Houby (makromycety) NPP Na Špičáku Mycoflora of Na Špičáku National nature monument (Czech Republic)

Abstract

In 2012–2013, the total of 312 species of macroscopic fungi were recorded in the territory of the National Nature Monument " Na Špičáku " , still unexplored from mycological point of view. 136 (44 %) of them were lignicolous fungi, inhabiting living or dead wood, 109 (35 %) belonged to mycorrhizal symbionts and 65 (21 %) are terrestrial saprotrophs. Despite the very limited area of the territory it has a very valuable flora (31 species of Red List) composed of mycorrhizal terrestrial species and saprotrophic species associated with calcareous beech forests (particularly in the southern and western parts of the territory) as well as by lignicolous fungi growing on decaying wood of deciduous trees (especially on the northern and eastern slopes). Both thermophilous fungi and fungi typical for higher altitudes are present in the territory.

Full text

29
Houby (makromycety) NPP Na Špičáku
Mycoora of Na Špičáku National nature monument (Czech Republic)
Daniel Dvořák 1 – Helena Deckerová 2
1 Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Kotlářská 2, 611 37 Brno; dandvo@mail.muni.cz
2 O. Jeremiáše 1932/12, 708 00 Ostrava-Poruba
AbstrAkt
Vletech 2012–2013 bylo na území NPP Na Špičáku, po mykologické stránce dosud nepro-
bádaném, zaznamenáno 312 druhů makroskopických hub. Znich je 136 (44 %) lignikol-
ních, osidlujících živé či odumřelé dřevo, 109 (35 %) patří mezi mykorhizní symbionty a 65
(21 %) druhů je pozemních saprotrofů. I přes omezenou rozlohu má území velmi cennou
mykoóru (31 druhů červeného seznamu), a to jednak pozemní mykorhizní i saprotrofní
druhy vázané na vápnité bučiny (zejména vjižní a západní části území), tak také lignikolní
houby vázané na tlející dřevo listnáčů (ty především na s. a v. svazích). Na území jsou
zastoupeny jak některé vyloženě teplomilné druhy, tak i houby typické spíše pro vyšší
polohy.
AbstrAct
In 2012–2013, the total of 312 species of macroscopic fungi were recorded in the terri-
tory of the National Nature Monument „Na Špičáku“, still unexplored from mycological
point of view. 136 (44 %) of them were lignicolous fungi, inhabiting living or dead wood,
109 (35 %) belonged to mycorrhizalsymbionts and 65 (21 %) are terrestrial saprotrophs.
Despite the very limited area of the territory it has a very valuable ora (31 species of
Red List) composed of mycorrhizal terrestrial species and saprotrophic species associ-
ated with calcareous beech forests (particularly in the southern and western parts of the
territory) as well as by lignicolous fungi growing on decaying wood of deciduous trees
(especially on the northern and eastern slopes). Both thermophilous fungi and fungi
typical for higher altitudes are present in the territory.
klíčová slovA: vápnomilné bučiny, lignikolní houby, mykorhizní houby, diverzita, my-
kooristika
keywords: calciphilous beech forests, lignicolous fungi, mycorrhizal fungi, diversity, my-
cological eld survey
RECENZOVANÉ ČLÁNKY Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci
č. 311: 29–46, 2016

30
Úvod
Jesenicko (ve smyslu území vokresu Jeseník ležícího severně od hlavního jesenické-
ho hřebene) je pomykologické stránce málo prozkoumanou oblastí. Vminulosti zde,
a to hlavně na Vidnavsku, sbíral vprvní polovině dvacátého století Johann Hruby a po
2. světové válce (v 50. a 60. letech) Jan Špaček, který své nálezy nepublikoval (existují
však početné exsikáty vherbáři Masarykovy univerzity v Brně). Vrch Špičák severně od
Jeseníku ležel mimo zájem mykologů, a to přesto, že mykoóra bučin na vápnitých hor-
ninách (vápencích a mramorech, případně vápnitých slínovcích) patří kvelmi bohatým
a zajímavým, sřadou význačných druhů.
Národní přírodní památka Na Špičáku srozlohou 7,05 ha se nachází jižně od obce Su-
píkovice, asi 7 km ssv. od Jeseníku. Území leží při nejvýchodnější výspě Rychlebských hor
vnadmořské výšce 440–516 m, na rozhraní geomorfologických celků Zlatohorské vrchovi-
ny (okrsku Supíkovické pahorkatiny) a Rychlebských hor. Jádrem plochy chráněného území
je úzký, zhruba severojižně orientovaný, asi 260 m dlouhý skalnatý hřbet, jehož východní
úbočí jsou tvořena místy až několik metrů vysokými, téměř kolmými stěnami. Geologické
podloží tvoří zkrasovělé devonské krystalické vápence sprvky tropického krasu vzniklého
intenzivním zvětráváním vneogénu. Vpleistocénu bylo území ovlivněno i činností blízkého
pevninského ledovce. Z fytogeograckého hlediska patří území do okresu 74. Slezská pa-
horkatina a kpodokresu 74a. Vidnavsko-osoblažská pahorkatina (obvod Českomoravské
mezofytikum; skalický, 1988).
Současnou vegetaci tvoří na většině po-
vrchu samotného skalnatého bradla dobře
zachované vápnomilné bučiny (sv. Sorbo-
-Fagion sylvaticae) ve stromovém patře sdo-
minujícím bukem lesním (Fagus sylvatica)
a na skalnatých místech s významnou pří-
měsí borovice lesní (Pinus sylvestris) a tisu
čeveného (Taxus baccata). Východní okraj
je lemován smíšeným porostem převážně
náletových dřevin, celá severovýchodní
část území je porostlá mladší monokultu-
rou smrku na okraji spříměsí dubu zimního
(Quercus petraea) a dalších druhů stromů.
Metodika
Na terénní práci se podíleli Mgr. Daniel Dvo-
řák a Ing. Helena Deckerová. Vtomto článku
jsou shrnuty údaje získané během 8 terén-
ních návštěv lokality (25. 6. a 12. 11. 2012,
29. 4., 29. 5., 25. 7., 13. 9., 2. 10. a 21. 10.
2013) a do výsledků jsou zahrnuty i nálezy
z předběžné návštěvy lokality 21. 8. 2011.
Předmětem pozornosti byly tzv. mak-
romycety, tj. houby s fruktikačními
Obr. / Fig. 1. Vymezení území a jeho rozdělení na
segmenty / Denition of the area and its divisi-
on into segments.

