvčích; a také způsob zarámování dění i
aktérů.
VVO3: Do jaké míry zpravodajské portály vykreslovaly migrační krizi jako
bezpečnostní problém?
Míru, do jaké byla migrační krize kreslena jako hrozba, budeme posuzovat na základě
míry, do jaké byly v analyzovaných článcích přítomné způsoby rámcování událostí a
aktérů, které podtrhovaly bezpečnostní rozměr popisovaných událostí a také jak často a
v jaké roli se v analyzovaných článcích objevovali aktéři hodnotící událost jako hrozbu,
respektive bezpečnostní riziko.
Metoda
Tato studie je pojata jako analýza procesu budování mediální agendy prvního
a druhého stupně, což tedy znamená, že kromě významnosti přisouzené
v médiích danému tématu, zajímalo nás také, které jeho atributy byly vybraný
a zdůrazněny v mediální agendě. (McCombs 2009:131-145). Metodou sběru
dat byla prostá obsahová analýza, závěry jsou formulovány pomoci
elementárních popisných statistik. Základní soubor analyzovaných obsahů
představují zpravodajské příspěvky publikované třemi online zpravodajskými
portály, ČT24.cz, iDnes a Novinkami, v roce 2015. Zatímco zpravodajský web
ČT24 byl zvolen kvůli svému veřejnoprávnímu charakteru6, dva další portály
byly zvoleny kvůli vysoké návštěvnosti, tedy i potenciálu zasáhnout velké
množství příjemců.
Tematicky relevantní články byly vyhledány v databázi Anopress na základě
výskytu klíčových slov.7 Z takto identifikovaných příspěvků byly do analýzy
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
5 Jsme si vědomi toho, že dokonce i rozdíl v publikovaném množství příspěvků může být dán
specifikou jednotlivých typů médií, což představuje limit metody a možností komparace.
6 ČT24.cz je doplňkovým portálem k televiznímu kanálu, co může představovat určité
překážky ve srovnávaní s dvěma ostatními portály.
7 Články byly vyhledány pomocí následující formule: migra* <OR> uprchlí* <AND> kriz*.

3
zahrnuty pouze ty zpravodajské příspěvky, jejichž hlavním tématem jsou
události nebo výroky, které souvisí s neřízeným pohybem migrantů ze zemí
Blízkého Východu a Severní Afriky na území Evropy.8 Do výzkumného
souboru nebyly zahrnuty publicistické žánry a zpravodajské rozhovory.
Výsledný základní výzkumný soubor čítá dohromady 2464 takto definovaných
zpravodajských příspěvků, konkrétně 716 příspěvků publikovaných na portálu
ČT24, 723 na iDnes a 1025 příspěvků publikovaných na Novinkách.
Vzhledem k časovým a finančním možnostem výzkumu jsme se rozhodli blíže
analyzovat výzkumný vzorek získaný systematickým náhodným výběrem
článků pocházejících z účelově zvoleného období mezi 26. června a 31. října
2015.9 Volba časového období se odvíjí od dvou zjištění, které plynou
z předběžné analýzy základního výzkumného souboru, který tvořily všechny
příspěvky publikované k tématu krizi v roce 2015 (N=2464). Zaprvé: s
ohledem na celoroční vývoj agendy tzv. migrační krize v roce 2015 zahrnuje
námi zvolené období růst důležitosti a nastolení agendy, období největší
důležitosti této mediální agendy, její kulminační bod a také období poklesu její
důležitosti. Zadruhé: začátek námi sledovaného období se překrývá s
postupující instrumentalizací tématu migrační krize v rámci vnitrostátního
politického boje. Předběžná analýza základního výzkumného souboru
ukázala, že téma migrační krize bylo poprvé výrazně politizováno v souvislosti
s otázkou tzv. kvót. I když toto téma na úrovni evropské debaty bylo v rámci
mediální agendy migrační krize artikulováno již v květnu, začalo být silně
exploatováno českými politiky až v následujícím měsíci. Za mezní událost
v tomto ohledu považujeme evropský summit, který se konal 25. a 26. června
2015 v Bruselu, na němž se poprvé celoevropsky řešila otázka tzv.
uprchlických kvót a premiér Bohuslav Sobotka jel do Bruselu vyjádřit české
stanovisko k této otázce.10
Takto zkonstruovaný výzkumný vzorek tvoří 153 zpravodajské příspěvky
publikované na ČT24, 164 na iDnes a 241 příspěvků publikovaných
na Novinkách. Příspěvky byly kódovány šestičlenným týmem kodérů. Před
zahájením kódování proběhly výcvik kodérů a pilotní studie vzorku 33
příspěvků s účastí 5 kodérů, přičemž účelem pilotáže bylo ověření shody mezi
kodéry.11 Analýza sledovala zastoupení hodnot pro 24 analytické proměnné
(obsahové kategorie).
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
8 V českých médiích byl tento migrační pohyb převážně označovány jako „uprchlická“,
případně „migrační krize“.!!
9 Do vzorku byl zahrnutý každý třetí článek v chronologickém pořadí v tomto období.
10 Zasedaní Evropské rady, 25. – 26. června 2015, viz:
http://www.consilium.europa.eu/cs/meetings/european-council/2015/06/25-26/
11 Za účelem vyhodnocení shody mezi kodéry jsme provedli vypočet koeficientu Krippendorff
α pro 8 nominálních, 35 dichotomických a 3 ordinální z celkového počtu 49 proměnných
(Krippendorff 2004: 429). 2 proměnné byly kódovány strojově (zdroj a datum vydání). 2
proměnné pak byly proměnnými s vícerem možných odpovědi: zatímco v případě proměnné

