VYBRANÉ UKAZATELE ZDRAVOTNÍHO STAVU ČESKÉ POPULACE – VÝSLEDKY STUDIE EHES 2014

Abstract

Cíl:
Hlavním cílem studie EHES (European Health Examination Survey) bylo získat aktuální informace o prevalenci rizikových faktorů chronických onemocnění v české populaci středního věku.
Metodika:
O účast ve studii EHES byli požádáni respondenti celostátního dotazníkového šetření EHIS (European Health Interwiev Survey), provedeného v roce 2014 na reprezentativním vzorku české populace. Lékařské vyšetření zahrnovalo opakované měření krevního tlaku, změření antropometrických ukazatelů a odběr žilní krve na stanovení celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu a glykovaného hemoglobinu.
Výsledky:
Studie EHES se zúčastnilo 1220 osob ve věku 25 až 64 let, respondence byla 32 %. Soubor byl rozdělen na dvě věkové kategorie, mladší 25 až 44 let (n = 537, 44 %) a starší 45–64 let (n = 683, 56 %). Prevalence hypertenze byla 19 % u mladších (14 % žen a 26 % mužů; p < 0,001) a 54 % u starších osob (44 % žen a 69 % mužů; p < 0,001). Léky na tlak užívalo 82 % mladších a 96 % starších osob, které měly hypertenzi v anamnéze. Cílových hodnot dosahovalo 70 % mladších, ale pouze 56 % starších léčených hypertoniků (ženy 68 %, muži 43 %; p < 0,001). Krevní tlak v pásmu hypertenze mělo 11 % mladších a 23 % starších osob, které v dotazníku uvedly normální krevní tlak. Průměrné hodnoty celkového cholesterolu byly u mladších 5,1 mmol/l u starších 5,5 mmol/l. Celkový cholesterol v normě (< 5,0 mmol/l) měla polovina mladších a pouze třetina starších respondentů. Prevalence diabetu byla 2,5 % u mladších, 12 % u starších (16 % mužů a 10 % žen; p = 0,032). V pásmu prediabetu bylo 15 % mladších a 40 % starších osob. Obezitou trpělo 18 % mladších a 35 % starších osob. Vysoké fatální kardiovaskulární riziko v následujících 10 letech bylo zjištěno u 45 % osob (65 % mužů a 32 % žen; p < 0,001) ve věku 45–64 let.
Závěr:
Zjištěné výsledky ukazují vysoký výskyt rizikových faktorů chronických onemocnění v české populaci. Protože jde o ovlivnitelné rizikové faktory, je důležitá nejen cílená podpora zdravého životního stylu, ale i systematické vyhledávání již existujících, dosud nerozpoznaných onemocnění, v čemž mají nezastupitelnou roli praktičtí lékaři.

Full text

www.prolekare.cz | stazeno: 26.10.2017 | login: 13216efgb
123
2017, 97, č. 3 PRAKTICKÝ LÉKAŘ
ZRŮZNÝCH OBORŮ
9\EUDQpXND]DWHOH]GUDYRWQtKR
VWDYXþHVNpSRSXODFH±YêVOHGN\
VWXGLH(+(6
ŽEJGLICOVÁ K., KRATĚNOVÁ J., LUSTIGOVÁ M., ČAPKOVÁ N., KUBÍNOVÁ R.
Státní zdravotní ústav vPraze
Ústředí monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu kživotnímu prostředí
Ředitelka: MUDr. Růžena Kubínová
Prakt. Lék. 2017; 97(3): 123–130
SOUHRN
Cíl: Hlavním cílem studie EHES
(European Health Examination
Survey) bylo získat aktuální
informace oprevalenci rizi-
kových faktorů chronických
onemocnění včeské populaci
středního věku.
Metodika: Oúčast ve studii
EHES byli požádáni respon-
denti celostátního dotazníko-
vého šetření EHIS (European
Health Interwiev Survey),
provedeného vroce 2014 na
reprezentativním vzorku české
populace. Lékařské vyšetření
zahrnovalo opakované mě-
ření krevního tlaku, změření
antropometrických ukazatelů
aodběr žilní krve na stanovení
celkového cholesterolu, HDL-
-cholesterolu aglykovaného
hemoglobinu.
Výsledky: Studie EHES se zú-
častnilo 1220 osob ve věku 25
až 64 let, respondence byla 32 %.
Soubor byl rozdělen na dvě
věkové kategorie, mladší 25 až
44 let (n = 537, 44 %) astar-
ší 45–64 let (n = 683, 56 %).
Prevalence hypertenze byla
19 % umladších (14 % žen a26 %
mužů; p < 0,001) a 54 %
ustarších osob (44 % žen a69 %
mužů; p < 0,001). Léky na
tlak užívalo 82 % mladších
a96 % starších osob, které
měly hypertenzi vanamnéze.
Cílových hodnot dosahova-
lo 70 % mladších, ale pouze
56 % starších léčených hy-
pertoniků (ženy 68 %, muži
43 %; p < 0,001). Krevní tlak
v pásmu hypertenze mělo
11 % mladších a 23 % star-
ších osob, které v dotazníku
uvedly normální krevní tlak.
Průměrné hodnoty celkového
cholesterolu byly u mladších
5,1 mmol/l ustarších 5,5mmol/l.
Celkový cholesterol v normě
(< 5,0 mmol/l) měla polovina
mladších apouze třetina star-
ších respondentů. Prevalence
diabetu byla 2,5 % u mlad-
ších, 12 % u starších (16 %
mužů a10 % žen; p = 0,032).
Vpásmu prediabetu bylo 15 %
mladších a40 % starších osob.
Obezitou trpělo 18 % mladších
a35 % starších osob. Vysoké
fatální kardiovaskulární riziko
vnásledujících 10 letech bylo
zjištěno u45 % osob (65 % mu-
žů a32 % žen; p < 0,001) ve
věku 45–64 let.
Závěr: Zjištěné výsledky uka-
zují vysoký výskyt rizikových
faktorů chronických onemoc-
nění včeské populaci. Protože
jde oovlivnitelné rizikové fak-
tory, je důležitá nejen cílená
podpora zdravého životního
stylu, ale isystematické vyhle-
dávání již existujících, dosud
nerozpoznaných onemocnění,
včemž mají nezastupitelnou
roli praktičtí lékaři.
KLÍČOVÁ SLOVA
zdravotní stav – kardiovasku-
lární riziko – česká populace
– EHES 2014
SUMMARY
Žejglicová K, Kratěnová J,
Lustigová M, Čapková N,
Kubínová R. The selected in-
dicators of health status of the
Czech population – results of
EHES study 2014
Objective: Main goal of the
European Health Examination
Survey (EHES) was to obtain
actual and relevant information
about the non-communicable
diseases risk factors among the
Czech middle-aged population.