31
útvary (plodnicemi nebo stromaty) rozlišitelnými pouhým okem (± větší než 2 mm).
Při terénním průzkumu jsme vycházeli z metodik pro zpracování inventarizačních
průzkumů schválených AOPK (antonín et al., 2012). Vlastní terénní průzkum byl prová-
děn procházením lokality se snahou o zachycení všech typů stanovišť, přičemž největší
důraz byl kladen na mykologicky potenciálně nejzajímavější mikrolokality a substráty.
Výskyt jednotlivých druhů byl zaznamenáván včetně příslušného biotopu a substrátu.
Vybrané zajímavější nálezy a také taxony, které nemohly být spolehlivě determinovány
v terénu, byly sebrány a usušeny pro pořízení herbářových položek, které jsou uloženy
v herbáři Masarykovy univerzity v Brně (BRNU) a v soukromých herbářích autorů článku.
Vzhledem k malé rozloze a relativní vegetační homogenitě jsme v území vymezili jen
dvě dílčí části – segmenty (Obr. 1): jádrovou část se starou bučinou (segment 1) a málo
hodnotný mladý monokulturní porost smrku spodrostem bezu černého v sv. části území
(segment 2). Druhý jmenovaný segment byl vzhledem k nepůvodnímu složení dřevinné-
ho patra sledován méně intenzivně a ne při všech návštěvách.
Výsledky
Vlastním výzkumem bylo zjištěno 312 druhů makroskopických hub (Tab. 1), ztohoto po-
čtu je 136 (44 %) druhů lignikolních, 109 (35 %) mykorhizních a 65 (21 %) terestrických
saprotrofních. Celkem bylo vúzemí nalezeno 31 druhů z Červeného seznamu (Tab. 2),
a jediný druh zákonem chráněný (vkategorii silně ohrožený druh) podle vyhlášky č. 395
zákona č. 114/1992 Sb. – kukmák dřevní (Volvariella caesiotincta).
Komentáře kjednotlivým trockým skupinám hub
Lignikolní houby
V severní a východní části skalního bradla, na jeho svazích a zejména úpatí, se vyskytují
padlé kmeny stromů (především buku) a porost má zde místy až pralesovitý charakter.
Proto, a také díky zástinu bukového zmlazení a tím i relativně stabilní vlhkosti, zde roste
velké množství lignikolních saprotrofních hub. Z 21 druhů navržených pro indikaci pří-
rodní hodnoty evropských bukových lesů (adamčík et al., 2007) bylo na území NPP Na Špi-
čáku nalezeno 8 druhů – pórnatka bledoplavá (Ceriporiopsis gilvescens), ostnovec křehký
(Dentipellis fragilis), kržatka šikmá (Flammulaster limulatus), slizopórka nazelenalá (Gloeo-
porus pannocinctus), korálovec bukový (Hericium coralloides), korálovec ježatý (H. erina-
ceus), hrotnatečka sladkovonná (Mycoacia nothofagi) a štítovka stinná (Pluteus umbrosus).
K dalším zajímavým či typickým lupenatým druhům vázaným na zetlelé kmeny listnáčů
patří trepkovitka zploštělá (Crepidotus applanatus), štítovka žilnatá (Pluteus thomsonii)
a š. huňatá (P. hispidulus), hlavně zjara rostoucí strmělka opýřená (Trichocybe puberula),
dále nelupenaté druhy pórovka šedá (Aporpium canescens), nenápadný pavučiník hroz-
novitý (Botryobasidium pruinatum) či tlustěnka kafrová (Scytinostroma portentosum)
rostoucí také na tenčích ležících větvích. Hnojník trvanlivý (Coprinopsis spelaiophila) vy-
hledává silně zetlelé dřevo v dutinách živých i padlých kmenů. V severní, mykologicky
málo zajímavé části území byla z významnějších lignikolních druhů nalezena káčovka
jeřábová (Biscogniauxia repanda) na tenkém odumřelém padlém kmeni jeřábu ptačího.
Na dřevě jehličnanů, které jsou vNPP mimo segment 2 zastoupeny jen malopošně,