4
Tabulka č. 1 Základní soubor a zkoumaný vzorek
ČT24.cz
iDnes
Novinky
celkem
za celý rok 2015
716
723
1025
2464
sledované období
(26. června – 31.
října 2015)
480
498
732
1710
zkoumaný vzorek
153
164
241
558
Časový průběh mediální agendy
První izolované příspěvky informující o lodích s migranty, které míří do
evropských břehů, případně zprávy o migrantech, kteří míří do Evropy z jihu,
přes území balkánských zemí, byly na analyzovaných portálech publikovány
již v lednu 2015. První titulky označující dění za krizi se začaly objevovat
v dubnu, a to v souvislosti s tragickou událostí, která se odehrála 14. dubna
ve Středozemním moří, kdy v následku potopení se lodi s migranty zahynulo
přes 400 osob. V květnu se portály nejvíce věnovaly tématu kvót, které se
posléze staly čtvrtou nejsilnější subagendou mediálního pokrytí krize.
V červnu se začaly objevovat příspěvky, které patří do dvou dalších
významných subagend. Témata spojená s organizací krize v ČR představují
nejsilněji zastoupenou subagendu ve zpravodajství všech třech portálů,
přičemž nejvíce se této subagendě věnoval portál ČT24 (87 dnů v roce). Další
významnou subagendou, která vstoupila do mediálního pokrytí krize v červnu
2015, jsou témata spojená s organizací krize v Maďarsku.
V červenci je zájem médií o krizi konstantní, a to i přes stoupající počet
žádostí o azyl podaných v zemích EU. Tuto skutečnost lze částečně vysvětlit
letní sezonou, během které rovněž mediální organizace čelí nedostatkům
lidských zdrojů a aktivita politiku, kteří jsou častým zdrojem témat, klesá. Po
celý měsíc převládají příspěvky věnované organizaci krize v České
Republice.
V srpnu lze poprvé pozorovat zřetelný rozdíl v konstruování důležitosti agendy
mezi Novinkami a dvěma ostatními portály, který je pak patrný až do konce
sledovaného období a svých krajních hodnot dosáhne v září. Jak je vidět
z grafu č. 1, relevance přisuzovaná tomuto tématu portálem Novinky není
přiměřená, srovnáme-li ji s vývojem počtu žádostí o azyl v zemích EU. Proto
lze tento editoriální postup redakce vyhodnotit jako snahu zesílit
problematickou skutečnost. V srpnu sílí subagendy související s aktuálním
děním v nejvíc zasažených zemích nacházejících se v blízkosti České
Republiky, tedy v Německu a Maďarsku, a také na úrovni EU (včetně
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
výskyt mluvčích se jednalo o manifestní a jednoznačnou vlastnost zkoumaných obsahů, v
případě proměnné použití metafor se jednalo o omezený počet (3) metafor, které lze
identifikovat pomocí vyhledávání konkrétních výrazů. V případě dichotomických proměnných
o zřídkavém výskytu hodnoty 1 jsme byli nuceni použít další koeficient, a to procentuální
shodu. (viz de Swert 2012: 8) Z celkového počtu 46 testovaných proměnných dosáhli kodéři u
19 proměnných velmi spolehlivých výsledků (α>0,8; fm>90%), u 23 proměnných spolehlivých
výsledků (α>0,67; fm>80%) u 3 testovaných proměnných se výsledky žádoucímu koeficientu
spolehlivosti přiblížily (fm>70%).

5
subagendy tzv. kvót). V půlce srpna výrazně posiluje také subagenda
zachycující dění na tzv. balkánské cestě. Je třeba zdůraznit, že zastoupení
témat věnovaných dění v zasažených oblastech je přiměřené vývoji počtu
migrantů putujících v té době do Evropy.
Graf č. 1 Časový průběh agendy
Kumulace agendy má místo v září. Pokles důležitosti přisuzované krizi začíná
v říjnu a shoduje se s poklesem počtu žádostí o azyl v zemích EU.
V posledním čtvrtletí roku 2015 převládají subagendy organizace krize v ČR,
v Německu a na úrovni EU.
Ve vztahu k vývoji agendy lze konstatovat, že zatímco z dlouhodobého
hlediska se jí přisuzovaná důležitost odvíjela od počtů migrantů usilujících o
azyl na území EU, krátkodobé narůsty viditelnosti a důležitosti agendy
souvisely s výskytem jednotlivých tragických, mimořádných a spektakulárních
událostí. Výrazný nepoměr mezi relevancí přisuzovanou dění a relevantními
indikátory skutečnosti lze pozorovat v případě subagendy věnované
organizaci krize v ČR. Tuto editoriální strategii, která se projevila v případě
všech třech sledovaných portálů, můžeme interpretovat jako snahu zesílit
význam a relevanci krize, jejíž dění zasáhlo spíše jiné evropské země.
Redakční členění zpráv
Z hlediska zařazení do rubrik informovaly všechny tři portály o něco častěji o
krizi jako o zahraniční události. Největší podíl článků v rubrice Domácí
publikoval zpravodajský portál ČT24.cz (40 %), přičemž tento portál jako
jediný věnoval tématu krize speciální rubriky (Uprchlicí v Česku, Uprchlická
krize).

6
Tabulka č. 2 Redakční členění
Domácí
Domácí/
Uprchlíci
v Česku,
Uprchlická krize
Domácí/
Regiony
celkem
Domácí
Svět
Svět/
Uprchlická krize
celkem
Svět
jiné
celkem
ČT24.cz
počet
17
40
4
61
20
65
85
7
153
podíl
(11%)
(26%)
(3%)
(40%)
(13%)
(43%)
(55%)
(5%)
(100%)
Domácí
Zahraniční
Zahraniční
/Evropa
celkem
Zahraniční
iDnes
počet
61
61
102
102
1
164
podíl
(37%)
(37%)
(62%)
(62%)
(1%)
(100%)
Novinky
počet
76
76
7
143
150
15
241
podíl
(32%)
(32%)
(3%)
(59%)
(62%)
(6%)
(100%)
Rozsah článků
Rozsah článků byl srovnáván na základě počtů odstavců.12 Největší podíl
krátkých zpráv publikovaly Novinky, nejmenší ČT24.cz. Oproti ostatním dvou
portálům Novinky publikovaly zároveň nejmenší podíl delších zpravodajských
útvarů.
Graf č. 2 Rozsah článků
Zastoupení zpravodajských žánrů13
Na všech třech serverech přes 90 % všech článků představovaly zprávy a jen
okrajově byly zastoupeny ty zpravodajské žánry, které vznikají na základě
přítomnosti novináře na místě dění (např. zpravodajská reportáž), a žánry,
které zprostředkovávají osud konkrétních jednotlivců (jak např. news
feature).14 V případě všech třech sledovaných portálů lze současně hovořit o
nízkém podílu původních redakčních obsahů a o vysoké míře závislosti na
zpravodajské agentuře ČTK. Největší podíl agenturních zpráv přitom
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
12 V rámci zprávy představuje odstavec ucelený segment textu/sdělení, přičemž v případě
všech třech portálů má běžný odstavec rozsah dvou až třech vět. Proto je odstavec méně
nahodilou mírou rozsahu článku než počet slov. Pro stanovení hodnot stupnice jsme pro
každý portál vypočítali kvartily. Dvě takto vzniklé skupiny obsahující nejdelší články byly, kvůli
nízkému počtů zastoupených článků, sloučeny do jedné kategorie „delší zpráva“.
13 Jednotlivé žánry jsme vymezili na základě monografie Zpravodajské žánry v tištěných a
online mediích. (Čuřík 2014:69-105)
14 Do výzkumného souboru nebyly zařazeny zpravodajské rozhovory.
0%-10%-20%-30%-40%-50%-60%-70%-80%-90%-100%-
Novinky-
iDnes-
ČT24.cz-krátká zpráva-
zpráva-
delší zpráva-

