Analýza mediálního pokrytí uprchlické krize (výzkumná zpráva)

Full text

1
Analýza mediálního pokrytí uprchlické krize
Výzkumná zpráva, 14. prosince 2015
Autoři: Mgr. et Mgr. Michal Tkaczyk, Mgr. Pavel Pospěch, PhD., Mgr. Jakub Macek, PhD.
Výzkum mediálního pokrytí tzv. uprchlické krize proběhnul na Fakultě sociálních studií Masarykovy
univerzity na podzim roku 2015. Autory výzkumu jsou Mgr. et Mgr. Michal Tkaczyk, Mgr. Pavel
Pospěch, PhD. a Mgr. Jakub Macek, PhD.
Zaměření výzkumu
Aktuální výzkumy
1
potvrzují, že celostátní televize zůstávají pro Čechy jednoznačně hlavním zdrojem
zpráv – a to ve všech věkových skupinách. Z tohoto hlediska lze předpokládat, že celostátní televize
patří mezi média s nejvýraznějším vlivem na názorové klima v ČR. Analýza se zaměřila na dvě
nejsledovanější zpravodajské relace: Události České televize a Televizní noviny TV Nova v období
hlavního průběhu tématu mezi 4.3. a 30.9.2015. Celkem bylo analyzováno 507
2
příspěvků (307
Události; 200 Televizní noviny).
Graf 1: Průběh agendy ve sledovaném období (počet příspěvků, N=507)
Hlavní témata příspěvků
Z hlediska regionálního zaměření byla v obou zpravodajských relacích nejvyšší pozornost věnována
dopadům uprchlické krize v ČR (ČT 39,5% příspěvků; Nova 36,5%), o něco menší podíl se zaměřil na
dopady krize v jednotlivých zemích (ČT 29,7%; Nova 26%) a krize jako záležitosti celé EU (ČT 27,8%;
Nova 34,5%)
3
.
Vedle regionálního aspektu bylo u každého příspěvku identifikováno jeho hlavní téma.
Nejčastějším hlavním tématem byly uprchlické kvóty (ČT 10,7%; Nova 9%). Mezi hlavními tématy lze
1
Macek, J., Macková, A., Škařupová, K. & Waschková Císařová, L. 2015. Stará a nová média v každodennosti
českých publik (výzkumná zpráva). Brno: Masarykova univerzita.
2
507 příspěvků představuje úplné pokrytí tématu. V pozdějších fázích analýza z časových důvodů pracuje
s polovičním vzorkem (viz dále).
3
Dopočty do 100% procent zde, tak jako na jiných místech zprávy, tvoří kategorie „ostatní/neidentifikováno“.

2
dále rozeznat tři velké skupiny. První se týkala aktuálního dění v různých evropských lokalitách (v
Maďarsku, Rakousku, Calais aj. – ČT 26,5%; Nova 18,5%), druhá zahrnovala politická jednání o krizi
včetně návrhů kvót (ČT 18,5%; Nova 24%). Třetí velkou skupinou byla „policejní témata“: policejní
kontroly, zadržení uprchlíků a zabezpečení detenčních zařízení (ČT 15,7%; Nova 13,5%).
Žádný z příspěvků se jako hlavnímu tématu nevěnoval příčinám krize v zemích původu
uprchlíků. Absence tohoto pohledu tak v divácích mohla vyvolat dojem, že příčinou krize jsou uprchlíci
samotní. Pouze okrajově se zpravodajství zaměřovalo na pomoc uprchlíkům (ČT 4,6%; Nova 3%) a na
život a charakteristiky lidí na útěku (méně než 2% u obou stanic).
Hlavní témata příspěvků, které se týkaly dopadů krize v ČR, shrnuje Graf 2.
Graf 2: Hlavní témata příspěvků týkajících se dopadů krize v ČR (procentuální podíly)
Mezi příspěvky věnovanými dopadům krize v ČR bylo nejfrekventovanějším tématem zabezpečení
detenčních zařízení (ČT 21,5%; Nova 20,5%). Výrazně převažovala témata „policejní“ – vedle
zmíněného zabezpečení detenčních zařízení šlo o zadržení uprchlíků, policejní kontroly a možnost
nasazení armády (ČT 43%; Nova 37%). Pomoc uprchlíkům jako hlavní téma byla v souvislosti se situací
v ČR zmiňována pouze okrajově (ČT 4,1%; Nova 5,5%).
Kdo měl možnost se k migrační krizi vyjádřit?
Přítomnost konkrétních mluvčích na televizní obrazovce je důležitým ukazatelem, neboť vystoupení
v hlavní zpravodajské relaci celostátní televize obdařuje mluvčího legitimitou a jeho definice událostí
se tak promítne do výsledného mediálního obrazu krize. Absolutní vytížení jednotlivých mluvčích
ukazuje Graf 3.
10%
10%
6%
7%
5%
5%
4%
8%
22%
10%
3% 10%
Události obecně - počty a trendy
návrhy řešení a přípravy
politická jednání
reakce politiků
postoje veřejnosti
demonstrace
pomoc uprchlíkům
policejní kontroly
zabezpečení v det. zařízeních
zadržení uprchlíků
možnost nasazení armády
ostatní
10% 7%
12%
5%
21%
16%
29%
Televizní noviny
návrhy řešení a přípravy
politická jednání
reakce politiků
pomoc uprchlíkům
zabezpečení v det. zařízeních
zadržení uprchlíků
ostatní