Methods: Respondents of the
European Health Interview
Survey (EHIS), which was rea-
lised in 2014 on the represen-
tative sample, were asked to
participate in EHES survey. The
health examination involved
repeated measure of blood
pressure, anthropometric mea-
sures and blood sample analysis
including total cholesterol blood
level, HDL-cholesterol blood le-
vel and glycated haemoglobin.
Results: There were 1220 par-
ticipants aged 25–64 years of
EHES survey examined; the
respondence rate was 32%.
The dataset was divided into
two age group categories; the
younger ones aged 25–44 years
(n = 537, 44%) and the older
ones aged 45–64 years (n =
683, 56%). The prevalence of
hypertension was found in 19%
of younger age group (14% fe-
males and 26% males; p < 0.001)
and in 54% of older age group
(44% females and 69% males;
p < 0.001). Anti-hypertensive
drug treatment was used
by 82% of younger ones and
96% of older ones, who had
the hypertension anamneses.
Prevalence of prehypertension
was detected in 11% of younger
and 23% of older age group,
who reported in questionnaire
normal blood pressure. The
population mean of total blood
cholesterol level was 5.1 mmol/l
among young and 5.5 mmol/l
among old. Normal total blo-
od cholesterol level (below
5 mmol/l) was found in 1 out of
2 young adults and only in 1 out
of 3 older adults. Prevalence of
diabetes was found among 2.5%
of young and 12% of old (16%
males a10% females; p = 0.032)
and prediabetes among 15% of
young and 40% of old. The fatal
cardiovascular risk in the next
ten years was defined in 45% of
respondents aged 45–64 year
(65% males and 32% females;
p < 0.001).
Conclusions: The results show
the high prevalence of NCD
risk factors among the Czech
population. As these factors
are largely modifiable, not only
the health promotion is impor-
tant, but also the detection and
identification of existing but not
diagnosed diseases, where the
main role play GPs
KEYWORDS
health status – cardiovascular
risk, Czech population, EHES
2014
ZRŮZNÝCH OBORŮ
Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.prolekare.cz/prohlaseni

www.prolekare.cz | stazeno: 26.10.2017 | login: 13216efgb
124
PRAKTICKÝ LÉKAŘ 2017, 97, č. 3
ZRŮZNÝCH OBORŮ
ÚVOD
Chronická onemocnění jsou hlavními příčinami úmrtí
ainvalidity v Evropě. Většina z nich má společné rizikové
faktory, které je možné příznivě ovlivnit změnou životního
stylu, atím zabránit velkému podílu předčasných úmrtí. Pro
splnění cíle snížit předčasnou úmrtnost vhodnými preven-
tivními aktivitami navrhla Světová zdravotnická organizace
(WHO) sledování 25 vybraných indikátorů (12). Patří mezi ně
např. hypertenze, hladina krevních tuků, cukru anadváha,
tedy ukazatele, které vznik arozvoj závažných chronických
onemocnění významně ovlivňují.
Rutinní zdravotnické statistiky poskytují údaje pouze opa-
cientech sledovaných lékařem; lidé si však často nejsou svého
případného rizika vědomi, protože se zdravotní obtíže unich
dosud neprojevily. Skutečný výskyt rizikových faktorů vpo-
pulaci tak lze zjistit pouze pomocí výběrových šetření, pokud
možno na reprezentativním vzorku obyvatel. Jedním zmála
zdrojů dat oprevalenci rizikových faktorů jsou populační
dotazníkové průzkumy doplněné fyzikálním vyšetřením
nebo odběrem biologického materiálu. Vdůsledku používání
různých metod vtěchto průzkumech však srovnatelnost
výsledků byla aje omezená (12). Osjednocení metodických
postupů vEvropě usiluje současná evropská iniciativa EHIS/
EHES (European Health Interview/Examination Survey).
Dotazníková šetření EHIS vČeské republice probíhají stříle-
tou periodicitou azajišťuje je Ústav zdravotnických informací
astatistiky. Na poslední šetření EHIS vroce 2014 navázalo
lékařské vyšetření EHES (European Health Examination
Survey), které organizoval Státní zdravotní ústav ve spo-
lupráci se zdravotními ústavy akrajskými hygienickými
stanicemi, praktickými lékaři avybranými nemocnicemi.
Proces evropské standardizace lékařských vyšetření byl za-
hájen vroce 2009 Národním institutem pro zdraví asociální
péči vHelsinkách (National Institute for Health and Welfare
– THL). Náplní projektu, financovaného prostřednictvím
akčního programu Community Public Health Programme,
bylo testování jednotné evropské metodiky vyšetření. Pilotní
studie se vroce 2011 zúčastnilo 12 zemí EU, včetně České
republiky, celostátní šetření pak bylo vČesku provedeno
vroce 2014. Zatímco EHIS vychází znařízení Evropského
parlamentu arady, realizace EHES vjednotlivých zemích
probíhá bez legislativní opory, jen na základě ochoty amož-
ností jednotlivých zemí. VČeské republice se díky podpoře
Ministerstva zdravotnictví ČR atehdejšího hlavního hygie-
nika podařilo tuto studii realizovat společně sdotazníkovým
šetřením EHIS.
Jedním zcílů studie EHES bylo stanovit prevalenci rizikových
faktorů, zejména kardiovaskulárních onemocnění, jako je
hypertenze, nadváha, zvýšená hladina krevních tuků acuk-
ru. Dalším cílem bylo zjistit, jaký je vběžné populaci podíl
osob, které svoje rizikové faktory neznají, případně nejsou
léčeni úspěšně, aposkytnout tak zpětnou vazbu zdravotní-
kům zabývajícím se léčbou aprevencí kardiovaskulárních
onemocnění (KVO).
Předkládané sdělení se zabývá výsledky lékařského vyšetření
respondentů EHES.
METODIKA
Výběr osob
Účastníci lékařského vyšetření byli vybíráni zrespondentů
studie EHIS, která byla napojena na 5. vlnu Integrovaného
šetření vdomácnostech (IŠD), realizovaného profesionální
tazatelskou sítí Českého statistického úřadu ve všech krajích
aokresech ČR ve druhém čtvrtletí roku 2014. Vkaždé ze za-
řazených domácností byla náhodně vylosována jedna osoba,
která byla požádána oúčast v dotazníkovém šetření EHIS.
Takto bylo vylosováno aosloveno celkem 9561 jednotlivců
starších 15 let, EHIS se nakonec zúčastnilo 6737 responden-
tů, míra účasti byla 70 %. Navazující lékařské vyšetření EHES
bylo nabídnuto všem respondentům EHIS ve věku 25–64 let
(3850 osob), tedy ekonomicky produktivní části populace.