7
publikoval zpravodajský portál ČT24.cz a největší podíl agenturních zpráv,
které byly převzaty bez jakýchkoli redakčních uprav, publikovaly Novinky.15
Graf č. 3 Zastoupení zpravodajských žánrů
Autorství článků
Největší podíl článků, jejichž autorství bylo přisouzeno konkrétnímu autorovi,
publikoval portál iDnes (40 %), podstatně méně ČT24.cz (9 %), v případě
Novinek se jednalo dokonce jen o zlomek celkového počtu článků. Tento
portál ovšem publikoval nejvíce článků převzatých z jiného média, převážně
z Práva. Proto tyto výsledky mohou odrážet spíše rozdíly v redakčních
praktikách spojených s přisuzováním autorství než skutečný rozdíl v podílu
článků, které vznikly v rámci té které redakce.
Graf č. 4 Autorství článků
!
V případě zpravodajského portálu ČT24.cz redakční obsah představoval sice
pouze čtvrtinu všech článků, musíme mít však na zřeteli, že se jedná o
doplňkový portál k televiznímu zpravodajství.
Další editoriální postupy
V celém zkoumaném vzorku (N=558) se neobjevil jediný článek, který by
sestával pouze z textu: každý online příspěvek kromě textu obsahoval ještě
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
15 Agenturní zprávu jsme identifikovali na základě autora uvedeného redakcí. Lze ovšem
předpokládat, že jednotlivé redakce uváděly zpravodajskou agenturu jako autora
(spoluautora) článku s různou mírou systematičnosti. Za tuto úvahu děkuji Filipovi Křenkovi.
0%-10%-20%-30%-40%-50%-60%-70%-80%-90%-100%-
Novinky-
iDnes-
ČT24.cz-
zpráva, krátká
zprává-
agenturní zpráva-
news feauture-
zpravodajská
reportáž-
jiný žánr-
0%-10%-20%-30%-40%-50%-60%-70%-80%-90%-100%-
Novinky-
iDnes-
ČT24.cz-
člen redakce-
člen redakce a redakce-
redakce-
ČTK-
ČTK a redakce-
ČTK a jiné médium-
jiné médium-
jiná agentura-

8
jiný prvek v podobě fotografie, fotogalerie, video, grafu, mapy, online
reportáže apod. V případě sledovaných portálů lze nicméně pozorovat velmi
odlišné editoriální postupy související s použitím vizuálních a dalších
obsahových prvků. Nejvíce homogenní editoriální strategii realizoval portál
Novinky, kdy většina ním publikovaných příspěvků (69 %) kromě textu
obsahovala pouze jednu fotografii. Články publikované na Novinkách nikdy
neobsahovaly fotogalerii. Protikladnou tendenci lze pozorovat v případě
portálů iDnes a ČT24.cz, které v mnohem větší míře přikládaly
k publikovaným textům kromě fotografií (či fotogalerie) také další obsahové
prvky, např. video, rozcestníky na související články, obsahy převzaté ze
sociálních sítí, on-line reportáže či další obsahové prvky. Jak se dálo
očekávat, ČT24.cz coby doplňkový portál k televiznímu zpravodajství
publikoval největší podíl článků doplněných o video materiál (71 %).
Graf č. 5 Fotografie a další obsahové prvky
Zastoupení zpravodajských hodnot16
Zpravodajské hodnoty představují sadu kritérií, které se uplatňují v
rozhodování o tom, zda se daná událost stane zprávou, a zároveň se
promítají do zprávy coby prvek strukturující její obsah (Trampota 2006: 26-
29). Byla-li například daná událost prezentována jako zpráva kvůli svému
vztahu k mocenským elitám, lze předpokládat, že zástupce těchto elit bude
sehrávat ve zprávě důležitou roli, např. poskytne tzv. primární definici
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
16 Vzhledem ke kritice původní typologie zpravodajských hodnot od Galtunga a Rugeové
(1965) jsme se v tomto výzkumu rozhodli použit novější typologii, kterou rozpracovali Harcup
a O’Neill (2001). Některé hodnoty z této typologie jsme – s ohledem na jejich okrajové
zastoupení ve specifickém tématu migrační krize – vynechali (šlo konkrétně o hodnoty odkaz
k celebritám, zábavní prvek, překvapení, dobrá zpráva, pokračování, agenda vydavatele) a
nahradili je relevantnějšími hodnotami geografická i kulturní blízkost a personalizace. Zatímco
Harcup a O’Neillová považují personalizaci za prvek hodnoty zábavní prvek, my, vzhledem
k tématu sledované agendy rozhodli jsme se jej vnímat, jako samostatnou hodnotu,
zpravodajskou hodnotu, která klade důraz na osobní/nostní charakteristiky popisovaného
jevu, např. tak, že dění jako výsledku jednání jedince. Hodnoty geografická a kulturní blízkost
jsme převzali ze studie Westerstahla a Johanssona, dle nichž je tato hodnota vždy relativní.
(Trampota 2006: 26) Sousední země ČR jsme kódovali jako geografické blízké, zatímco
ostatní země Evropské Unie a Spojené státy jsme považovali za země kulturně blízké.
0-
10-
20-
30-
40-
50-
60-
70-
80-
90-
100-
0-1-2-3-fotogalerie-
další
obsahové
prvky-
video-
podíl (%)-
počet-
fotografií-
ČT24.cz-iDnes-Novinky-

9
události, na kterou budou reagovat ostatní mluvčí. Z toho plyne, že
zastoupení zpravodajských hodnot vypovídá nejenom o editoriálních
praktikách spojených s výběrem zpráv, ale vypovídá také o výsledném
mediálním obrazu reprezentovaných událostí. Některé události mohou
splňovat vícero zpravodajských hodnot zároveň, a je tedy pravděpodobnější,
že budou zveřejněny.
Dle výzkumů je ve zpravodajských obsazích nejčastěji zastoupenou hodnotou
negativita17 (Lengauer, Esser, Berganza 2011). V případě námi sledované
agendy to však neplatí, v článcích publikovaných všemi sledovanými portály
je touto hodnotou vztah k mocenským elitám, a toto zjištění by mohlo
naznačovat, že mediální agenda migrační krize byla silně politizována.18
Na všech třech portálech přibližně polovina zpráv byla prezentována jako
významná pro české čtenáře nebo jako událost o velkém rozsahu. Dalším
častým důvodem pro publikaci zprávy byla geografická (sousední země) nebo
kulturní (převážně země EU) blízkost. S ohledem na schopnost
zpravodajských hodnot ovlivňovat výsledné vyznění zpráv lze konstatovat, že
zastoupení těchto hodnot posiluje reprezentaci dění jako naléhavého (které
se odehrává v těsně blízkosti ČR) a mimořádného svým významem či
rozsahem.
Zprávy informující o tragické nebo konfliktní události negativního vyznění byly
výrazněji zastoupeny především na Novinkách, v případě ostatních dvou
portálů se jednalo zhruba o 40 % publikovaných zpráv. Pokud článek
prezentoval událost z pohledu jedince nebo prezentoval jedince jako původce
dění či výroku, jednalo se převážně o politické aktéry. Největší podíl takových
zpráv publikovaly Novinky (32 %).
Graf č. 6 Zastoupení zpravodajských hodnot
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
17 V případě námi zvolené sady zpravodajských hodnot negativita odpovídá hodnotě špatná
zpráva (srov. Harcup, O’Neill 2001).
18 Každé veřejné téma lze umístit v rámci spektra, které začíná nepolitizovanými tématy (stát
není aktér, který řeší dané téma), prochází v politizována témata (téma je předmětem
veřejných nebo vládních politik, souvisí s přerozdělováním veřejných statků) a končí
sekuritizovanými tématy (téma je vnímáno jako hrozba, která si žádá použití mimořádných
prostředků). (Buzan, Weaver, de Wilde 1998: 23-24) Vzhledem k tomu, že se jedná o
mediální agendu, zde chápeme politizaci jako míru vlivu politické agendy na agendu
mediální.
0-
10-
20-
30-
40-
50-
60-
70-
80-
90-
100-
mocenské
elity-špatná zpráva-rozsah
události-významnost-geografická
blízkost-kulturní
blízkost-personalizace-
podíl!(%)!
ČT24.cz-iDnes-Novinky-