32
se vyskytují převážně běžnější druhy, jako je houževnatec šupinatý (Neolentinus lepi-
deus), šafránka červenožlutá (Tricholomopsis rutilans), troudnatec pásovaný (Fomitopsis
pinicola), anýzovník vonný (Osmoporus odoratus), pevníkovec ztlustlý (Amylostereum
areolatum) či koroveček citronový (Vesiculomyces citrinus); ze zajímavějších lze jme-
novat bělochoroš nahořklý (Postia leucomallela) či ostenatku Bresadolovu (Mucronella
bresadolae).
Pozemní saprotrofové
Listnaté lesy na bazických substrátech bývají díky příznivému složení humusu bohaté na
vzácné saprotrofní druhy hub. Nejinak je tomu na území studované NPP, kde bylo celko-
vě zaznamenáno 65 druhů. Mezi typické druhy květnatých a vápnomilných bučin, příp.
jiných typů humózních listnatých lesů, patří penízovka věštecká (Gymnopus hariolorum),
p. smrdutá (G. brassicolens), která často roste i na zetlelém dřevě, pýchavka ježatá (Lyco-
perdon echinatum), závojenka plstnatá (Entoloma araneosum), ronivka podhorská (Hydro-
pus subalpinus), helmovka zoubkatá (Mycena pelianthina), strmělka vodopisná (Clitocybe
phaeophathalma), bedla kaštanová (Lepiota castanea), b. vlnatá (L. clypeolaria), líha pách-
noucí (Lyophyllum rancidum), špička rohonohá (Marasmius cohaerens), rudoušek uťatý
(Rhodocybe gemina) a další druhy. K nejzajímavějším nálezům lze řadit bedličku Buckna-
llovu (Cystolepiota bucknallii), b. Hetierovu (C. hetieri) a b. Moellerovu (C. moelleri), dále
pýchavku závojovou (Lycoperdon mammiforme), běločechratku hořkou (Leucopaxillus
gentianeus) a především b. trojbarvou (L. compactus).
Mykorhizní houby
Větší část zachovalých bučin v území je reprezentována starými porosty, často s hlubokou
vrstvou tlejícího opadu a listí, kde nejsou podmínky pro fruktikaci mykorhizních druhů
příliš příznivé. Větší část z více než 100 zaznamenaných taxonů této trocké skupiny je
tak svým výskytem vázána na místa s mělkou vrstvou opadu nebo bez něj, která se vy-
skytují zejména v jižní a jihozápadní části NPP. Nejpočetněji je zastoupen determinačně
obtížný rod pavučinec (Cortinarius) – třiceti druhy, znichž většina byla nalezena během
jediné návštěvy vdobě vrcholícího růstu (2. 10. 2013). Bohatě jsou zastoupeny rovněž
holubinky (Russula) s dvaceti druhy, ostatní mykorhizní rody jsou méně druhově početné.
Vedle řady druhů typických pro květnaté a vápnomilné bučiny, knimž patří např. pavu-
činec mirabelkový (Cortinarius amonolens), p. citronový (C. citrinus), p. nadmutý (C. turgi-
dus), ryzec ostrý (Lactarius acris), r. bledý (L. pallidus), šťavnatka rezavějící (Hygrophorus
discoxanthus), vláknice jablečná (Inocybe fraudans), v. dymnivková (I. corydalina) či kyj
Herkulův (Clavariadelphus pistillaris), se zejména v jižní, výhřevnější části lokality objevu-
jí i charakteristické druhy teplomilných doubrav a dubohabřin, např. holubinka skvrnitá
(Russula maculata), pavučinec vlnatý (Cortinarius cotoneus), p. hnědoolivový (C. rufooliva-
ceus) nebo hřib polosíťkovaný (Boletus mendax). Na borovice jsou kromě několika běžněj-
ších symbiontů – holubinky brunátné (Russula badia), slizáku lepkavého (Chroogomphus
rutilus), čirůvky zemní (Tricholoma terreum), ryzce pravého (Lactarius deliciosus), klouzku
obecného (Suillus luteus) a k. sličného (S. granulatus), vázány i dva zajímavější druhy –
vápnomilná čirůvka prstenitá (Tricholoma batschii) a č. smutná (T. triste) z taxonomicky
nedořešeného komplexu druhů.

33
Taxon trof. segm.
1 2
Botryobasidium aureum SL x 
Botryobasidium pruinatum SL x 
Botryohypochnus isabellinus SL x 
Calocera cornea SL x 
Calocybe gambosa ST x 
Calvatia excipuliformis ST x 
Cantharellus pallens M x 
Ceriporiopsis gilvescens SL x 
Clavariadelphus pistillaris M x 
Clitocybe gibba ST x 
Clitocybe inornata ST x 
Clitocybe metachroa ST  x
Clitocybe nebularis ST x 
Clitocybe odora ST x 
Clitocybe phaeophthalma ST x 
Clitopilus prunulus ST x 
Coprinellus impatiens ST x 
Coprinellus micaceus SL x 
Coprinopsis spelaiophila SL x 
Coriolopsis gallica SL x 
Cortinarius albertii M x 
Cortinarius alcalinophilus cf. M x 
Cortinarius amoenolens M x 
Cortinarius anomalus s. l. M x 
Cortinarius aprinus cf. M x 
Taxon trof. segm.
1 2
Agaricus silvaticus ST x x
Agrocybe praecox ST x 
Amanita citrina M x 
Amanita muscaria M x 
Amanita pantherina M x 
Amanita phalloides M x 
Amanita rubescens M x x
Amanita spissa M x 
Amanita vaginata M x 
Amylostereum areolatum SL  x
Amylostereum laevigatum SL x 
Antrodiella semisupina cf. SL x 
Antrodiella serpula SL x 
Aporpium canescens SL x 
Arrhenia rickenii ST x 
Ascocoryne cylichnium SL x 
Bertia moriformis SL x 
Biscogniauxia nummularia SL x 
Biscogniauxia repanda SL  x
Bjerkandera adusta SL x x
Bolbitius reticulatus SL x 
Boletus edulis M x 
Boletus luridus M x 
Boletus mendax M x 
Boletus reticulatus M x x
Tab. 1. Celkový seznam všech zaznamenaných druhů vNPP Na Špičáku a jejich výskyt vdílčích seg-
mentech lokality („segm.“ – viz Metodika). Zkratky trockých kategorií („trof.“): ST – saprotrof tere-
strický, SL – saprotrof lignikolní, SPL – saproparazit lignikolní, P – parazit, M – mykorhizní symbiont;
více o trockých kategoriích viz holec et beran (2006).
Tab. 1. The total of all recorded species in the „Na Špičáku“ National Nature Monument and their
occurrence in partial segments of the locality („segm.“ – see. Methodology). Abbreviations of trophic
categories („trof.“): ST – terrestrial saprotroph, SL – lignicolous saprotroph, SPL – lignicolous sapro-
parasite, P – parasite, M – mycorrhizal symbiont; more about trophic categories see. holec et beran
(2006).