Data zobou studií byla propojena na individuální úrovni
aorespondentech jsou tak kdispozici jak objektivní údaje
(EHES), tak subjektivní data (EHIS). Studie byla schválena
etickou komisí Státního zdravotního ústavu akaždý zre-
spondentů podepsal informovaný souhlas.
Lékařské vyšetření
Lékařské vyšetření zahrnovalo měření krevního tlaku, výš-
ky, hmotnosti, obvodu pasu aodběr vzorku žilní krve, ve
kterém se zjišťovala hladina celkového cholesterolu, HDL-
-cholesterolu aglykovaného hemoglobinu. Toto vyšetření
provedli zaškolení zdravotníci dle evropského manuálu (do-
stupný na stránkách studie EHES: http://www.szu.cz/ehes).
Vyšetřovací místa byla zřízena v74 městech tak, aby byla
kdispozici minimálně 1–2 dny vtýdnu, vco nejširším časo-
vém rozmezí. Do ordinací bylo pořízeno jednotné vybavení,
které zahrnovalo osobní elektronické váhy, výškoměr, metr
na měření obvodu pasu akalibrované digitální tonometry.
Při vyšetření byl respondentům nejdříve vminutových in-
tervalech změřen 3krát krevní tlak ajako výsledná hodnota
byl použit průměr druhého atřetího měření. Měření tlaku
bylo provedeno na pravé paži po 5 minutách klidného se-
zení. Následovalo změření antropometrických parametrů
(výšky, hmotnosti aobvodu pasu) astanovení body mass
indexu (BMI). Vyšetření bylo ukončeno odběrem žilní krve.
Aby respondenti nemuseli být odebíráni na lačno, byl pro
zjištění hladiny krevního cukru vybrán parametr glykovaný
hemoglobin (HbA1c), který je objektivnějším ukazatelem
dlouhodobé hladiny krevního cukru. Biochemická analýza
krevních vzorků byla provedena vmístních laboratořích
akreditovaných Českým institutem proakreditaci (ČIA)
podle mezinárodně platné normy ČSN EN ISO 15189. Délka
celého vyšetření se pohybovala od 30 do 40 minut askaždým
účastníkem bylo na závěr provedeno krátké zhodnocení
naměřených výsledků. Výsledky zodběru krve respondent
obdržel do několika dnů e-mailem nebo telefonicky spří-
slušným komentářem.
Statistické metody
Výsledky byly popsány pomocí absolutních arelativních čet-
ností, pro spojité proměnné ve formě aritmetických průměrů
asměrodatné odchylky. Hypotéza oshodě procentuálního za-
stoupení hodnocených kategorií vkontingenční tabulce byla
testována pomocí Pearsonova χ2-testu nezávislosti, uspoji-
tých proměnných byly rozdíly testovány pomocí nepárového
t-testu. Testy byly prováděny na hladině významnosti 0,05.
Definice sledovaných ukazatelů
Hodnoty krevního tlaku byly rozděleny do čtyř kategorií podle
Evropské kardiologické společnosti aEvropské společnosti
pro hypertenzi (9); optimální tlak (krevní tlak <120/80 mm
Hg), normální tlak (systolický tlak 120–129 mm Hg nebo
diastolický tlak 80–84 mm Hg), prehypertenze (systolický
tlak 130–139 mm Hg nebo diastolický tlak 85–89 mm Hg)
Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.prolekare.cz/prohlaseni

www.prolekare.cz | stazeno: 26.10.2017 | login: 13216efgb
125
2017, 97, č. 3 PRAKTICKÝ LÉKAŘ
ZRŮZNÝCH OBORŮ
ahypertenze (≥140/90 mm Hg). Hypertenze byla definována
jako průměr 2. a3. hodnoty naměřeného systolického tlaku
≥140 mm Hg nebo diastolického tlaku ≥90 mm Hg nebo
užívání antihypertenziv. Léčba hypertenze představuje po-
díl osob shypertenzí vanamnéze, užívajících vsoučasnosti
antihypertenziva. Kontrola hypertenze byla stanovena jako
hodnota tlaku < 140/90 mm Hg uosob léčených antihyper-
tenzivy aneznalost hypertenze jako krevní tlak > 140/90 mm
Hg uosob, které před vyšetřením uvedly, že mají normální
krevní tlak.
Preobezitu aobezitu vsoučasnosti dle WHO zahrnuje pojem
nadváha. Hodnoty BMI mezi 25,0–29,9kg/m2 představují
preobezitu ahodnoty BMI ≥ 30,0 kg/m
2
obezitu. Indikátorem
abdominální obezity signalizující možné kardiovaskulární
riziko, byla hodnota obvodu pasu. Za mírnou abdominální
obezitu se považují umužů hodnoty vrozmezí 94–101 cm,
užen 80–87 cm, za závažnou abdominální obezitu hodnoty
≥ 102 cm umužů a≥ 88 cm užen.
Pro zjištění hladiny krevního cukru byl použit parametr
HbA1c (glykovaný hemoglobin), který poskytuje informaci
oprůměrné hladině cukru vkrvi za období 8–12 týdnů. Za
diabetiky byly považovány osoby shodnotou glykovaného
hemoglobinu ≥ 48 mmol/mol nebo osoby léčené pro diabetes
mellitus. Vzhledem kmožnému rozvoji cévních komplikací
jsou vsoučasnosti považovány za významné ihodnoty vpás-
mu tzv. prediabetu vrozmezí 39–47 mmol/mol.
Vsoučasné době je stanovena hodnota < 5,0 mmol/l jako
norma pro hladinu celkového cholesterolu vkrvi, pro HDL-
-cholesterol hodnota ≥1,0 mmol/l u mužů a≥ 1,2 mmol/l
užen (1). NonHDL-cholesterol (celkový cholesterol – HDL-
-cholesterol) zohledňuje koncentraci cholesterolu ve
všech aterogenních lipoproteinech ariziková je hodnota
≥ 3,8 mmol/l.