10
Hlavní témata článků
Mezi hlavními tématy článků převládaly dvě tematické skupiny, a konkrétně
články věnované situacím s účastí migrantů a články věnované
vyjádřením, reakcím i stanoviskům k dění. V případě všech portálů bylo
třetím nejčastěji zastoupeným tématem politické jednání, přičemž v drtivé
většině případů se jednalo o články věnované summitům (a jiným typům
schůzek) vrcholných poltických činitelů k tématu krize. Tyto výsledky
vypovídají o vysoké míře politizace sledované mediální agendy a její výrazné
závislosti na politických zdrojích informací. Významný podíl článků pojatých
jako shrnutí dění vypovídá o tom, že všechny tří redakce (v největší míře
Novinky) prezentovaly jednotlivé události jako součást dlouhodobě se
vyvíjecího dění.
Graf č. 7 Hlavní témata článků
Mezi třemi sledovanými portály lze sledovat rozdíly ve frekvenci pokrývání
jednotlivých situaci, v nichž se migranti ocitali. Novinky věnovaly nejvíce
prostoru tragickým událostem a zadržením, v čem lze shledávat projev
tendence k bulvarizaci obsahu.19 Portál ČT24.cz zaměřil pozornost především
na situace na místech, kde se shromažďují migranti. Tuto skutečnost lze
vysvětlit tím, že právě ČT24.cz mělo – coby doplňkový portál televizního
vysílání – nejsnadnější přístup k obsahům, které byly vyrobeny zpravodaji na
daném místě, respektive na tyto obsahy navazovaly.
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
19 Bulvarizaci rozumíme jako průniku do seriózního zpravodajství bulvárních a zábavních
prvků jako jsou např. senzačnost.
35%!
30%!
13%!
12%!
6%!
4%!
iDnes!
situace s účastí migrantů !vyjadření/reakce/stanovisko!
politické jednání!jiné!
migrační politika!shrnutí situace!
36%!
34%!
9%!
11%!
5%!5%!
ČT24.cz!
29%!
40%!
10%!
8%!
4%!9%!
Novinky!

11
Graf č. 8 Situace s účastí migrantů jako hlavní téma článku
ČT24.cz publikoval také největší podíl článků věnovaných situaci
v detenčních zařízeních. Tuto skutečnost lze vysvětlovat tím, že
zpravodajský portál ČT, jak uvidíme dále, vykázal v získávání informací
největší míru závislosti na ministru vnitra Milanovi Chovancovi, původci této
agendy.
Mezi tématy iniciovanými vyjádřením, reakcí či stanoviskem převládaly ty,
jejichž autory byli političtí činitele, přičemž jejich největší podíl lze pozorovat
v případě Novinek. Největší podíl témat iniciovaných vyjádřením expertů
jsme zaznamenali u článků publikovaných na portálu iDnes. Tyto výsledky
potvrzují výsadní postavení politických činitelů ve formování tematické agendy
zpravodajství. (Fowler 1994: 19-24, Hartley 2001: 109-115)
Graf č. 8 Původci vyjádření, reakci, stanoviska, které bylo hlavním tématem
zprávy
0%-10%-20%-30%-40%-50%-60%-70%-80%-90%-100%-
ČT24.cz-
iDnes-
Novinky-
politiký činitel-
politiký činitel k
otázce kvót-
zástupce instituce-
expert -
celebrita -
jiná média -
ostatní-
0%-10%-20%-30%-40%-50%-60%-70%-80%-90%-100%-
Novinky-
iDnes-
ČT24.cz-
tragická událost-záchrana.migrantů-
pomoc pro migranty-nepokoje nebo jiná trestní činnost-
zadržení migrantů.- situace a podmínky v detenčních zařízeních-
situace na místě, kde se shromaždují migranti
(např. u hranic)-jiná situace s účastí migrantů -

12
Struktura a hierarchie mluvčích
Nejvíce příležitostí promluvit k tématu krize na všech portálech získali mluvčí
z řad vrcholových politiků, přičemž jejich největší podíl na struktuře mluvčích
lze pozorovat v případě Novinek následovaných ČT24.cz. To potvrzuje výše
prezentované výsledky, dle kterých lze největší míru politizace tématu
migrační krize pozorovat právě v případě těchto dvou zpravodajských portálů.
Druhou nejvíce zastoupenou skupinu mluvčích představují zástupci
bezpečnostních složek a třetí zástupci neziskových nebo nevládních
organizací, přičemž jejich největší podíl jsme zaznamenali v případě článků
publikovaných na portálu iDnes (to platí také pro mluvčí z řad expertů, kteří
v případě dvou ostatních portálů byli zastoupeni jen okrajově). Zároveň je
třeba zdůraznit, že tyto výsledky, jakkoliv nevypovídají ve prospěch představy
médií jako hlídacího psa či kritického hlasu ve vztahu k politické moci,
potvrzují trendy sledované v zahraničí.20 Mezi mluvčími z řad migrantů byli
výrazně nadreprezentování muži (85 až 90 % ve zpravodajství, ve
skutečnosti, dle údajů Eurostatu, muži představovali v roce 2015 66 % této
populace).21
Graf č. 9 Struktura mluvčích
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
20 Benson a Wood (2015) k nejčistějším zdrojům promluv v mediálním pokrytí migrace řadí
vládní zdroje, policie, soudce, vládní úředníky. Ukázalo se také, že málo citovanou skupinou
byli akademičtí odbornici. Tyto výsledky se týkají Norska, Francie a Spojených Států.
21 ČLOVĚK V TÍSNI. Často kladené dotazy, zpráva [online]. [207-01-15]. Dostupné z:
https://www.clovekvtisni.cz/cs/migrace/info/casto-kladene-dotazy
58%!
8%!
4%!
8%!
5%!
1%!
2%!7%!
1%!
6%!
iDnes
politik!zástupce bezpečnostních složek !
zástupce instituce!zástupce neziskové/nevládní organizace !
expert!duchovní!
vox populi (nelze určit postoj)!celebrita!
migrant (muž)!migrant (žena)!
jiný mluvčí!
62%!
7%!
5%!
5%!
2%!
2%!
2%!
1%!5%!
1%!
8%!
ČT24.cz
64%!
10%!
4%!
6%!
1%!
1%!
2%!
0%!
6%!
0%!
6%!
Novinky