3
Graf 3: Přítomnost jednotlivých mluvčích (počet vystoupení)
Mezi mluvčími zaujímal na obou stanicích dominantní pozici ministr vnitra Chovanec, následován
premiérem Sobotkou. Celkově se k migrační krizi ve zpravodajství vyjadřovali zejména politici a
představitelé bezpečnostních složek (policie, cizinecké policie aj.). Mezi politiky však existovaly
významné rozdíly: zatímco ministr vnitra se k tématu vyjadřoval nejvíce ze všech, ministr pro lidská
práva se v součtu obou stanic k tématu vyjádřil pouze 4x a ministryně práce a sociálních věcí ani
jednou. To odráží zaměření celé diskuse směrem k otázkám bezpečnostního a administrativního
charakteru.
Rozdělíme-li mluvčí podle skupin, zjistíme, že zdaleka nejvíce se k tématu vyjadřovali tuzemští
a zahraniční politici (ČT 42%; Nova 53%). Druhou početně zastoupenou skupinou byli zástupci
bezpečnostních složek (ČT 10%; Nova 13%). Naopak velice nízké bylo zastoupení expertů na témata
migrace a integrace (na obou stanicích cca 1%). Častěji než tito experti se k tématu v obou relacích
vyjadřovali mimo jiné i zástupci církve. Z hlediska absolutního počtu promluv se dostalo poměrně
velkého prostoru i mluvčím z řad uprchlíků samotných (ČT 15%; Nova 11%). Počet jejich promluv
ovšem neodpovídá kvalitě obsahu: v drtivé většině šlo o kusé výroky či výkřiky, které často nebyly
přeloženy do češtiny. Mezi mluvčími-uprchlíky dominovali muži (ČT 85%; Nova 90%).
Jak jsou prezentovány příčiny krize?
Jak bylo uvedeno výše, žádný z příspěvků ve sledovaném období se nezabýval příčinami uprchlické
krize jako svým hlavním tématem. V rámci cesty uprchlíků ze zemí původu do cílových zemí EU byly
otázky situace v zemích původu výrazně upozaděny.
Příčiny uprchlické krize se tedy ve zpravodajství o ní objevovaly pouze jako zcela vedlejší
aspekt. Z celkového počtu 155 analyzovaných příspěvků v Událostech ČT a 97 příspěvků v Televizních
41 37
14 12 12 11 10 886 6 55555
Události (N=307)
35
25
16 15 13 11 10 887666555
Televizní noviny (N=200)