Khodnocení kardiovaskulárního rizika, které je výsledkem
řady vzájemně působících rizikových faktorů, doporučují
Evropská kardiologická společnost a Evropská společnost
pro aterosklerózu používat vklinické praxi systém SCORE
(Systematic Coronary Risk Evaluation), kalibrovaný pro růz-
né populace. Systém SCORE slouží kodhadu rizika úmrtí na
kardiovaskulární onemocnění vnásledujících 10 letech. Riziko
nabývá hodnot od 0 % do 57 %; nízké riziko (0–1 %), střední
riziko (2–4 %), vysoké riziko (5–9 %) avelmi vysoké riziko (10 %
avíce). Pro hodnocení rizika včeské populaci je tabulka rizika
přizpůsobena českým poměrům jak zhlediska úmrtnosti, tak
prevalence rizikových faktorů. Podle evropských doporučení
pro prevenci KVO je stanovení celkového kardiovaskulárního
rizika na základě tabulek SCORE vhodné pro dospělé nad 40 let
bez manifestního kardiovaskulárního onemocnění, diabetu
azávažného renálního onemocnění. Jedná se otzv. asym-
ptomatické jedince, kde riziko vyplývá zkombinace faktorů
pohlaví, věku, systolického tlaku, celkového cholesterolu
akuřáckých zvyklostí. Osoby sjiž zdokumentovanými choro-
bami nebo svysokými hladinami individuálních rizikových
faktorů, jako je hladina celkového cholesterolu > 7,5 mmol/l
nebo krevního tlaku > 180/110 mm Hg, spadají automaticky
do kategorie vysokého rizika. Vklinické praxi jsou předmětem
Tab. 1 Sledované ukazatele studie EHES 2014 (průměr, směrodatná odchylka, p-hodnota pro rozdíl mezi muži aženami) podle věku
Ukazatel Věk 25–44 let
muži ženy celkem
průměr SD nprůměr SD np-hodnota průměr SD n
systolický tlak (mm Hg) 124,9 13,9 213 113,6 12,9 320 < 0,001 118,1 14,4 533
diastolický tlak (mm Hg) 78,5 9,2 213 76,1 10,1 320 0,006 77,1 9,8 533
celkový cholesterol (mmol/l) 5,1 0,9 211 5,0 1,0 316 0,561 5,1 1,0 527
HDL-cholesterol (mmol/l) 1,4 0,3 211 1,7 0,5 316 
non-HDL-cholesterol (mmol/l) 3,7 1,0 211 3,4 1,0 316 < 0,001 3,5 1,0 527
BMI (kg/m2)26,8 4,3 215 25,6 6,1 322 0,015 26,1 5,5 537
obvod pasu (cm) 93,3 12,2 214 83,7 14,4 312
HbA1c (mmol/mol) 35,4 6,0 210 35,1 6,4 314 0,486 35,2 6,2 524
ukazatel věk 45–64 let
muži ženy celkem
průměr SD nprůměr SD np-hodnota průměr SD n
systolický tlak (mm Hg) 136,8 18,3 269 123,4 16,0 404 < 0,001 128,8 18,1 673
diastolický tlak (mm Hg) 86,6 11,0 269 80,2 9,7 404 < 0,001 82,9 10,7 673
celkový cholesterol (mmol/l) 5,5 1,2 269 5,6 1,1 397 0,129 5,5 1,1 666
HDL-cholesterol (mmol/l) 1,4 0,5 268 1,6 0,4 397
non-HDL-cholesterol (mmol/l) 4,1 1,2 268 3,9 1,0 397 0,120 4,0 1,1 665
BMI (kg/m2)29,4 5,1 273 28,5 5,8 409 0,051 28,9 5,5 682
obvod pasu (cm) 102,3 13,1 272 92,5 14,4 409
HbA1c (mmol/mol) 40,9 11,0 268 39,5 8,0 397 0,059 40,1 9,3 665
SD – směrodatná odchylka, n – počet respondentů
Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.prolekare.cz/prohlaseni

www.prolekare.cz | stazeno: 26.10.2017 | login: 13216efgb
126
PRAKTICKÝ LÉKAŘ 2017, 97, č. 3
ZRŮZNÝCH OBORŮ
Tab. 2 Sledované ukazatele studie EHES 2014 (absolutní arelativní četnosti, p-hodnoty pro rozdíl mezi muži aženami) podle věku
Ukazatel Věk 25–44 let Věk 45–64 let
muži ženy p-hod-
nota
celkem muži ženy p-hodnota celkem
%n%n%n%n%n%n
hodnoty krevního tlaku
aprevalence hypertenze1
   <0,001       < 0,001  
optimální 31,5 (67/213) 58,9 (189/321) 47,9 (256/534) 8,1 (22/272) 25,6 (104/406) 18,6 (126/678)
normální 24,4 (52/213) 19,6 (63/321) 21,5 (115/534) 11,8 (32/272) 22,2 (99/406) 18,0 (122/678)
prehypertenze 18,3 (39/213) 7,8 (25/321) 12,0 (64/534) 11,4 (31/272) 8,6 (35/406) 9,7 (66/678)
prevalence hypertenze 25,8 (55/213) 13,7 (44/321) 18,5 (99/534) 68,8 (187/272) 43,6 (177/406) 53,7 (364/678)
léčba hypertenze 82,4 (14/17) 82,4 (14/17) 1,00 82,4 (28/34) 97,3 (109/112) 95,4 (124/130) 0,427 96,3 (233/242)
kontrola hypertenze271,4 (10/14) 76,9 (10/13) 0,745 74,1 (20 /27) 42,9 (45/105) 67,7 (84/124) < 0,001 56,3 (129/229)
neznalost hypertenze317,4 (29/167) 6,3 (17/269) < 0,001 10,6 (46/436) 44,0 (59/134) 11,6 (27/233) < 0,001 23,4 (86/367)
celkový cholesterol
* 5,0 mmol/l
51,2 (108/211) 48,4 (153/316) 0,534 49,5 (261/527) 67,7 (182/269) 69,1 (274/397) 0,711 68,5 (456/666)
snížený HDL-cholesterol410,4 (22/211) 11,1 (35/316) 0,814 10,8 (57/527) 13,1 (35/268) 10,6 (42/397) 0,327 11,6 (77/665)
nonHDL-cholesterol
* 3,8 mmol/l
43,1 ( 91/ 121) 29,1 (93/316) 0,001 34,9 (184/527) 57,1 (153/268) 50,9 (202/397) 0,115 53,4 (355/665)
hodnoty HbA1c
aprevalence diabetu5:
0,814    0,067  
norma 82,0 (173/211) 83,8 (264/315) 83,1 (437/526) 48,7 (131/269) 48,5 (193/398) 48,6 (324/667)
prediabetes 15,6 (33/211) 13,7 (43/315) 14,5 (76/526) 35,7 (96/269) 41,5 (165/398) 39,1 (261/667)
prevalence diabetu 2,4 (5/211) 2,5 (8/315) 2,5 (13/526) 15,6 (42/269) 10,1 (40/398) 12,3 (82 /667)
BMI: < 0,001      
norma 37,2 (80/215) 57,8 (186/322) 49,5 (266/537) 18,0 (49/273) 28,8 (118/410) 0,005 24,5 (167/683)
preobezita 43,3 (93/215) 24,6 (79/322) 32,0 (172/537) 44,3 (121/273) 37,6 (154/410) 40,3 (275
/683)
obezita 19,5 (42/215) 17,7 (57/322) 18,4 (99/537) 37,7 (103/273) 33,1 (138/410) 35,3 (241/683)
obvod pasu: 0,043      
norma 56,1 (120/214) 48,7 (152/312) 51,7 (272/526) 23,2 (63/272) 22,3 (91/409) 0,011 22,6 (154/681)
mírná abdominální
obezita
22,4 (48/214) 19,9 (32/312) 20,9 (110/526) 26,8 (73/272) 17,9 (73/409) 21,4 (146/681)
závažná abdominální
obezita
21,5 (46/214) 31,4 (98/312) 27,4 (144/526) 50,0 (136/272) 59,9 (245/409) 56,0 (381/681)
1průměr 2. a3. hodnoty naměřeného systolického tlaku * 140 mm Hg nebo diastolického tlaku * 90 mm Hg nebo užívání antihypertenziv
2hodnota tlaku < 140/90 mm Hg uléčených antihypertenzivy
3krevní tlak > 140/90 mm Hg uosob, které před vyšetřením uvedly, že mají normální krevní tlak
4snížený HDL-cholesterol < 1,0 mmol/l umužů nebo < 1,2 mmol/l užen
5osoby shodnotou glykovaného hemoglobinu *48mmol/mol nebo osoby léčené pro diabetes
Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.prolekare.cz/prohlaseni

www.prolekare.cz | stazeno: 26.10.2017 | login: 13216efgb
127
2017, 97, č. 3 PRAKTICKÝ LÉKAŘ
ZRŮZNÝCH OBORŮ
zájmu právě tito pacienti ataké asymptomatičtí jedinci svy-
počítanými hodnotami SCORE ≥ 5 % (9).