13
Kromě zastoupení mluvčích jsme sledovali také jejich hierarchii. Koncept
primárně definujících aktérů označuje skupinu jedinců „v mocenských
pozicích nebo pozicích s vysokým statutem“, kteří nabízejí názory na
projednávané téma. Na jimi formulovaných definicích je pak vystaven celý děj
zpravodajského příběhu (Hall 1978: 58-59). V případě, že v textu zprávy
nebylo možné mluvčího v takto definované pozici identifikovat, definici
události jsme přisoudili redakci. V případě všech třech portálů se ukázalo, že
vysoký status mluvčích vyplival ve většině případů z jejich politické moci.
Největší podíl definic událostí, jejichž zdrojem byl politický činitel, jsme
zaznamenali na ČT24.cz (41 %) a na Novinkách (39 %), nejmenší na iDnes
(35 %). Pro všechny portály platí, že zástupci jiných skupin veřejnosti měli
možnost definovat dění jen okrajově.
Tabulka č. 3 Zdroj primární definice události
redakce
politický
činitel
zástupce
bezp.
složek
zástupce
instituce
zástupce
neziskové
organizace
expert
jiný
mluvčí
celkem
ČT24.cz
počet
77
62
3
3
2
1
5
153
podíl
50%
41%
2%
2%
1%
1%
3%
100%
iDnes
počet
87
57
5
4
4
3
4
164
podíl
53%
35%
3%
2%
2%
2%
2%
100%
Novinky
počet
128
94
8
2
4
1
4
241
podíl
53%
39%
3%
1%
2%
0%
2%
100%
Na všech třech portálech byli nejvíc vytíženými mluvčími ministr vnitra Milan
Chovanec a předseda vlády Bohuslav Sobotka. Největší (téměř dvojnásobný)
rozdíl ve výskytů těchto dvou mluvčích, ve prospěch prvního z nich, lze
pozorovat v případě ČT24.cz.
Graf č. 10 Výskyt mluvčích
0-
5-
10-
15-
20-
25-
30-
ČT24.cz-
počet -
výskytů-

14
Oproti ostatním dvěma portálům upřednostnila iDnes jako mluvčího majitele
portálu a zároveň ministra financí, Andreje Babiše, který zde měl možnost ve
sledovaném období promluvit ke krizi častěji než prezident Miloš Zeman či
ministr zahraniční Lubomír Zaorálek. Portál Novinky pak jako jediný nechal
promlouvat ke krizi Tomia Okamuru, ve sledovaném období dokonce vícekrát
než ministra zahraniční či ministra spravedlnosti Roberta Pelikána.
Mezi mluvčími z řad zahraničních politiků převládali Angela Merkelová a
maďarští politici (Viktor Orbán a Péter Szijjártó) coby zástupci protikladných
politických řešení ve vztahu ke krizi. Významný prostor získali také slovenšti
politici Robert Kaliňák a Robert Fico.
Zarámování zpráv
Rámcování je proces, který spočívá ve zdůrazňování, potlačování nebo
vynechání určitých vlastností popisovaných událostí. Na úrovni zprávy se
jednotlivé rámce projevují konkrétním způsobem definování popisovaných
událostí, prezentací možného řešení situace, kauzální interpretací nebo
morálním hodnocením. V tomto smyslu lze chápat rámec jako organizující
princip zpravodajského obsahu (Entman 1993: 51-52). V této studii jsme –
vzhledem k zvolené metodě, která není příliš citlivá k interpretačním nuancím
– sledovali pouze dva první indikátory rámců. Námi rozpracovaná typologie
rámců zohledňuje tzv. specifické mediální rámce, tedy rámce, které jsou
specifické pro dané téma. Typologie vznikla jednak na základě zobecnění
poznatků z prvotního průchodu texty, jednak na základě existujících
výzkumných poznatků tykajících se mediálního pokrytí nepravidelné migrace.
(Gabrielatos, Baker 2008; Hallin 2015; Thorbjørnsrud 2015)
V jednom článku se mohlo vyskytovat více způsobů rámcování událostí.
Jak je patrné z grafu č. 11, zpravodajské portály nejčastěji definovaly krizi
jako administrativně-logistický problém, přičemž tento způsob rámcování byl v
největší míře přítomen ve zpravodajství portálu ČT24.cz. Na všech třech
portálech byly v přibližně třetině článků výrazně zastoupeny rámce, které
0-
5-
10-
15-
20-
25-
30-
iDnes-
počet -
výskytů-
0-
5-
10-
15-
20-
25-
30-
Novinky-
-
počet -
výskytů-

15
definovaly události jako hrozbu, bezpečnostní riziko nebo jako trestnou
činnost, přičemž o trochu častěji se tento způsob zarámování objevoval ve
zpravodajství ČT24.cz. Přibližně čtvrtina článků publikovaných na iDnes a
ČT24.cz definovala události jako humanitární problém, přičemž v případě
Novinek se jednalo pouze o pětinu zpravodajských textů. S ohledem na
zastoupení jednotlivých způsobů definování prezentovaných události lze
mluvit o upozadění humanitárního rozměru v konstruování mediálního obrazu
krize: migrační krize je mnohem častěji rámcována jako zátěž či výzva pro
státní, případně evropskou správu nebo jako hrozba.
Graf č. 11 Způsob definování prezentovaných událostí
V analyzovaných článcích sledovali jsme také, jaká řešení situace v nich byly
prezentována nebo diskutována. Navrhována opatření totiž vypovídají o
povaze situací, k jejichž řešení jsou aplikována, a v tomto smyslu zastoupení
doporučených opatření vypovídá o způsobu rámcování prezentovaných
události.
Graf č. 12 Prezentována nebo diskutována krizová opatření
0-
10-
20-
30-
40-
50-
60-
70-
80-
90-
100-
ČT24.cz-iDnes-Novinky-
podíl (%)-
0-
10-
20-
30-
40-
50-
60-
70-
80-
90-
100-ČT24.cz-iDnes-Novinky-
podíl (%)-