34
Taxon trof. segm.
1 2
Cortinarius bergeronii M x 
Cortinarius calochrous s. str. M x 
Cortinarius catharinae M x 
Cortinarius causticus cf. M x 
Cortinarius cisticola cf. M x 
Cortinarius citrinus M x 
Cortinarius cotoneus M x 
Cortinarius croceocaeruleus M x 
Cortinarius duracinus cf. M x 
Cortinarius elegantissimus M x 
Cortinarius eucaeruleus M x 
Cortinarius fulvocitrinus M x 
Cortinarius glaucopus cf. M x 
Cortinarius gracilior M x 
Cortinarius hinnuleus M x 
Cortinarius infractus M x 
Cortinarius largus M x 
Cortinarius luhmannii M x 
Cortinarius rheubarbarinus cf. M x 
Cortinarius rufoolivaceus M x 
Cortinarius saporatus M x 
Cortinarius sodagnitus M x 
Cortinarius torvus M x 
Cortinarius trivialis M x 
Cortinarius turgidus M x 
Craterellus cornucopioides M x 
Crepidotus applanatus SL x 
Crepidotus caspari SL x 
Crepidotus cesatii SL x 
Crucibulum laeve SL x 
Cyathus striatus SL-ST x 
Cylindrobasidium laeve SL x 
Cystoderma carcharias ST  x
Taxon trof. segm.
1 2
Cystolepiota bucknallii ST x 
Cystolepiota hetieri ST x 
Cystolepiota moelleri ST x 
Cystolepiota seminuda ST x 
Datronia mollis SL x 
Dentipellis fragilis SL x 
Diatrype disciformis SL x 
Entoloma araneosum ST x 
Entoloma turbidum a. ST  x
Eutypa maura SL x 
Eutypa spinosa SL x 
Eutypella prunastri SL x 
Flammulaster limulatus SL x 
Fomes fomentarius SPL x 
Fomitopsis pinicola SPL x 
Galerina marginata SL-ST x 
Ganoderma lipsiense SL x 
Geastrum mbriatum ST x 
Geastrum quadridum ST x x
Geastrum rufescens ST x 
Geastrum triplex ST x 
Gloeoporus pannocinctus SL x 
Gloiothele lactescens SL x 
Gymnopus brassicolens ST x 
Gymnopus dryophilus s. l. ST x 
Gymnopus erythropus SL x 
Gymnopus hariolorum ST x 
Gymnopus peronatus ST x 
Hapalopilus nidulans SL  x
Hebeloma crustuliniforme cf. M x 
Hebeloma mesophaeum M x 
Hebeloma sinapizans M x 
Hemimycena cucullata ST x 

35
Taxon trof. segm.
1 2
Hericium coralloides SL x 
Hericium erinaceus SPL x 
Hirneola auricula-judae SL x 
Humaria hemisphaerica M x 
Hydropus subalpinus ST x 
Hygrophorus discoxanthus M x 
Hygrophorus eburneus M x 
Hygrophorus chrysodon M x 
Hygrophorus pustulatus M  x
Hyphoderma setigerum SL x 
Hyphodontia spathulata SL x 
Hypholoma fasciculare SL x 
Hypholoma sublateritium SL x 
Hypocrea gelatinosa SL x 
Hypoxylon cohaerens SL x 
Hypoxylon fragiforme SL x 
Chroogomphus rutilus M x 
Inocybe calospora M  x
Inocybe corydalina M x 
Inocybe eutheles M x 
Inocybe occulosa cf. M x 
Inocybe fraudans M x 
Inocybe griseolilacina cf. M x 
Inocybe hirtella M x 
Inocybe leptophylla M x 
Inocybe maculata M x 
Inocybe petiginosa M x 
Inocybe rimosa M x 
Inonotus nodulosus SL x 
Laccaria amethystina M x 
Lactarius acris M x 
Lactarius blennius M x 
Lactarius deliciosus M x 
Taxon trof. segm.
1 2
Lactarius mitissimus M x 
Lactarius pallidus M x 
Lactarius pterosporus M x 
Lactarius subdulcis M x 
Lactarius vellereus M x 
Laetiporus sulphureus SPL x 
Laxitextum bicolor SL x 
Leccinum pseudoscabrum M x 
Leccinum scabrum M x 
Lenzites betulinus SL x 
Lepiota aspera ST x 
Lepiota castanea ST x 
Lepiota clypeolaria ST x 
Lepiota cristata ST x 
Lepista accida ST  x
Lepista irina ST x 
Lepista nuda ST x 
Leucopaxillus compactus ST x 
Leucopaxillus gentianeus ST x 
Lycoperdon echinatum ST x 
Lycoperdon mammiforme ST x 
Lycoperdon molle ST x 
Lycoperdon perlatum ST x 
Lycoperdon pyriforme SL x 
Lycoperdon umbrinum ST x 
Lyophyllum rancidum ST x 
Macrocystidia cucumis ST  x
Macrolepiota konradii ST x 
Macrolepiota procera ST x 
Marasmius bulliardii ST x 
Marasmius cohaerens ST x 
Marasmius rotula SL x 
Megacollybia platyphylla SL x 

36
Taxon trof. segm.
1 2
Melanoleuca polioleuca cf. ST x 
Melogramma spiniferum SL x 
Mucronella bresadolae SL x 
Mycena abramsii SL-ST x 
Mycena acicula SL-ST x 
Mycena avescens ST x 
Mycena galericulata SL x 
Mycena galopus ST x 
Mycena haematopus SL x 
Mycena niveipes SL x 
Mycena pelianthina ST x 
Mycena polygramma SL x 
Mycena pura ST x 
Mycena renati SL x 
Mycena rosea ST x 
Mycena sanguinolenta ST x 
Mycena speirea SL x 
Mycetinis scorodonius SL-ST x 
Mycoacia nothofagi SL x 
Nectria cinnabarina SL x 
Nemania serpens SL x 
Neolentinus lepideus SL x 
Osmoporus odoratus SL x 
Oudemansiella mucida SPL x 
Panellus stipticus SL x 
Peniophora quercina SL x 
Peniophorella guttulifera SL x 
Peniophorella praetermissa SL x 
Peniophorella pubera SL x 
Peziza arvernensis SL-ST x 
Phallogaster saccatus SL-ST x 
Phallus impudicus ST x 
Phellinus conchatus SL x 
Taxon trof. segm.
1 2
Phellinus ferruginosus SL x 
Phellinus pomaceus SPL x 
Phlebia livida cf. SL x 
Pholiota adiposa SL x 
Phyllotopsis nidulans SL x 
Piptoporus betulinus SPL x 
Pleurotus dryinus SPL x 
Pleurotus pulmonarius SPL x 
Pluteus cervinus SL x 
Pluteus ephebeus ST x 
Pluteus hispidulus SL x 
Pluteus nanus cf. SL x 
Pluteus phlebophorus SL x 
Pluteus plautus s. l. SL x 
Pluteus romellii SL x 
Pluteus salicinus SL x 
Pluteus semibulbosus SL x 
Pluteus thomsonii SL x 
Pluteus umbrosus SL x 
Polydesmia pruinosa P x 
Polyporus badius SL x 
Polyporus brumalis SL x 
Polyporus ciliatus SL x 
Polyporus squamosus SL x 
Polyporus varius SL x 
Postia alni SL x 
Postia lactea SL x 
Postia leucomallela SL x 
Psathyrella cernua SPL x 
Psathyrella conopilus ST x 
Ramaria krieglsteineri cf. M x 
Ramaria stricta SL x 
Resupinatus applicatus cf. SL x 