VÝSLEDKY
Zoslovených 3850 osob účast přislíbilo 1745, na vyšetření se
dostavilo 1220, konečná respondence činila 32 %. Zcelkového
počtu vyšetřených osob bylo 40 % mužů a60 % žen. Soubor
vyšetřených byl rozdělen na dvě věkové kategorie: 25–44 let
(n = 537, 44 %) a45–64 let (n = 683, 56 %). Vobou věkových
kategoriích zůstal poměr mužů ažen zachován.
Vpopisovaných výsledcích jsou uvedeny jednak průměrné
hodnoty sledovaných ukazatelů (tab. 1) adále prevalence
rizikových faktorů (tab. 2) zvlášť pro mladší astarší věkovou
skupinu.
Krevní tlak
Uskupiny mladších osob obou pohlaví ataké ustarších žen
byly průměrné hodnoty systolického adiastolického krevního
tlaku vpásmu normálního (umlad-
ších žen dokonce optimálního) tla-
ku, u starších mužů již v pásmu
prehypertenze. Bez ohledu na věk
byly průměrné hodnoty krevního
tlaku i prevalence hypertenze vý-
znamně vyšší umužů než užen (p <
0,001). Prevalence hypertenze byla
logicky výrazně vyšší ustarších osob
ve srovnání smladšími (p < 0,001);
optimální hodnoty krevního tlaku
(< 120/80 mm Hg) měla pouze ne-
celá pětina starších osob. Asi tři
čtvrtiny mladších hypertoniků (bez
rozdílu mezi muži aženami), kte-
ří uvedli lékařem diagnostikovaný
vysoký krevní tlak a byli léčeni,
dosahovali cílových hodnot tlaku
< 140/90 mm Hg (= kontrola hy-
pertenze). Podíl úspěšně léčených
starších hypertoniků byl ve srov-
nání smladšími o18 procentních
bodů (p.b.) nižší (p < 0,001), rozdíl byl výraznější umužů.
Významně větší počet mužů než žen (vobou věkových sku-
pinách) nevěděl osvém vysokém krevním tlaku (= neznalost
hypertenze), šlo tedy oprvní zjištění vysokých hodnot. Téměř
polovina starších mužů, kteří před vyšetřením uvedli, že mají
normální krevní tlak, měla naměřené hodnoty krevního tlaku
≥ 140/90 mm Hg.
Lipidy
Průměrná hladina celkového cholesterolu vkrvi mírně pře-
sáhla doporučenou hodnotu 5 mmol/l; ve skupině star-
ších osob byla podle očekávání významně vyšší ve srovnání
smladšími (p = 0,001). Průměrné hodnoty nebyly umu-
žů ažen významně odlišné ani vjedné věkové skupině.
Normální hodnoty celkového cholesterolu měla polovina
mladších atřetina starších respondentů.
Ani vhodnotách HDL-cholesterolu se muži aženy výrazně
nelišili, průměrné hladiny odpovídaly hodnotám doporuče-
Tab. 3 Odhad rizika úmrtí na KVO vnásledujících 10 letech uosob ve věku 45–64 let na základěosobní anamnézy atabulky SCORE (absolutní
arelativní četnosti)
Věk 45–64 let
muži ženy celkem
%n%n%n
kritéria pro zařazení do skupiny svysokým rizkem úmrtí na KVO
KVO onemocnění vanamnéze 8,6 (23/267) 4,1 (16/394) 5,9 (39/661)
závažné onemocnění ledvin vanamnéze 6,4 (17/267) 8,1 (32/394) 7,4 (49/661)
cukrovka vanamnéze 14,7 (39/266) 10,2 (40/394) 12,0 (79/660)
krevní tlak > 180/110 mm Hg 3,8 (10/266) 0,8 (3/393) 2,0 (13/659)
celkový cholesterol > 7,5 mmol/l 4,5 (12/266) 4,3 (17/392) 4,4 (29/658)
vysoké riziko dané uvedenými kritérii132,2 (86/267) 24,4 (96/394) 27,5 (182/661)
vysoké riziko dle tabulky SCORE2 32,6 (87/267) 7,4 (29/394) 17,6 (116/661)
vysoké riziko celkem 64,8 (173/267) 31,8 (125/394) 45,1 (298/661)
1k zařazení do skupiny svysokým rizikem úmrtí na KVO stačí pozitivita jednoho zuvedených kritérií
2osoby, které nemají vysoké riziko úmrtní na KVO vyplývající zanamnézy, ale na základě tabulky SCORE
Graf Rozložení rizika úmrtí na KVO v následujících 10 letech u osob ve věku 45–64 let na zá-
kladě osobní anamnézy a tabulky SCORE
* riziko stanoveno dle tabulky SCORE
Pozn.: Riziko bylo stanoveno buď na základě anamnézy (vysoké riziko měly osoby s kardio-
vaskulárním nebo závažným renálním onemocněním, s diabetem a dále osoby s hodnotami
celkového cholesterolu > 7,5 mmol/l nebo krevního tlaku > 180/110 mm Hg), anebo pomocí
tabulky SCORE.
Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.prolekare.cz/prohlaseni

www.prolekare.cz | stazeno: 26.10.2017 | login: 13216efgb
128
PRAKTICKÝ LÉKAŘ 2017, 97, č. 3
ZRŮZNÝCH OBORŮ
ným, užen dokonce ideální hladině (od 1,6 do 1,8 mmol/l).