4
novinách na Nově
4
byly příčiny krize zmíněny pouze ve 20,6% příspěvků (ČT) a 28,9% (Nova). Celkové
množství zmínek o příčinách krize je shrnuto v Grafu 4, včetně rozdělení těchto příčin na (a) útěk před
ohrožením na životě a (b) ekonomicky motivovanou migraci.
Graf 4: Prezentované příčiny uprchlické krize (absolutní počty)
Jaké padají návrhy řešení?
Prezentovaná možná řešení uprchlické krize byla pro účely analýzy seskupena do několika kategorií
podle své povahy. Tyto kategorie jsou shrnuty v Grafu 5.
Graf 5: Prezentovaná možná řešení uprchlické krize (absolutní počet zmínek)
4
Vzhledem k časové náročnosti výzkumu byl v tomto kroku analýzy zpracovávaný vzorek omezen na 50%
celkového rozsahu dat (stejný postup byl uplatněn i v analýze návrhů řešení a zobrazení uprchlíků samotných).
Omezení formou nahodilého výběru bylo provedeno pomocí statistického programu SPSS.
0
30
60
90
120
150
útěk před válkou
občanská válka v Sýrii
země původu je v chaosu
útěk před pronásledováním
útek před ISIS
cesta za lepším životem
německá migrační politika
pozvánky od příbuzných
Události (N=155)
0
20
40
60
80
100
útěk před válkou
země původu je v chaosu
občanská válka v Sýrii
útěk před ISIS
útek před pronásledováním
cesta za lepším životem
Televizní noviny (N=97)
56
40
37
19
8
7
6
4
4
43
25
23
16
12
10
6
5
3
010 20 30 40 50 60
posílení ochrany hranic
přerozdělení
zabezpečení v detenčním zařízení
akutní pomoc migrantům
boj proti pašerákům
stabilizace na Blízkém Východě
integrace
poslat migranty zpět
změny v migrační politice
Události (N=155) Televizní noviny (N=97)

5
Nejčastěji prezentovaným řešením bylo posílení ochrany hranic, dále přerozdělení uprchlíků a
zabezpečení v detenčních zařízeních. Mezi návrhy jednoznačně převládala řešení akutní, zaměřená na
okamžité zastavení či omezení aktuálního proudu uprchlíků. Dlouhodobá řešení (stabilizace na Blízkém
východě či integrace) byla zmiňována výrazně méně. Povaha prezentovaných řešení odpovídá
struktuře mluvčích a celkovému zarámování problému jako bezpečnostně-administrativního:
převládajícími návrhy jsou ostraha, kontrola a přerozdělení.
Jak jsou prezentování samotní uprchlíci?
Prezentace uprchlíků samotných úzce souvisí s jejich rolí ve zpravodajství: čím jsou uprchlíci významní
natolik, že jim byl věnován prostor v hlavní zpravodajské relaci? Souhrn odpovědí na tuto otázku nabízí
Graf 6.
Graf 6: Prezentace uprchlíků samotných (absolutní počet zmínek)
Jak vyplývá z grafu, uprchlíci byli nejčastěji prezentováni jako administrativní problém (ČT 51%; Nova
60,1%)
5
a jako objekt policejní činnosti (ČT 31,6%; Nova 29,9%). Přibližně ve stejné míře byli uprchlíci
představeni jako bezpečnostní hrozba (ČT 18,7%; Nova 22,7%) a jako příjemci pomoci či lidé, kteří
pomoc potřebují (ČT 18,7%; Nova 23,7%). Zpravodajské příspěvky na téma pomoci uprchlíkům se
přitom týkaly zejména práce dobrovolníků a humanitárních organizací. V relativně malé míře byli
uprchlíci prezentováni jako oběti tragických událostí.
Jazyk reportáží
Jazyk zpravodajství je jedním z klíčových nástrojů prezentace tématu veřejnosti. Podrobná analýza
jazyka reportáží v hlavních zpravodajských relacích však nebyla v časových možnostech výzkumu.
Zaznamenány proto byly jenom některé výrazně se opakující motivy. V první řadě jde o metafory, které
jsou v souvislosti s uprchlickou krizí a s uprchlíky používány. Na první místě šlo o metaforu povodně,
která využívá termínů jako vlna, postupující masa, příliv, proudit, tsunami atd. Tato metafora byla ve
výpovědích redaktorů přítomna přibližně ve čtvrtině příspěvků Událostí ČT (24%) a více než ve třetině
příspěvků v Televizních novinách TV Nova (37%).
Dalšími často využívanými metaforami byly metafora honu, využívající termíny jako záchyt,
ostraha, dopadení atd. a metafora invaze, která uprchlickou krizi prezentuje ve vojenské terminologii
(obležení, výpady, proniknutí atd.). Nápadným jevem bylo také užívání odosobňujícího,
zpředmětňujícího jazyka. Uprchlíci zpravidla vystupovali v trpném rodě či jako předmět věty, pouze
5
V rámci jednoho příspěvku je možné uprchlíky prezentovat několika různými způsoby. Procentuální podíly
prezentované v tomto oddíly analýzy proto nedávají dohromady součet 100%.
79
49
29
29
14
18
59
29
23
22
9
8
010 20 30 40 50 60 70 80 90
administrativní záležitost
objekt policejní činnosti
příjemce/potřebující pomoc
bezpečnostní hrozba
oběť tragické události
jiné
Události (N=155) Televizní noviny (N=97)