37
Taxon trof. segm.
1 2
Rhodocollybia butyracea var. asema
ST x x
Rhodocybe gemina ST x 
Rhodocybe nitellina ST x 
Rhytisma acerinum P x 
Russula badia M x 
Russula cyanoxantha M x 
Russula delica M x 
Russula farinipes M x 
Russula fellea M x 
Russula foetens M x 
Russula gigasperma M x 
Russula graveolens M x 
Russula chloroides M x 
Russula laurocerasi M x 
Russula lepida M x 
Russula maculata M x 
Russula mairei M x 
Russula nigricans M x 
Russula ochroleuca M x 
Russula olivacea M x 
Russula risigallina M x 
Russula romellii M x 
Russula sp. Griseinae M x 
Russula velutipes M x 
Scutellinia scutellata SL x 
Scytinostroma portentosum SL x 
Schizophyllum commune SPL x 
Schizopora avipora SL x 
Simocybe sumptuosa SL x 
Sistotrema octosporum cf. SL x 
Skeletocutis nivea SL x 
Steccherinum bourdotii SL x 
Taxon trof. segm.
1 2
Steccherinum mbriatum SL x 
Steccherinum ochraceum SL x 
Stereum hirsutum SL x 
Stereum rugosum SL x 
Stromatoscypha mbriata SL x 
Stropharia aeruginosa ST x 
Stropharia caerulea ST x 
Suillus granulatus M x 
Suillus grevillei M x 
Suillus luteus M x 
Tomentella sublilacina cf. M x 
Trametes gibbosa SL x 
Trametes hirsuta SL x 
Trametes versicolor SL x 
Trametopsis cervina SL x 
Trichocybe puberula SL x 
Tricholoma album M x 
Tricholoma batschii cf. M x 
Tricholoma scalpturatum M x 
Tricholoma sciodes M x 
Tricholoma sulphureum M x 
Tricholoma terreum M x 
Tricholoma triste cf. M x 
Tricholoma ustale M x 
Tricholomopsis rutilans SL x 
Ustulina deusta SPL x 
Vesiculomyces citrinus SL x 
Volvariella caesiotincta SL x 
Xerocomus pruinatus M x 
Xerula radicata SL x 
Xylaria longipes SL x 
Xylaria polymorpha SL x 

38
Tab. 2. Seznam nalezených druhů uvedených v Červeném seznamu hub České republiky.
Tab. 2. List of species included in the Red List of macromycetes of the Czech Republic.
Latinské jméno České jméno trocká kategorie ČS
Leucopaxillus compactus běločechratka trojbarvá ST CR
Stromatoscypha mbriata pavučinopórka brvitá SL CR
Biscogniauxia repanda káčovka jeřábová SL EN
Cortinarius amoenolens pavučinec mirabelkový M EN
Cystolepiota bucknalii bedlička Bucknallova ST EN
Flammulaster limulatus kržatka šikmá SL EN
Hygrophorus discoxanthus šťavnatka rezavějící M EN
Lactarius acris ryzec ostrý M EN
Lactarius pterosporus ryzec křídlatovýtrusý M EN
Pluteus phlebophorus štítovka síťnatá SL EN
Pluteus thomsonii štítovka žilnatá SL EN
Hericium erinaceus korálovec ježatý SPL VU
Inocybe fraudans vláknice jablečná M VU
Leucopaxillus gentianeus běločechratka hořká ST VU
Pluteus hispidulus štítovka huňatá SL VU
Pluteus umbrosus štítovka stinná SL VU
Russula maculata holubinka skvrnitá M VU
Volvariella caesiotincta kukmák dřevní SL-ST VU
Inocybe corydalina vláknice dymnivková M NT
Lycoperdon mammiforme pýchavka závojová ST NT
Arrhenia rickenii kalichovka Rickenova ST DD
Coprinopsis spelaiophila hnojník trvanlivý SL DD
Cortinarius elegantissimus pavučinec zlatonohý M DD
Cortinarius sodagnitus pavučinec lilákový M DD
Cortinarius turgidus pavučinec nadmutý M DD
Inocybe calospora vláknice lepovýtrusá M DD
Inocybe hirtella vláknice hořkomandlová M DD
Inocybe leptophylla vláknice Kazimírova M DD
Macrolepiota konradii bedla Konradova ST DD
Phyllotopsis nidulans hlíva hnízdovitá SL DD
Tricholoma cf. batschii čirůvka prstenitá M DD