Rizikově nízkou hladinu HDL-cholesterolu mělo přibližně 10 %
ze všech respondentů, bez ohledu na věk.
Uhladin nonHDL- cholesterolu byl věk naopak ovlivňujícím
faktorem, vpásmu normy byly průměrné hodnoty pouze usku-
piny mladších jedinců obou pohlaví. Vobou věkových skupi-
nách byla prevalence zvýšené hladiny nonHDL-cholesterolu
vyšší umužů, svěkem se výrazně zvyšovala, zejména u žen.
Diabetes mellitus
Většina mladších osob (80 %) měla normální hladinu HbA1c
atudíž její průměrná hodnota, byla vpásmu normy uobou
pohlaví. Skupina starších osob již měla průměrnou hodnotu
na hranici prediabetu (40 mmol/mol) anormální hladi-
nu HbA
1c
měla pouze necelá polovina znich. Prevalence
jak diabetu, tak iprediabetu byla tedy ustarších osob vý-
razně vyšší (p < 0,001). Zatímco umladších osob nehrálo
ve výskytu diabetu pohlaví roli, ustarších byl významně
vyšší podíl diabetiků mužů (p = 0,032). Naopak, ve srov-
nání smuži bylo vpásmu prediabetu více starších žen.
Uosob sjiž diagnostikovaným diabetem bylo možné orien-
tačně posoudit úspěšnost kontroly nemoci. Kompenzovaný
diabetes (hodnoty HbA
1c
≤ 53 mmol/mol) měla pouze polovina
léčených, vliv věku ani pohlaví se zde významně neprojevil.
Počet respondentů, kteří vdotazníku odpověděli, že dia-
betes nemají nebo nebyli vyšetřeni, nicméně při vyšetření
měli hodnoty HbA
1c
odpovídající diabetu, byl velmi malý
(19 osob).
Antropometrické ukazatele
Průměrné hodnoty BMI byly vyšší umužů než užen ataké
ustarších ve srovnání smladšími. Vobou věkových skupi-
nách byl průměr BMI vpásmu nadváhy. Zatímco vmladším
věku měly normální váhu dvě třetiny žen, ustarších to byla
již jen třetina. Podobná změna svěkem nastala umužů, ale
procento mladších mužů snormální váhou bylo podstatně
nižší než užen, rozdíl byl 20 %. Obézní byla pětina mladších
avíce než třetina starších respondentů, podíl obézních mužů
ažen byl srovnatelný.
Průměrná hodnota obvodu pasu byla ve skupině mladších
mužů ještě vdoporučovaném rozmezí (do 94 cm), ve skupině
žen již vpásmu mírné abdominální obezity (mezi 80 a87 cm).
Ztoho plyne celkově horší situace užen, neboť přestože ve
starším věku byly podle očekávání hodnoty rizikové již uobou
pohlaví, podíl žen se závažnou abdominální obezitou (60 %)
významně převýšil podíl mužů (50 %).
Kardiovaskulární riziko
Odhad rizika fatálního KVO vnásledujících 10 letech byl
proveden zvlášť pro muže aženy ve věku 45–64 let (267
mužů a394 žen). Do kategorie vysokého rizika byli automa-
ticky zařazeni ti, kteří měli vanamnéze kardiovaskulární
onemocnění, diabetes, závažné renální onemocnění, nebo
vysoké hladiny individuálních rizikových faktorů ataké
asymptomatické osoby svysokým rizikem (≥ 5 %) stanoveným
na základě tabulky SCORE. Vysoké riziko dané přítomností
alespoň jednoho ukazatele vanamnéze měla třetina mužů
ačtvrtina žen (rozdíl mezi muži aženami byl významný (tab.
3). Další třetina mužů dospěla kvysokému riziku kombinací
několika méně závažných ukazatelů na základě tabulky
SCORE (graf 1). Podíl žen stakto vypočítaným rizikem byl
podstatně menší. Celkově měly vysoké fatální riziko KVO více
než dvě třetiny mužů atřetina žen (p < 0,001).
DISKUZE
Efektivní zaměření preventivních aktivit vyžaduje spolehlivé
informace ozdravotním stavu, znichž většinu je možné zís-
kat pouze prostřednictvím národních studií, jako je EHES.
Opakované provedení studie vbudoucnosti navíc umožní
sledování vývoje vybraných ukazatelů.
Díky lékařskému vyšetření realizovanému společně sdotaz-
níkovým šetřením lze nejen stanovit prevalenci rizikových
faktorů, ale také posoudit, zda jsou tyto ukazatele dané osobě
známé aodhadnout tak podíl populace, která svá zdravotní
rizika nezná.
Respondence studie EHES dosáhla 32 %. Přestože možnost
vyšetření byla nabídnuta téměř 4000 osobám, zájem proje-
vila pouze necelá polovina. Na tomto faktu se pravděpodob-
ně podílelo několik skutečností. Nejvýznamnější moment
vrozhodování, zda se zúčastnit lékařského vyšetření, závisel
na osobnosti profesionálního tazatele ČSÚ. Tazatelé byli
osobami bez zdravotnického vzdělání, apřestože byli zaško-
leni, ukázalo se, že jejich schopnost přesvědčit respondenty
kúčasti nebyla dostatečná. Dalším faktorem, který mohl
nepříznivě respondenci ovlivnit, byla dostupnost vyšetřo-
vacího místa, které zpraktických důvodů bylo vždy zřízeno
vbývalém okresním městě. Pro mnohé byla velká vzdálenost
důvodem kodmítnutí účasti. Mezi další argumenty neúčasti
patřily návštěvy preventivních prohlídek, dispenzarizace
uodborných lékařů nebo časová zaneprázdněnost. Řada
oslovených také uvedla, že jsou zdraví aklékaři nepotře-
bují. Obecně platí, že zájem účastnit se podobných šetření
vposledních letech klesá, což dokládá od devadesátých let
20. století klesající trend respondence ve studiích tohoto typu
nejen vČeské republice (4). Vsoučasnosti se respondence
obdobných studií vEvropě pohybuje od 20 do 40 % (5).
Podle WHO byla vEvropě prevalence hypertenze udospělých
vroce 2014 odhadována na 24 %, vČeské republice na 33 % (29 %
žen a38 % mužů). Vzemích svysokými příjmy, asi pětina
osob shypertenzí nemá povědomí osvém zvýšeném krevním
tlaku, čtvrtina se neléčí ajen asi polovina se léčí úspěšně (15).
Vposlední etapě studie post-MONICA, realizované vČeské
republice zhruba 8 let před studií EHES, byla prevalence vy-
sokého krevního tlaku srovnatelná umladších mužů ižen.