!
16
Mezi prezentováními řešeními jsou nejčastější ta opatření, která lze označit
za defenzivní a která spočívají v zapojení různého typu bezpečnostních
složek (policie, cizinecké policie, armády a dalších), přičemž objektem jejich
činnosti byli převážně migranti a až v další řadě pašeráci. Nejvíce prostoru
tomuto typu opatření věnoval portál ČT24.cz, který ve srovnání se dvěma
dalšími portály věnoval více prostoru také opatřením v podobě kvót nebo
jiných změn v azylové politice.
Další společnou vlastností většiny prezentovaných opatření je krátkodobý
horizont jejích působení, případně jejích dočasný a příležitostný charakter.
Migrační krize jako hrozba
Vyhodnocení migrační krize jako hrozby bylo poměrně častou součástí
primární definice (v případě ČT24.cz v každém čtvrtém článku, v případě
Novinek v každém pátém článku). Příznačná pro všechny tři portály byla
tendence k nekritickému přijímání definic nastolených aktéry v mocenských
pozicích – nejméně patrná byla v případě zpravodajského portálu ČT24.cz,
kde tyto definice byly nejčastěji konfrontovány s alternativními pohledy.
Graf č. 15 Migrace jako hrozba v primárních definicích
Způsob zarámování aktérů
Ve zpravodajských obsazích může být k definování událostí nebo aktérů dění
použito různých výrazových prostředků – kromě čistě lexikálních voleb také
například metafor a vedle jazykových prostředků rovněž obrazů nebo jiných
vizuálních prvků (Gamson, Lash 1983). V analýze jsme proto věnovali
pozornost i vybraným aspektům prezentace migrantů coby klíčových aktérů
popisovaného dění. V obrazové rovině jsme tak sledovali způsob prezentace
migrantů na fotografiích doprovázejících analyzované články, přičemž nás
zajímaly především ty způsoby vizuální prezentace migrantů, které
podtrhovaly bezpečnostní rozměr dění. Proto jsme sledovali frekvenci výskytu
fotografií, které zobrazují migranty v doprovodu bezpečnostních složek,
v okolí plotů, zátaras a bariér nebo během nepokojů či násilností.22 Získané
výsledky napovídají, že v obrazové rovině byli migranti prezentováni spíše
jako vetřelci či narušitelé prostor než jako přímá fyzická hrozba nebo původci
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
22 Referenční soubor článků obsahuje jen ty články, které obsahovaly fotografie zobrazující
migranty. I když každý analyzovaný článek obsahoval alespoň jeden vizuální prvek (fotografii,
náhledovou fotografii k video), v případě některých článků se jednalo o fotografie politických
aktérů nebo například mapu. Nás ale zajímalo, jaký podíl článků, v nichž jsou migranti
vizualizování, migranty prezentuje způsobem podtrhujícím bezpečnostní rozměr dění. Proto
jsme z referenčního souboru vypustili články, které fotografie migrantů neobsahují.
0-10-20-30-40-50-60-70-80-90-100-
Novinky-
iDnes-
ČT24.cz-
alternativní definice-migrace jako hrozba-
podíl (%)-

!
17
násilného jednání.23 Tyto výsledky se mezi analyzovanými portály liší jen
mírně.
Graf č. 13 Míra vizuální stereotypizace
!
Dalším výrazovým prostředkem, který – tentokrát v textové rovině
analyzovaných sdělení – podtrhoval bezpečnostní rozměr dění a zároveň
posiloval rámcování migrantů coby vetřelců nebo narušitelů prostoru, bylo
použití metafory povodně.24 Zaměřili jsme se na výskyt této metafory pouze
ve výpovědích autorů článků, chtěli jsme totiž vyloučit případy, kdy tuto
metaforu použil v článku mluvčí. Největší podíl článků, které obsahovaly
metaforu povodně ve výpovědi autora, jsme zaznamenali v případě
zpravodajského portálu ČT.
Tabulka č. 4 Podíl článků obsahujících metaforu povodně ve výpovědi autora
článku
Ve vztahu k prezentaci migrantů jsme také sledovali míru jejich
personalizace. V případě mediálního pokrytí nepravidelné migrace můžeme
říci, že zatímco nízká míra personalizace posiluje platnost zobecňujících,
odcizujících či stigmatizujících způsobů prezentace migrantů, její vysoká míra
zvyšuje pravděpodobnost porozumění či ztotožnění se s jejích osudem.
Relevanci první části tohoto tvrzení lze ukázat na příkladu argumentu o
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
23 Na tento způsob prezentace migrantů coby vetřelců upozornil výsledky svého výzkumu
Van Gorp (2005), který hovoří ještě o druhém poměrně častém (i když protikladném) způsobu
prezentace migrantů: tedy jejich prezentace coby obětí. V tomto ohledu by bylo zajímavé
sledovat, do jaké míry je v analyzovaných obsazích zastoupen tento druhý způsob
prezentace.
24 V souladu s typologií, kterou nabízejí Johnson a Lakoff (2002), lze tuto metaforu vykládat
jako ontologickou (ve vztahu k migrantům), nebo jako strukturní (ve vztahu k zvýšené
migraci). V textech jsme objevili také metafory invaze či lovu, ale vzhledem k zvolené metodě
je jejích detekce poměrně problematická.
0-
10-
20-
30-
40-
50-
60-
70-
80-
90-
100-
v doprovodu
bezpečnostních složek-v okolí plotů, bariér,
zátaras-během nepokojů-
ČT24.cz-iDnes-Novinky-
podíl (%)-
ČT24.cz
iDnes
Novinky
počet
52/153
38/164
54/241
podíl
34%
23%
22%

!
18
ekonomickém původu migrace, který je platný jen ve vztahu k zemím, o nichž
víme, že v nich aktuálně neprobíhá válka. Nechme teď stranou, nakolik je to
jednoduchý úkol v době tzv. hybridních válek, nicméně v případě všech třech
portálů se ukázalo, že zhruba polovina článků toto nerozlišovala, tedy že
neuváděla informace o zemích původu migrantů. Tento jev byl nejpatrnější
v případě zpravodajského portálu ČT. Pro čtenáře analyzovaných zpráv tak
mohlo být složení oné „migrační vlny“ poněkud nepřehledné, což platí
dvojnásobně ve vztahu k osobním motivům migrujících. Na všech třech
portálech uváděla informace o konkrétním jedinci či skupině nebo citaci
výpovědi, jejíž autorem byl migrant méně než pětina článků.
Graf č. 14 Míra personifikace migrantů
Shrnutí výsledků analýzy
V roce 2015 všechny tři sledovány portály přisoudily tématu migrační krize
mimořádnou důležitost. Vývoj intenzity pokrytí tématu migrační krize po
celý rok odrážel vývoj množství migrantů hledajících útočiště v Evropě,
byť v případě Novinek lze mluvit o určité disproporci (v srpnu dokonce
výrazné) mezi množstvím publikovaných příspěvků a zvolenými indikátory
skutečnosti.
Přestože lze na základě počtu žadatelů o azyl v jednotlivých zemích EU
usuzovat, že označení krize platí jen ve vztahu k několika málo evropským
zemím (jako jsou Německo, Italie, Řecko, Rakousko či Maďarsko), na všech
třech portálech bylo 30 až 40 % příspěvků publikováno v rubrice Domácí
a odpovídající procent příspěvků nahlížel na dění z perspektivy České
republiky.25 Z odstupu času je nicméně zřejmé, že Česká republika je ve
vztahu k migraci pouze okrajovou tranzitní zemí – za celý rok 2015 bylo na
území České Republiky zadrženo 3590 migrantů, kteří pocházeli ze zemí
Blízkého Východu. Kvůli nelegálnímu pobytu na území ČR české
bezpečnostní složky zadržely největší počet migrantů (1 767) v srpnu 2015,
přičemž cca 15 % toho počtu tvořili migranti z Ukrajiny.
I když je sice pravda, že v globalizovaném světe jsou hranice mezi národními
a nadnárodními geopolitickými celky málo přehledné a tekuté, výsledky
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
25 Analýza sledovala také perspektivu pohledu na dění (ČR, EU, jiná země ve smyslu
národního státu).
0%-10%-20%-30%-40%-50%-60%-70%-80%-90%-100%-
prezentace pomocí
velkých čísel, bez
rozlišení země původu-
informace o konkrétní
zemi původu-
informace o konkrétním
jedinci nebo skupině (v 3
os.)-
text obsahuje citaci-
v článku se o migrantech
nepíše-