39
Poznámky kvybraným zajímavějším a méně známým taxonům
ČS odkazuje na kategorii Červeného seznamu hub (holec et beran, 2006), vysvětlení ka-
tegorií viz výše.
Amylostereum laevigatum (Fr.) boidin (pevníkovec hladký)
Saprotrofní kornatcovitý druh vázaný na borku živých i odumřelých kmenů a větví tisů
a jalovců. Oproti dalším dvěma našim zástupcům r. Amylostereum má mnohem tenčí,
vždy zcela rozlité plodnice. Na lokalitě byl nalezen na živém kmínku tisu červeného. Z ČR
zřejmě dosud nebyl publikován, prvnímu autorovi je však znám i zdalších lokalit (Svra-
tecko – NPP Švařec, Vlašimsko – PP Na Ostrově), kde roste na jalovci obecném.
Aporpium canescens (P. kArst.) bondArtsev & singer ex singer (pórovka šedá)
Některým chorošům, např. rezavcům podobná houba s rozlitými plodnicemi, hnědavou
stěnou rourek a nápadně světlejšími póry. Mikroskopicky je význačná podélně dělenými
bazidiemi. Roste na padlých kmenech různých listnáčů, častěji vpřirozených lesích. Do-
nedávna byla uváděna pod jménem Aporpium caryae nebo Protomerulius caryae, což je
však jiný, mimoevropský druh (miettinen et al., 2012).
Clitocybe inornata (sowerby) gillet (strmělka nezdobná)
Nehojná strmělka rostoucí na zemi v lesích různých typů na bazických půdách. Makrosko-
picky je charakteristická poměrně masitými šedobéžovými plodnicemi, nehygrofánním
kloboukem svroubkovaným až žebernatým okrajem a obvykle i nepříjemným pachem.
Mikroskopicky jsou význačné velké protáhlé vřetenovité spory.
Cortinarius croceocaeruleus (Pers.) Fr. (pavučinec modrošafránový)
Modrým zbarvením klobouku a hořkou chutí nápadný pavučinec z podrodu mazavec
(Myxacium), zřídka uváděný a pravděpodobně vzácný druh. Roste v listnatých lesích na
bohatších, zejména bazických půdách, zČR je znám jen zněkolika nálezů na hrázích ryb-
níků (jižní a východní Čechy, Poodří), dubohabřin Českého krasu, Podkrkonoší a Chřibů
(viz tejklová et kramoliŠ, 2013). Vúzemí byl nalezen pod buky vjeho jv. části při vchodu do
jeskyní.
Cortinarius luhmannii th. MünzMAy, G. sAAr & B. oertel (pavučinec Luhmannův)
Relativně nedávno (münZmay et saar, 2004) popsaný druh pavučince z příbuzenstva
C. glaucopus (p. sivonohého). Liší se od něj více modrošedým zbarvením lupenů a třeně
a výraznými strupovitými zbytky vela na klobouku, které mají tendenci rezavět, stejně
jako místa poškozená plži (Obr. 2). Jednoznačně se dá odlišit i mikroskopicky většími, ci-
tronovitě mandlovitými sporami. Zřejmě vzácný, málo známý bazilní symbiont buku,
autorům je znám i zdalších nepublikovaných lokalit (Rychlebské hory – NPP Jeskyně na
Pomezí; Moravský kras – NPR Vývěry Punkvy, NPR Habrůvecká bučina).
Cortinarius sodagnitus rob. henry (pavučinec lilákový) ČS: DD
Jeden zmnoha pavučinců zpodrodu pahřib (Phlegmacium) nalezených ve sledovaném
území. Od dalších (modro)alově zbarvených pahřibů se liší silnou pastelově růžovou re-
akcí povrchu plodnice sKOH (v dužnině je reakce slabá; Obr. 3). Teplomilný a bazilní

40
druh, nalézaný většinou vdubohabřinách a teplomilných doubravách. Byla nalezena je-
diná plodnice na z. úklonu skalnatého hřbetu.
Cystolepiota bucknalii (berk. & brooMe) singer & cléMençon (bedlička Bucknallova) ČS: EN
Saprotrofní druh, typicky rostoucí v humózních listnatých lesích na bohatých, obvykle
vápnitých půdách – vdubohabřinách a olšinách, spíše vteplejších oblastech. Již vterénu
snadno poznatelná houba nepříjemným pachem po svítiplynu a vmládí lilákově alovým
zbarvením celé plodnice. Spolu snásledujícím druhem a bedličkou Hetierovou (C. hetieri)
byla nalezena veutrofním porostu buku a javoru klenu na sv. úpatí skalnatého hřbetu
Špičáku (Obr. 4). Na Jesenicku je známa rovněž zPR Jeskyně na Pomezí u Vápenné.
Cystolepiota moelleri knudsen (bedlička Moellerova)
Druh s podobnou ekologií jako předešlý, pravděpodobně ještě vzácnější. Z ČR víme
o nálezech vMoravském krasu (NPR Habrůvecká bučina), v Bílých Karpatech (NPR Čerto-
ryje) a Polabí (NPR Libický luh). Od příbuzných druhů bedliček zrodu Cystolepiota se liší
zejména pleťově narůžovělým zbarvením klobouku a třeně (Obr. 4).
Entoloma turbidum (Fr.) Quél. (závojenka buřičská)
Nehojný saprotrofní druh typický šedě zbarvenými lupeny a často nažloutlou bází třeně,
rostoucí na opadu jehličnatých lesů vyšších poloh, obvykle na vlhkých až podmáčených ky-
selých místech. Známe řadu lokalit hlavně ve vyšších polohách (např. vHrubém Jeseníku),
nález vseverní části území vkulturní smrčině je vtakto nízké poloze velmi neobvyklý.
Flammulaster limulatus (Fr.) wAtling (kržatka šikmá) ČS: EN
Nehojný druh lupenaté houby, dosti úzce vázaný na biotopy svýskytem padlých listnáčů
(buků, jilmů i dalších dřevin). Je charakteristický plstnatě vláknitým povrchem a jasně
rezavožlutým až rezavooranžovým zbarvením klobouku i třeně. Roste obvykle ve větších
skupinách na ležících odkorněných kmenech vpozdějších fázích rozkladu. Podle našich
dosavadních znalostí se vyskytuje především ve vyšších polohách vbučinách, horských
smíšených a suťových lesích. Voblasti jsme jej sbírali na více lokalitách vHrubém Jeseníku.
Hericium erinaceus (bull.) Pers. (korálovec ježatý) ČS: VU
Nejvzácnější znašich tří druhů korálovců. Jako jediný vytváří nevětvené víceméně ku-
lovité plodnice, sostny až několik cm dlouhými. Fruktikuje na živých (pak často vyso-
ko vtrhlinách a jizvách), méně často i mrtvých (pak obvykle čerstvě padlých) kmenech,
ojediněle i pařezech listnáčů. VČR se vyskytuje nehojně, v nižších polohách roste hlavně
ve svahových doubravách na dubech, ve středních a vyšších polohách (kde je vzácnější)
téměř výhradně na bucích vzachovalých lesích. Na Špičáku rostl na rozlomeném kmeni
buku ve stinné bučině na sv. úpatí skalnatého bradla (Obr. 5).
Inocybe calospora Quél. (vláknice lepovýtrusá) ČS: DD
Vzácnější, díky hvězdovitým sporám snadno rozeznatelný, mykorhizní druh spoměrně
nevyhraněnou ekologií. Roste pod listnáči i jehličnany od pahorkatin až do hor, spre-
ferencí vlhčích a úživnějších míst vokolí vodotečí. Autorům je známa zněkolika lokalit
(Hrubý Jeseník – PR Františkov; Moravský kras – NPP Rudické propadání; Brněnsko –
PP Medlánecké kopce).