Ustarších osob ve věku 45–64 let byla vEHES zjištěna užen
nižší prevalence hypertenze o7 p.b. Umužů byla naopak
situace vEHES populaci horší, což může souviset shorší kon-
trolou iznalostí hypertenze. Průměrná hodnota krevního tla-
ku byla uvyšetřených osob vEHES sice vrozmezí normálního
(ve skupině mladších žen optimálního) tlaku, nicméně ani
to nedává jistotu, že jsou tito jedinci zcela bez rizika, protože
na základě výsledků epidemiologických studií je známo, že
riziko vzniku KVO anáhlého úmrtí se v populaci zdvojná-
sobuje skaždým zvýšením tlaku systolického o20 mm Hg
a diastolického o 10 mm Hg a narůstá již od hodnoty
115/75 mm Hg (7).
Podíl dospělých osob se zvýšeným celkovým cholesterolem
byl vEvropě vroce 2008 odhadován na 54 % uobou pohlaví
(14), vnaší studii měla cholesterol ≥ 5 mmol/l polovina
mladších atéměř 70 % osob nad 45 let věku. Včeské populaci
došlo od osmdesátých let kpoklesu cholesterolemie zhodnot
vyšších než 6 mmol/l na průměrnou hodnotu 5,3 mmol/l
(4). Odhaduje se, že toto snížení bylo zodpovědné až za 40 %
celkového poklesu kardiovaskulární úmrtnosti (3). Studie
EHES dospěla vroce 2014 ke stejné průměrné hodnotě celko-
vého cholesterolu jako studie post-MONICA. Naše výsledky
tedy naznačují, že příznivý trend poklesu průměrné hodnoty
Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.prolekare.cz/prohlaseni

www.prolekare.cz | stazeno: 26.10.2017 | login: 13216efgb
129
2017, 97, č. 3 PRAKTICKÝ LÉKAŘ
ZRŮZNÝCH OBORŮ
celkového cholesterolu se zastavil nebo alespoň zpomalil.
Přestože průměrná populační hodnota je relativně příznivá,
stále téměř dvě třetiny populace mají vyšší než doporučené
hodnoty, atak je zde stále prostor pro zlepšení. Ani vprů-
měrné hladině HDL-cholesterolu se výsledky EHES apost-
-MONICA nelišily, vobou studiích hladina shodně zůstávala
na stejné hodnotě bez ohledu na věk.
Vzhledem kprokázanému zánětlivému působení vysoké
hladiny krevního cukru na cévní stěnu je významným rizi-
kovým faktorem KVO diabetes. VEvropě je průměrná preva-
lence diabetu odhadována na 7,3 %, vČeské republice kolem
10 % (6). Stejně jako vEHES, byla ve studii post-MONICA
zjištěna prevalence diabetu uobou pohlaví zřetelně vyšší
ustarších osob (45–64 let). Diabetes mělo 14 % starších mužů
a8 % žen. Ve studii EHES byla prevalence vtomto věkovém
rozpětí oněco vyšší, 16 % umužů a10 % užen. Podle údajů
ÚZIS opočtu dispenzarizovaných pacientů sdiabetem má
incidence tohoto onemocnění vČeské republice stoupající
tendenci, meziročně (2007–2015) se počet nových případů
navyšoval occa 3000 pacientů (13). Očekávali jsme tedy
větší rozdíl vprevalenci diabetu mezi studiemi EHES apost-
-MONICA, ato nejen zdůvodu časového odstupu, ale také
proto, že vEHES bylo použito pro definici diabetu přísnější
kritérium – hladina glykovaného hemoglobinu (ve studii
Post-MONICA byl diabetes definován na základě hladin gly-
kemie na lačno > 7,0 mmol/l nebo léčby glykemie). Výsledky
epidemiologických studií ukazují, že při diagnostice diabetu
spoužitím glykemie na lačno, jsou výsledky podhodnocené
ve srovnání sglykovaným hemoglobinem (17).
Celosvětový výskyt obezity se mezi lety 1980–2014 téměř
zdvojnásobil, podle odhadů WHO mělo vevropském regionu
nadváhu (zahrnující preobezitu aobezitu) vroce 2014 až
55% mužů a63 % žen, vČeské republice pak vprůměru 62 %
dospělých (16). Dle výsledků studie EHES měla nadváhu více
než polovina mladších atři čtvrtiny starších respondentů,
častěji muži. Při srovnání se studií post-MONICA byly ipřes
časový odstup průměrné hodnoty BMI umužů ižen podob-
né. Zatímco ukazatel BMI je používán spíše pro srovnání
různých populací zhlediska zátěže nadváhou aobezitou, pro
kardiovaskulární, sobezitou spojené riziko je stále častěji
používán přísnější prediktor – ukazatel centrální obezity,
měřený buď jako obvod pasu, nebo vyjádřený jako poměr
pas/boky či pas/výška. VEHES byly hodnoty obvodu pasu
azjištěné riziko spojené sabdominální obezitou vyšší užen
ve srovnání smuži.
Multifaktoriální model SCORE odhaduje riziko úmrtí vdů-
sledku srdečně-cévního onemocnění vpříštích 10 letech na
základě pěti rizikových faktorů (věk, pohlaví, kouření, hod-
nota systolického tlaku acelkového cholesterolu). Přestože se
jedná zejména oklinickou pomůcku pro prevenci, lze metodu
dobře uplatnit ivepidemiologických studiích aodhadnout
tak riziko fatální kardiovaskulární příhody vpopulaci nad 40
let. Riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění vnásle-
dujících 10 letech bylo vysoké utéměř poloviny respondentů
EHES. Kvýrazně nižším hodnotám dospěli ve Španělsku,
kde na základě dat národní průřezové studie zlet 2009–2010
hodnotili, podle stejných kritérií, fatální kardiovaskulární
riziko u2300 osob ve věku 40–65 let. Vysoké riziko, zde měla
pouze čtvrtina osob (2).
Zdravotní stav jedince je významně ovlivňován věkem apo-
hlavím. Prevalence rizikových faktorů vtéto studii jedno-
značně narůstala svěkem, riziko hypertenze se zvyšovalo
uobou pohlaví, ženy si ale udržovaly lepší parametry vpre-
valenci, znalosti ijejí kontrole. Nejrizikovější skupinou byli
muži ve věku 45–64 let, ti měli kromě hypertenze inejvyšší
prevalenci diabetu avysokých hodnot aterogenního non
-
HDL-cholesterolu alogickým vyústěním této situace bylo
vysoké fatální riziko KVO vnásledujících 10 letech uvíce než
dvou třetin znich. Ženy měly horší výsledky nežmuži vje-
diném parametru, atím byla abdominální obezita. Vobou
věkových skupinách byl podíl žen se závažnou abdominální
obezitou vyšší.