!
19
analýzy naznačují, že riziko zasažení krizí bylo analyzovanými českými
zpravodajskými portály neproblematicky zobecněno také na Českou
republiku.
Významnou vlastností analyzované mediální agendy je její vysoká míra
politizace. Tento závěr platí v největší míře v případě portálů ČT24.cz a
Novinky. K tématu měli možnost promlouvat především politici a jen
omezený prostor byl věnován výpovědím jiných skupin či aktérů (migrantům
samotným, expertům, členům občanské společnosti, obyčejným lidem). Mezi
politiky byli nejvíce exploatovánými (nebo exploatujícími) mluvčími Bohuslav
Sobotka a Milan Chovanec. Mezi zahraničními politiky nejvíce příležitostí
promluvit získali Angela Merkelová, Viktor Orbán a Peter Szijjártó a slovenští
politici (Fico, Kaliňák). Pokud se jako mluvčí v článku objevili migranti, pak byli
mezi nimi výrazně nadreprezentováni muži (85 až 90 % ve zpravodajství, 58
% ve skutečnosti). Kromě možnosti vstoupit do zpravodajských obsahů měly
politické elity také možnost nastolovat platné způsoby definování dění.
Největší podíl článků, v nichž byl primárním zdrojem definice události politický
činitel, jsme zaznamenali na ČT24.cz (41 %) a na Novinkách (39 %),
nejmenší na iDnes (35 %). Pro všechny tři portály přitom platí, že jiní aktéři
měli možnost definovat dění jen okrajově.!
Z hlediska tematického řazení všechny tři portály zaměřily pozornost jednak
na spektakulární události s účastí migrantů (cca 30 %), jednak na stanoviska
a reakce politických elit (cca 30 %). Ve způsobu prezentace krize byla
zdůrazňována naléhavost dění, jeho mimořádný význam a rozsah. Na všech
třech portálech byla přibližně polovina zpráv prezentována jako významná pro
české čtenáře nebo jako událost o velkém rozsahu. Dalším častým důvodem
pro publikaci zprávy byla geografická blízkost (sousední země) nebo kulturní
blízkost (převážně země EU). S ohledem na schopnost zpravodajských
hodnot ovlivňovat výsledné vyznění zpráv lze konstatovat, že zastoupení
těchto hodnot posiluje reprezentaci dění jako naléhavého (které se odehrává
v těsně blízkosti ČR) a mimořádného svým významem či rozsahem.
Současně je migrační krize definována jako zátěž či výzva pro státní (a
případně evropskou) správu nebo jako hrozba. Nejfrekventovanějším
způsobem definování krize byla její definice jako administrativně-
logistického problému (přerozdělení veřejných zdrojů), co ovšem může být
následkem upřednostňování politických činitelů coby zdrojů informací o dění.
Na druhou stranu na všech třech portálech byly výrazně zastoupeny rámce,
které definovaly události jako hrozbu, bezpečnostní riziko nebo jako
trestnou činnost, přičemž o trochu častěji než na ostatních dvou portálech
se tento způsob zarámování objevoval v online zpravodajství ČT24.cz. Mezi
nejčastěji prezentováními řešeními krize se pak objevují ta opatření, která lze
označit za defenzivní a která spočívají v zapojení různého typu
bezpečnostních složek (policie, cizinecké policie, armády a dalších), přičemž
objektem jejích činnosti byli převážně migranti, až v další řadě pašeráci.
Co se vizuálních prostředků reprezentace týče, migranti byli velmi často
zachyceni v doprovodu bezpečnostních složek (cca 40 % článků) nebo v okolí
plotů či jiných objektů omezujících pohyb (cca 30 % článků). Na všech třech
portálech převládala nízká míra personifikace v zobrazení migrantů a
rozlišována povětšinou nebyla země původů migrantů. Nejvýraznější

!
20
tendenci k stereotypnímu zobrazení migrantů přitom spíše překvapivě projevil
zpravodajský portál ČT. V neposlední řadě je třeba zmínit, že vyhodnocení
migrační krize jako hrozby bylo poměrně často součástí primární
definice (v případě ČT24.cz v každém čtvrtém článku, v případě Novinek
v každém pátém článku).
S ohledem na zastoupení jednotlivých způsobů definování prezentovaných
události lze mluvit o upozadění humanitárního rozměru událostí
v konstruování mediálního obrazu krize. V tomto smyslu jako nevíce korektní
(či nejméně nekorektní) hodnotíme mediální obraz krize konstruovaný
portálem iDnes; v případě Novinek jsme pak zaznamenali největší tendenci
k bulvarizaci analyzovaných zpravodajských obsahů.
Závěrem lze konstatovat, že způsob konstrukce obrazu migrační krize se
na třech sledovaných portálech lišil poměrně málo – a to navíc nikoli
v samotných principech zobrazení krize, ale spíše v intenzitě konkrétních
tendencí. Skutečnost, proč se analyzované portály vlastně jen málo liší ve
způsobu konstrukce obrazu krize lze částečně vysvětlovat tím, že u všech
třech portálů se prokázala významná míra závislosti na zpravodajské
agentuře ČTK (v případě zpravodajského portálu ČT agenturní zprávy
představovaly více než polovinu analyzovaných článků).
Přestože tato analýza nebyla zaměřena normativně a nebyla pojata jako
analýza objektivity a vyváženosti, s ohledem na výsledky analýzy lze ve
vztahu ke všem třem sledovaným portálům hovořit o několika případech, které
lze označit za porušení objektivity, nestrannosti a vyváženosti mediálního
pokrytí migrační krize. Zatímco pravidlo pravdivosti porušeno nebylo,
s odstupem času lze v první řadě pochybovat o tom, zda relevance
přisouzená krizi byla s ohledem na skutečný dopad krize v ČR
adekvátní. Pravidlo nestrannosti pak bylo porušeno s ohledem na strukturu
mluvčích, kteří ke krizi mohli promlouvat a promlouvali: výrazně
upřednostněni, a to na úkor ostatním členům veřejnosti, byli vrcholoví
politici. S jistou mírou zobecnění lze konstatovat, že veřejný zájem spojený
s krizí a její řešením tak byl redukován na partikulární a krátkodobé zájmy
vybraných politických aktérů. Vysoká závislost na politických zdrojích přitom
byla nejvíce patrná v případě zpravodajského portálu ČT.
S ohledem na zastoupení jednotlivých tematických rámců a prezentovaných
opatření lze v případě všech třech portálů mluvit o výrazné tendenci
k implicitnímu hodnocení krize jako primárně bezpečnostního problému,
respektive hrozby, co lze – vzhledem k faktickému průběhu migrační krize
v České republice – rovněž považovat za porušení pravidla vyváženosti a
neutrální prezentace.
Souhrnně je pak tedy možno říci, že v případě mediálního pokrytí migrační
krize na sledovaných zpravodajských portálech, jedná se o zpravodajství,
jehož pojetí lze označit za informativní, případně podpůrné ve vztahu
k vládním politikám, ale nikoli za kritické.26
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
26 U tohoto rozlišení vycházím z typologie funkcí médií v demokratické společnosti, kterou
rozvinul Brian McNair (2011: 18-20)