41
Inocybe leptophylla G.F. Atk. (vláknice Kazimírova) ČS: DD
Mykorhizní druh z okruhu vláknice huňaté (Inocybe lanuginosa), od příbuzných druhů
sjistotou poznatelný mikroskopicky díky absenci pleurocystid. Roste hlavně v podmá-
čených smrčinách a smrkových olšinách, s oblibou na silně zetlelém dřevu obrostlém
mechem nebo na dřevě zanořeném v zemi. VNPP Na Špičáku, kde vyrostla vopadu pod
buky vsegmentu 1, jde o velmi překvapivý nález.
Leucopaxillus compactus (P. kArst.) neuhoFF (běločechratka trojbarvá) ČS: CR
Velmi vzácný druh lupenaté houby, která roste na zemi vteplých listnatých lesích (hlavně
doubravách) na vápnitých půdách. V ČR je známa pouze z několika málo nálezů na jižní
Moravě a ve středních Čechách. Nalezena byla jediná stará plodnice vmocné vrstvě bu-
kového opadu při jv. okraji sledovaného území.
Leucopaxillus gentianeus (Quél.) kotl. (běločechratka hořká) ČS: VU
Saprotrof rostoucí obvykle hromadně nasilné vrstvě opadu, a to především na bohat-
ších, humózních půdách. Bývá nalézán jak pod jehličnany (smrk), tak listnáči (hlavně buk).
Známe ji také zRychlebských hor (NPP Jeskyně na Pomezí) a Hrubého Jeseníku (PR Rab-
štejn) a dalších oblastí (např. Moravský kras).
Lycoperdon mammiforme Pers. (pýchavka závojová) ČS: NT
Nezaměnitelná pýchavka, jejíž plodnice jsou pokryty bílými vločkami (Obr. 6). Dosti vzác-
ný druh, charakteristický spíše pro teplomilné doubravy na vápencích. Na Špičáku byla
nalezena vjz. části ve výslunné bučině ve společnosti dalších teplomilnějších druhů.
Peniophorella guttulifera (P. kArst.) K.H. lArss. (kornatec kapkatý)
Kornatcovitá houba srozlitými plodnicemi a hladkým rouškem nápadným hnědavými
tečkami na povrchu. Mikroskopicky je význačná silnostěnnými válcovitými až kyjovitými
cystidami skrystaly vhorní části a čepičkou pryskyřičné hmoty na vrcholu.
Phallogaster saccatus MorgAn (rozpuklec hruškovitý)
Dosti vzácná břichatka vyskytující se koncem jara a začátkem léta na silně zetlelém dřevě
a detritu humózních listnatých lesů na vápnitých půdách. Plodnice jsou vmládí hruškovité,
narůžověle zbarvené a svýraznými rhizomorfami prorůstajícími substrát; za zralosti se hor-
ní část otvírá a odhaluje zelenavý, odporně páchnoucí sliz obsahující výtrusy.
Russula farinipes roMell (holubinka pružná)
Dosti vzácný druh holubinky ze skupiny R. foetens charakterizovaný sbíhavými lupeny,
ojíněným třeněm (Obr. 7), velmi tuhou a pružnou dužninou, silně palčivou chutí, ovoc-
ným pachem a bílým výtrusným prachem. Roste především ve starých listnatých lesích
a parcích.
Russula gigasperma roMAgn. ex roMAgn. (holubinka velkovýtrusá)
Zřejmě dosti teplomilná palčivá holubinka se sytě okrovým výtrusným prachem rostoucí
vlistnatých lesích na bazických půdách. Od blízce příbuzné holubinky měďové (R. cuprea),
která roste na podobných stanovištích, se liší většími sporami (obvykle přesahujícími
10 µm). ZČR je udávána zjižních a západních Čech (svrček et al., 1984; socha et al., 2011).