Studie EHES přinesla řadu poznatků, znichž za důležité
považujeme ity, které ukázaly na nízkou znalost svých mož-
ných zdravotních problémů. Patří mezi ně jak vysoký krevní
tlak, tak ihladina krevního cukru. Dále osoby, které osvých
problémech věděly abyly léčeny, často nedosahovaly cílových
hodnot. Podle Evropského doporučení pro prevenci KVO je
například význam dosažení cílových hodnot krevního tlaku
podpořen mnoha existujícími důkazy, zejména umladších
pacientů. Ustarších hypertoniků zatím důkazy chybějí,
neboť unich nebyl cíleně přínos snížení systolického tlaku
< 140 mm Hg vrandomizovaných studiích hodnocen (10).
Ukardiovaskulárních nemocí platí, že riziko onemocnění
se zvyšuje kombinací více ukazatelů, které samostatně ještě
nemusí dosahovat rizikových hodnot. Řada „lehce“ zvýše-
ných hodnot představuje mnohdy větší ohrožení než výskyt
jednoho rizikového faktoru.
Šetření EHES ukázalo, že výskyt rizikových faktorů chro-
nických onemocnění je včeské populaci stále vysoký, a že
některé skryté zdravotní problémy lze odhalit ještě dříve,
než se projeví. Protože mnohdy jde oovlivnitelná rizika, je
důležitá cílená podpora zdravého životního stylu isystema-
tické vyhledávání již existujících, ale nerozpoznaných one-
mocnění. Vtomto ohledu mají nezastupitelnou roli praktičtí
lékaři. Ipřes pocit dobrého zdraví by mělo být samozřejmostí
nezanedbávat preventivní prohlídky, kterých se však podle
analýzy Všeobecné zdravotní pojišťovny zroku 2015 účastní
méně než 40 % dospělých. Abychom mohli hodnotit trendy
vývoje zdravotních ukazatelů, hodnotit kvalitu zdravotní
péče či efektivitu preventivních doporučení, je nezbytné
mít dostatek kvalitních dat pocházejících znárodně repre-
zentativních astandardizovaných průzkumů, podobných
studii EHES.
Střet zájmů: žádný.
Literatura
1. Catapano AL, Graham I, De Backer G, et al. 2016 ESC/EAS Guidelines
for the Management of Dyslipidaemias. Eur Heart J 2016; 37(39): 2999–
3058.
2. Amor AJ, Masana L, Soriguer F, et al. Estimating cardiovascular risk in
Spain by the European guidelines on cardiovascular disease prevention in
clinical practice. Rev Esp Cardiol 2015; 68(5): 417–425.
3. Bruthans J, Cífková R, Lánská V, et al. Explaining the decline in corona-
ry heart disease mortality in the Czech Republic between 1985 and 2007.
Eur J Prev Cardiol 2014; 21(7): 829–839.
4. Cífková R, Bruthans J, Adámková V, akol. Prevalence základních kar-
diovaskulárních rizikových faktorů včeské populaci vletech 2006–2009,
Studie Czech post-MONICA. Cor Vasa 2011; 53(4–5): 220–229.
5. Eriksen L, Grønbæk M, Helge JW, et al. The Danish Health Examination
Survey 2007-2008 (DANHES 2007-2008). Scand J Public Health 2011;
39(2): 203–211.
6. International Diabetes Federation. The International Diabetes
Federation Atlas, 7th ed., 2015. Brussels, Belgium: International Diabetes
Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.prolekare.cz/prohlaseni

www.prolekare.cz | stazeno: 26.10.2017 | login: 13216efgb
130
PRAKTICKÝ LÉKAŘ 2017, 97, č. 3
ZRŮZNÝCH OBORŮ
Federation, 2015 [online]. Dostupné z: http://www. diabetesatlas.org [cit.
13-3-2017].
7. Lewington S, Clarke R, Qizilbash N, et al. Age-specific relevance of
usual blood pressure to vascular mortality: a meta-analysis of indivi-
dual data for one million adults in 61 prospective studies. Lancet 2002;
360(9349): 1903–1913.
8. Mack S, Jacobi F, Gerschler A, et al. Self-reported utilization of men-
tal health services in the adult German population – evidence for unmet
needs? Results of the DEGS1-Mental Health Module (DEGS1-MH). Int J
Methods Psychiatr 2014; 23(3): 289–303.
9. Piepoli MF, Hoes AW, Agewall S, et al. 2016 European guidelines on
cardiovascular disease prevention in clinical practice. Eur J Prev Cardiol
2016; 23(11): 1–96.
10. Perk J, De Backer G, Gohlke H, et al. European guidelines on cardio-
vascular disease prevention in clinical practice (version 2012). Eur Heart J
2012; 33(13): 1635–1701.
11. Rosella L, Lebenbaum M, Fitzpatrick T, et al. Prevalence of prediabe-
tes and undiagnosed diabetes in Canada (2007-2011) according to fas-
ting plasma glucose and HBA1c screening criteria. Diabetes Care 2015;
38: 1299–1305.
12. Tolonen H, Koponen P, Mindell J, et al. European Health Examination
Survey-towards a sustainable monitoring system. Eur J Public Health
2014; 24(2): 338–344.
13. Ústav zdravotnických informací astatistiky ČR. Zdravotnictví ČR:
Stručný přehled činnosti oboru diabetologie aendokrinologie za období
2007-2015 [online]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/publikace/zdravot-
nictvi-cr-strucny-prehled-cinnosti-oboru-diabetologie-endokrinologie-
-za-obdobi-2007-2015 [cit. 13-3-2017].
14. World Health Organization. Global atlas on cardiovascular disease
prevention and control. WHO: 2011 [online]. Dostupné z: http://www.
world-heart-federation.org/fileadmin/user_upload/images/CVD_Health/
Global_CVD_Atlas.pdf [cit. 13-3-2017].
15. World Health Organization. Global status report on noncommunica-
ble diseases 2014 [online]. Dostupné z: http://apps.who.int/iris/bitstre-
am/10665/148114/1/9789241564854_eng.pdf?ua=1 [cit. 13-3-2017].
16. World Health Organization. Global Health Observatory Data
Repository [online]. Dostupné z: http://apps.who.int/gho/data/?theme=-
main [cit. 13-3-2017].
17. Lai YJ, Lee ST, Kuo SC, Chou P. Comparison of fasting plasma glucose
and glycated hemoglobin for diagnosing diabetes in aTaiwanese popula-
tion. Metab Syndr Relat Disord 2015; 13(5): 203–207.
ADRESA PRO KORESPONDENCI:
MUDr. Kristýna Žejglicová
Státní zdravotní ústav
Šrobárova 48, 100 42 Praha 10
e-mail: kristyna.zejglicova@szu.cz
Inzerce A171001609
Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.prolekare.cz/prohlaseni