!
21
Seznam tabulek:
Tabulka č. 1 Základní soubor a zkoumaný vzorek
Tabulka č. 2 Redakční členění
Tabulka č. 3 Zdroj primární definice události
Tabulka č. 4 Podíl článků obsahujících metaforu povodně ve výpovědi autora
článku
Seznam grafů:
Graf č. 1 Časový průběh agendy
Graf č. 2 Rozsah článků
Graf č. 3 Zastoupení zpravodajských žánrů
Graf č. 4 Autorství článků
Graf č. 5 Fotografie a další obsahové prvky
Graf č. 6 Zastoupení zpravodajských hodnot
Graf č. 7 Hlavní témata článků
Graf č. 8 Situace s účastí migrantů jako hlavní téma článku
Graf č. 9 Původci vyjádření, reakce, stanoviska, které bylo hlavním tématem
zprávy
Graf č. 10 Struktura mluvčích
Graf č. 11 Výskyt mluvčích
Graf č. 12 Způsob definování prezentovaných událostí
Graf č. 13 Prezentována nebo diskutována krizová opatření
Graf č. 14 Migrace jako hrozba v primárních definicích
Graf č. 15 Vizuální stereotypizace migrantů
Graf č. 16 Míra personifikace migrantů
Seznam použité literatury
BENSON, Rodney and Tim WOOD. 2015. “Who says what or nothing at all?
Speakers, frames, and frame- less quotes in unauthorized immigration news
in the United States, Norway, and France.” in American Behavioral Scientist,
59(7), 802-821.
BUZAN, Barry, Ole WAEVER a Jaap de WILDE. 1998. Security: a new
framework for analysis. Boulder: Lynne Rienner Publishers.
ČUŘÍK, Jaroslav. 2014. Zpravodajské žánry v tištěných a online médiích.
Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií.
ENTMAN, Robert M. 1993. „Framing: Toward Clarification of a Fractured
Paradigm.“ Journal of Communication, 43 (4): 51–58.
FOWLER, Roger. 1991. Language in the news: discourse and ideology in the
press. London: Routledge.
GABRIELATOS, Costas and Paul BAKER. 2008. “Fleeing, Sneaking,
Flooding. A Corpus Analysis of Discursive Constructions of Refugees and

!
22
Asylum Seekers in the UK Press, 1996-2005” Journal of English Linguistics
36(1), 5-38.
GALTUNG, Johan and Mari RUGE. 1965. “The structure of foreign news: the
presentation of the Congo, Cuba and Cyprus crises in four Norwegian
newspapers”, Journal of International Peace Research 1, p. 64–91.
GAMSON, William A. and Kathryn E. LASH. 1983. „The Political Culture of
Social Welfare Policy“, pp. 397-415 in S.E. Spiro and E. Yuchtman-Yaar (eds)
Evaluating the Welfare State: Social and Political Perspectives. New York:
Academic Press.
HALL, Stuart, CRITCHER Chas, JEFFERSON, Tony, CLARK, John and Brian
ROBERTS. 1978. Policing the Crisis. Mugging, the State, and Law and Order.
MacMillan Press.
HALLIN, Daniel C. 2015. „The Dynamics of Immigration Coverage in
Comparative Perspective” American Behavioral Scientist, 59(7) 876–885.
HARCUP, Tony and Deirdre O'NEILL. 2001. “What is news? Galtung and
Ruge revisited.” Journalism studies, 2(2), 261-280.
HARTLEY, John. 2001 [1982]. Understanding News. London: Routledge.
JOHNSON, Mark a George LAKOFF. 2002. Metafory, kterými žijeme. Brno:
Host.
KRIPPENDORF, Klaus. 2004. “Reliability in Content Analysis: Some Common
Misconceptions and Recommendations.” Human Communication Research,
30 (3), 411-433.
LENGAUER Günther, Frank ESSER and Rosa BERGANZA. 2011. „Negativity
in political news: A review of concepts, operationalizations and key findings.”
Journalism, 13(2), 179–202.
MAREŠ, Miroslav. Ne islámu!: protiislámská politika v České republice. Brno:
Centrum pro studium demokracie a kultury, 2015. Politologická řada.
MCCOMBS, Maxwell E. 2009. Agenda setting: nastolování agendy - masová
média a veřejné mínění. Praha: Portál.
MCNAIR, Brian. 2011. An introduction to political communication. London:
Routledge, Communication and society series.
MOTAL, Jan. 2015. “Dehumanization of Refugees in Media as a Case of
Moral Disengagement.” Ethics & Bioethics (in Central Europe), 5(3-4), 183-
196.
THORBJORNSRUD, Kjersti. 2015. „Framing Irregular Immigration in Western
Media” American Behavioral Scientist, 59(7) 771–782.

!
23
TRAMPOTA, Tomáš. 2006. Zpravodajství. Praha: Portál.
VAN GORP, Baldwin. 2005. “Where is the frame? Victims and intruders in the
Belgian press coverage of the asylum issue.” European Journal of
Communication, 20, 484-507.
Online zdroje
Analýzy a monitoring médií Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
rozcestník [online]. [2017-01-10]. Dostupné z:
http://www.rrtv.cz/cz/static/prehledy/analyzy-vysilani/
ČLOVĚK V TÍSNI. Často kladené dotazy, zpráva [online]. [207-01-15].
Dostupné z: https://www.clovekvtisni.cz/cs/migrace/info/casto-kladene-dotazy
DE SWERT, Knut. 2012. „Calculating inter-coder reliability in media content
analysis using Krippendorff’s Alpha“ [2017-01-10]. Dostupné z:
http://www.polcomm.org/wp-content/uploads/ICR01022012.pdf
MEDIAINFO. Nejcitovanější česká média jako zdroj převzatých zpráv, tisková
zpráva [online]. Praha, 2. prosince 2013 [2013-12-02]. Dostupné z:
http://www.newtonmedia.cz/cs/mediainfo-cz/analyzy-studie/nejcitovanejsi-
ceska-media-jako-zdroj-prevzatych-zprav/detail
MEDIARESEARCH. Mezi zpravodajskými zdroji vedou Novinky.cz, zprávy v
televizi sledují spíše starší lidé, tisková zpráva [online]. Praha, 16. února 2015
[2015-02-16]. Dostupné z:
http://www.netmonitor.cz/sites/default/files/prilohy/150216_tz_mezi_zpravodaj
skymi_zdroji_vedou_novinky.cz_zpravy_v_televizi_sleduji_spise_starsi_lide.d
oc
SEDLÁKOVÁ, Renta, Marek LAPČÍK a Zdenka BUREŠOVÁ. 2015. Analýza
mediální reprezentace tématu emigrační vlny z islámských zemí do Evropy a
reakcí české politiky a společnosti na tuto emigrační vlnu. [2017-01-10].
Dostupné z: http://www.media.rozhlas.cz/_binary/03588580.pdf
TKACZYK, Michal, Pavel POSPĚCH a Jakub MACEK. 2015. Analýza
mediálního pokrytí uprchlické krize (výzkumná zpráva) [online]. [2017-01-10].
Dostupné z: https://www.muni.cz/vyzkum/publikace/1320771