6
zřídka jako podmět. Byli-li prezentováni jako podmět, tedy jako původci děje, potom měla jejich
činnost zpravidla kolektivní, hromadný a předmětný charakter (vlna, masa, dav atd.). Uprchlíci byli také
často prezentováni v odosobňujícím jazyce, jako předměty, které jsou namačkány, nacpány a musí být
zachyceny, dopadeny či někde umístěny.
Závěry
Tzv. uprchlická krize byla ve sledovaném období mimořádně silným tématem, které představovalo
podstatnou část zpravodajství celostátních televizí. Zde prezentované výsledky se týkají pouze hlavních
zpravodajských relací Události (ČT) a Televizní noviny (TV Nova) v období od 4.3. do 30.9.2015. Ačkoliv
je Česká televize veřejnoprávním subjektem, tematické zarámování uprchlické krize se v jejím
zpravodajství výrazně neliší od zpráv soukromé TV Nova. Obě televize kladly velký důraz především na
bezpečnostní a administrativní stránku krize. Obecně lze také konstatovat, že mediální agenda byla
silně závislá na vyjádřeních konkrétních politických představitelů.
Obě televize poskytly rozsáhlý prostor převážně krátkodobým dopadům krize v ČR, v zahraničí
a v celé EU. Příspěvky mapující průběh krize v ČR se vztahovaly především k tzv. policejním tématům –
kontrolám, ostraze hranic a zabezpečení detenčních zařízení. Naopak jako hlavní téma se v reportážích
neobjevily příčiny krize v zemích původu, což mohlo vyvolat dojem, že hlavní příčinou krize jsou lidé na
útěku samotní. Pouze okrajově se reportáže zabývaly pomocí uprchlíkům a jejich životem na útěku.
Humanitární aspekt uprchlické krize byl ve zpravodajství upozaděn.
Bezpečnostně-administrativní zarámování tématu souvisí s výběrem mluvčích: nejvytíženějším
mluvčím byl ministr vnitra, naopak ministr pro lidská práva a ministryně práce a sociálních věcí dostali
pouze zanedbatelný prostor. Vedle politiků mezi mluvčími převažovali zástupci bezpečnostních složek.
Experti na problematiku migrace se k tématu vyjadřovali jen zcela okrajově.
Příčiny uprchlické krize byly v příspěvcích zmiňovány pouze v malé míře a jako vedlejší téma.
Situace v zemích původu nebyla uváděna do souvislosti s dlouhodobým děním v regionu (jako bylo tzv.
arabské jaro či politika západních zemí ve vztahu k zemím původu). Mezi navrhovanými řešeními
převažovala řešení krátkodobá a silová. Lidé na útěku byli v první řadě prezentováni jako
administrativní problém a jako objekt policejní činnosti. Toto vyznění bylo podtrženo využitím
odosobňujícího, zpředmětňujícího jazyka a specifických metafor, například metafory povodně.
Obecně lze říci, že pokrytí uprchlické krize v hlavních zpravodajských relacích obou televizí
nebylo vyvážené a jednostranně zdůrazňovalo bezpečnostní a administrativní rizika spojená s imigrací.
Takto prezentované zpravodajství v divácích mohlo vyvolat pocit ohrožení a zvýšenou poptávku po
krátkodobých a silových řešeních problému. Potlačení humanitárního hlediska a nedostatečná
pozornost věnovaná kritické situace v zemích původu mohly divákům odebrat či výrazně omezit
možnost soucitu s lidmi na útěku.