42
Stromatoscypha mbriata (Pers.) donk (pavučinopórka brvitá) ČS: CR
Vzácný lignikolní saprotrofní druh rostoucí většinou naspodu ležících větví nebo kme-
nů různých listnáčů, výjimečně jehličnanů. Vytváří blanité, snadno sloupnutelné, rozlité
plodnice s výrazně rhizomorfním okrajem a zvláštně utvářenými póry, jež jsou nejpr-
ve uzavřené, puchýřkovité, později na vrcholu praskající a pohárkovité. Zdosavadních
nálezů u nás se zdá, že preferuje oblasti sbazickým podložím. Často se objevuje časně
vsezoně (v květnu až červnu).
Trichocybe puberula (kuyPer) vizzini (strmělka opýřená)
Jarní až časně letní lupenatý druh (duben–květen), vázaný na silně rozložené a trvale
vlhké dřevo listnáčů. V ČR je vposledních letech známa z více lokalit přirozených lesů
v maloplošných chráněných územích. Zřejmě byla dříve přehlížena, rovněž je ale možné,
že se vposlední době šíří.
Volvariella caesiotincta P. D. orton (kukmák dřevní) ČS: VU, chráněný druh
Saprotrof rostoucí na tlejícím dřevě a dřevní drti listnatých stromů (především buku, hab-
ru a dubů), vzácně smrku, hlavně v dubohabřinách a vápnomilných bučinách, výjimečně
na ruderálních stanovištích (antonín, 2012). Preferuje spíše teplejší polohy.
Poděkování
Děkujeme za nanční podporu ze strany projektu Implementace soustavy Natura 2000
a pracovníkům Správy CHKO Jeseníky a vedoucí Správy Jeskyně Na Špičáku paní Evelyně
Vozábalové za umožnění terénního průzkumu na území NPP.
Závěr
Národní přírodní památka Na Špičáku patří k mykologicky velmi významným úze-
mím, v kontextu Jesenicka ojedinělým, zejména s ohledem na výskyt vápnomilných
a teplomilných druhů hub vázaných na starou zachovalou bučinu. Bazilní společenstva
hub vápnomilných bučin jsou v ČR vyvinuta jen maloplošně na vápencovém či opukovém
podloží, především vteplejších oblastech jižní Moravy, Českého krasu a Džbánu. Na Je-
senicku jsou nejlépe vyvinuta právě na území NPP Na Špičáku. Cenná je, i přes malou
rozlohu území, rovněž mykoóra lignikolních druhů vázaných na staré stojící a ležící kme-
ny a větve buků. Většina ohrožených mykorhizních druhů hub je vázána na starou buči-
nu, zejména v jižní a jihozápadní části území, kde má porost místy až parkový charakter.
Protože některé druhy jsou vázány právě na staré stromy, je vhodné nechat tyto jedince
postupně dožívat. Severní část NPP s převažujícími alochtonními porosty smrku je myko-
logicky málo významná.
Knejvýznamnějším nálezům lze kromě mnoha druhů rodu Cortinarius řadit Amylos-
tereum laevigatum, Cystolepiota bucknallii, C. moelleri, Flammulaster limulatus, Hericium
erinaceus, Leucopaxillus compactus, Lycoperdon mammiforme, Russula gigasperma a Stro-
matoscypha mbriata.

43
Literatura
Adamčík, S. – Christensen, M. – Heilmann-Clausen, J. – Walleyn, R. (2007): Fungal diversity
in the Poloniny National Park with emphasis on indicator species of conservation va-
lue of beech forests in Europe. Czech Mycology, 59(1), s. 67–81. ISSN 1211-0981.
Antonín, V. (2012): Taxonomic and ecological notes on Volvariella caesitotincta (Basidio-
mycota, Pluteaceae) and its distribution in the Czech Republic. Acta Musei Moraviae,
Scientiae biologicae, 96(2), s. 87–99. ISSN 1211-8788.
Antonín, V. – Bieberová, Z. – Beran, M. – Brom, M. – Burel, J. – Holec, J. – Kříž, M. – Lepšová,
A. – Slavíček, J. (2012): Metodika inventarizačních průzkumů: houby. Brno : Moravské
zemské muzeum. [online]. [cit. 09.11.2016]. Dostupný na www: <http://www.biomo-
nitoring.cz/?strankaID=6966>.
Holec, J. – Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky.
Příroda, 24, s. 1–282. ISSN 1211-3603.
Miettinen, O. – Spirin, V. – Niemelä, T. (2012): Notes on the genus Aporpium (Auriculariales,
Basidiomycota), with a new species from temperate Europe. Annales Botanici Fennici,
49, s. 359–368. ISSN 0003-3847.
Münzmay, T. – Saar, G. (2004): Beiträge zu kritischen Arten der Gattung Cortinarius Subge-
nus Phlegmacium. Journal des JEC, 6, s. 25–41. ISSN 1560-7658.
Skalický, V. (1988): Regionálně fytogeogracké členění. In: Hejný S. – Slavík B.: Květena
České socialistické republiky. 1. vyd. Praha : Academia. S. 103–121.
Socha, R. – Hálek, V. – Baier, J. – Hák, J. (2011): Holubinky. 1. vyd. Praha : Academia. 294 s.
ISBN 978-80-200-1717-8.
Svrček, M. – Erhart, J. – Erhartová, M. (1984): Holubinky. 1. vyd. Praha : Academia. 168 s.
Tejklová, T. – Kramoliš, J. (2013): Vzácné a zajímavé pavučince ČR. Cortinarius croceocaeru-
leus – pavučinec modrošafránový. Mykologické listy, 123, s. 1–7. ISSN 1213-5887.
Doporučená citace
Dvořák, D. – Deckerová, H. (2016): Houby (makromycety) NPP Na Špičáku. Zprávy Vlasti-
vědného muzea vOlomouci, 311, s. 29–46. ISSN 1212-1134.

44
Obr. / Fig. 2. Pavučinec Luhmannův (Cortinarius luhmannii). Foto D. Dvořák, 2013 / Cortinarius lu-
hmannii. Photo by D. Dvorak, 2013.
Obr. / Fig. 3. Pavučinec lilákový (Cortinarius sodagnitus), mladá plodnice s patrnou reakcí povrchu
klobouku (vlevo) a dužniny (vpravo) shydroxidem draselným. Foto D. Dvořák, 2013 / Cortinarius so-
dagnitus, young fruiting body with signicant reaction of the surface with potassium hydroxide – on
the cap (left) and context (right). Photo by D. Dvorak, 2013.

45
Obr. / Fig. 4. Srovnání tří druhů bedliček – zleva doprava b. Bucknallova (Cystolepiota bucknallii), b. Hetie-
rova (C. hetieri) a b. Moellerova (C. moelleri). Foto D. Dvořák, 2013 / Comparison of the three types of Cy-
stolepiota – from left to right: Cystolepiota bucknallii, C. hetieri and C. moelleri. Photo by D. Dvorak, 2013.
Obr. / Fig. 5. Korálovec ježatý (Hericium erinaceus), detail ostnů. Foto D. Dvořák, 2012 / Hericium erina-
ceus, detail of spines. Photo by D. Dvorak, 2012.

46
Obr. / Fig. 6. Pýchavka závojová (Lycoperdon mammiforme). Foto D. Dvořák, 2013 / Lycoperdon mam-
miforme. Photo by D. Dvorak, 2013.
Obr. / Fig. 7. Holubinka pružná (Russula farinipes). Foto D. Dvořák, 2013 / Russula farinipes. Photo by
D. Dvorak, 2013.